| značka: |
Guerlain
|
| parfumér: |
Guerlain, Aimé
|
| rok: |
1889
|
| určení: |
unisex
|
|
hlava:
|
mandarinka, citrón, rozmarýna, bergamot
|
|
srdce:
|
růže, bazalka, kosatcový kořen, jasmín, levandule,
pačuli, vetiver
|
|
základ:
|
pravá ambra, benzoin, koření, kůže, růžové dřevo, santalové dřevo, tonka, vanilka, kadidlo, cibetka
|
29/03/13
...je postupně
1. Ostrá
2. Shalimarová fougére
3.Krémově mýdlová fougére - téměř bez shalimarovské stopy
4. Fougére Shalimar...
...pikantně Shalimarová mýdlová fougére vůně
a
k tomu jedině
automobil se stahovací střechou
+ žena oděna v jezdeckém stylu
+ luxusní kůže na botách, doplŇcích, sedačkách v autě
Okázale decentní luxus.
V očích dálky na silničním horizontu
nebo
večery high society
(jinými slovy - být nepatřičně oděna a nedejbože i nepatřičně vystupujíc - lidé řeknou, že poněkud smrdím...)
Líbí se mi.
Dřevitě bylinná vůně. Cítím i kadidlo, pižmo a prachovou vanilku. Nalézám zde růži a kosatec ze Shalimaru a také snítku usušené levandule. Uklidňující, vznešená, nadčasová krása.
Vůně pozdního letního rána. Bezcitné slunce začíná vražedným žárem spalovat vše živé, vše, co v noci pookřálo, nasálo vláhu, vydechlo si a odpočinulo, vše bylo tak čerstvé, šťavnaté a živé. Kůra citrusů pustí poslední sladkou šťávu a zkroutí se a rozpadne, byliny v kyprém záhonu se rázem scvrknou a změní v sušené, čerstvě nařezaná kytice růží vydechne jemnou vůni a okvětní lístky se snáší k zemi, nad lánem levandule se zachvěje horký vzduch. Slunce ještě nestojí nad hlavou, ještě je čas, ještě se můžeš schovat, dokud v tobě zůstává trocha nočního chladu a vláhy, nevykračuj ze stínu! Sic tě slunce spálí, rozpadneš se v prach. Sladký, vanilkový, kouřově lahodný.
Ostrejší, citrusový začiatok, potom sa rozvinie do ťažšej, ale nie dusivej, nesladkej nekvetinkovej vône...veľmi elegantná, nesentimentálna, zato kultivovaná a pritom skor výrazná vôňa...
EdP: Když jsem tuhle vůni zkoušela poprvé, působila na mě dost drsně, ale buď se mi změnila chemie nebo chutě nebo obojí, protože najednou je tahle levandule příjemně sladká, i když ono to není jenom jí. Přestože složení hovoří o rozmarýně v hlavě, já v ní zcela zřetelně na začátku cítím koriandr s trpkým bergamotem, k nimž se během pár chvil už připojí zmiňovaná levandule, rozmarýnu až po rozvonění.
Není to však soliflor, přináší ji obláček teplé, lehce živočišné prachové skořice se špetkou hřebíčku. Samotná levandule se zpočátku v objetí teplého kadidla vyznačuje zemitými podtóny. Teprve v drydownu nepatrně tonkově zesládne. Špetkou sladkosti přispěje i růžové dřevo. Obojí sice ani v jednom momentě nepřekročí úlohu druhých houslí, ale myslím, že nejspíš jejich zásluhou společně se skořicí se mi Jicky přestala jevit jako pánská a nakonec se mi zalíbila.