Začátek je opravdu k sežrání - teplé oplatky, voňavé, s vanilkovo oříškovou náplní. Ovšem po rozvonění oplatků ubylo a sladkých lekorek s lehce nahnilým ovocem přibylo....
Suchá obilná zrna zalitá mlékem, krémový santal, nasládlá lékořice s podtónem připáleniny a sladké kokosové sušenky s krémovým máslem, podobné těm v Santal Blush. Zkrátka vůně lákavé snídaně. Zatímco si však takovou snídani rád dopřeji, nošení její vůně na sobě se raději vyhnu.
Sladká i slaná zároveň. Jako sladká sušenka, ale se solí, jako slaný toast, ale s mlékem, kdy najednou vynikne, jak i obyčejné mléko je sladké. Mléčná vůně, do kokosova, sušenkova, něco ze Santal Blush od Forda. Ale ne krémová, spíše sypká, drobící se. Skoro drhnoucí, jako když mažeme toast a nůž přejede přes hrubou plochu toastu a každý drobeček mírně zaskřípe.
V základu je kromě santalu i ambra, do sladka, zjemněná trochou meruňkového džemu, namazaného v tenké vrstvičce na opečený toast.
Rozhodně unisex - při přivonění k vůni si představím muže nebo ženu v nažehlené bílé košili a saku, stroze elegantní.
Jeux de Peau, moje láska, věrný společník na dovolenou.
Necítím zde žádné máslové toasty a už vůbec meruňkový džem – naštěstí.
Začátek je mixem všeho uvedeného, jako když ráno nasypete lehce kokosové müsli do misky, zalejete mlékem, na talířku leží teplý máslový croissant, kousek opodál děti zapomněly pendrek a samozřejmě jste na chatě, okolí voní totiž suchým dřevem a ve váze je sušená levandule.
Takto mi dělala společnost ráno na horách, v penzionu u báječných snídaní.
V momentě kdy opouštím chalupu a vydávám se na hřebeny už cítím krásnou směs levandule a santalu, vším pšeničně-mléčně-lékořicovým jen podbarvenou. Když v poledne pálí slunce a kolem voní vřes, Váš parfém nádherně splývá s okolní přírodou, vlastně jen Vy víte, že to je parfém.
Vnímám jí jako zesilovač vůně přírody jen lehce zpestřenou o nasládlou vůni… třeba sušenek a pendreku z batůžku.
Intimní, nic elegantního nebo svůdného, vůně opravdu určená jejímu nositeli, pro potěšení žen i mužů a to já můžu.
Nejprve kokosová lázeňská oplatka, sladká veselá vůně dětství. Poté (naštěstí) potemní, jinak by to byl dost divný Lutens.. Dál řekla bych teplé mléko s hustou našlehanou pěnou a nevím proč cítím lékořicový pendrek. Kokosová oplatka se pomalu vrací a promíchává, vylepšená o perníkový posyp na plátku meruňky (až tu mám ze složení a postupně je zřetelnější, zbytek je tam opravdu dobře rozeznatelný).
Vůně sladkého dezertu ke kávě (bez kávy), který máte na stolku u okna, za nímž se pomalu stmívá. Sedíte v oblíbeném křesle, za vámi praskají polena v krbu a vás přepadá nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství.
Vůni Jeux de Peau mám spojenou s první návštěvou Lutensova butiku v Palais Royal. Málem jsem ho přešla, neboť jsem čekala bombastickou výlohu plnou flakónů, ale neomylně k němu zamířil můj manžel v domnění, že konečně utiší hlad, neboť ve výkladní skříni se vznášely umně naaranžované bagety u příležitosti uvedení Jeux de Peau na trh.
A skutečně - ve vůni je od první chvíle zřetelně cítit čerstvě upečenou bagetu nebo opečený toust, na němž se rozpouští meruňkový džem. Jediný způsob využití této vůně si osobně dokážu představit pouze tehdy, vlastnila-li bych nějaký penzión či kavárnu. Rafinovaně bych tam Jeux de Peau rozstřikovala, abych hosty navnadila ke konzumaci.
Touhle vůní prý chtěl Serge připomenout čerstvě upečený chleba. No vlastně ano, chléb zrovna vytažený z trouby (může být i ten opečený toast) se objevuje hned po kořenitém úvodu s nepatrným kakaovým tónem. Potom si jakoby jen tak mimochodem kolem protančí seno i santal hraje v Jeux de Peau druhý housle a celou dobu se jen tak třepetá v pozadí.Jo, abych nezapomněla, zmiňovaný chlebíček je potřeba spláchnout mlékem.
To by ale nebyl Lutens, aby nám to nějak neozvláštnil. Mléko nám vydatně zahustil hromadou sladkého kokosu a přidal pořádně připálenou lékořici (chvíli vyloženě doutná). Po nějaké době se mi kokosové mléko transformovalo na našlehaný kokosový krém posypaný pár slupkami z meruněk, a tak už vydržela až do konce. Lutensovská kreativita se jí tedy rozhodně upřít nedá, ale tuhle vůni fakt nemám odvahu nosit :) .
…z 9.11.2010:
…no, to by mohlo být hodně dobrý!
Máslo, sušenky(bych řekla víc než toast…),
meruňky s osmanthusem…
Prostě hustá dobrůtka od Lutense…
…vlahé mléko s dřevitou lékořicí v začátku.
(to je ta lékořice z bonbonů lékorky, kterou nemusím.
Resp. je ve spojení se složkami, kdy mi ta kombinace příliš nejede…,
skoro mi to vadí.?.)
Ale po chvíli, dá se to tak vnímat –
sušenky.
Nebo toasty nasladko.
Suché mléčno v suchých máslových sušenkách se špetkou lékořice.
Nevoněla bych se tím.
Já nevím, jestli se mi to nelíbí, nebo mi to je protivný.?.
Prostě to nechci.
07/03/11
Začátek je opravdu k sežrání - teplé oplatky, voňavé, s vanilkovo oříškovou náplní. Ovšem po rozvonění oplatků ubylo a sladkých lekorek s lehce nahnilým ovocem přibylo....
Suchá obilná zrna zalitá mlékem, krémový santal, nasládlá lékořice s podtónem připáleniny a sladké kokosové sušenky s krémovým máslem, podobné těm v Santal Blush. Zkrátka vůně lákavé snídaně. Zatímco si však takovou snídani rád dopřeji, nošení její vůně na sobě se raději vyhnu.
Sladká i slaná zároveň. Jako sladká sušenka, ale se solí, jako slaný toast, ale s mlékem, kdy najednou vynikne, jak i obyčejné mléko je sladké. Mléčná vůně, do kokosova, sušenkova, něco ze Santal Blush od Forda. Ale ne krémová, spíše sypká, drobící se. Skoro drhnoucí, jako když mažeme toast a nůž přejede přes hrubou plochu toastu a každý drobeček mírně zaskřípe.
V základu je kromě santalu i ambra, do sladka, zjemněná trochou meruňkového džemu, namazaného v tenké vrstvičce na opečený toast.
Rozhodně unisex - při přivonění k vůni si představím muže nebo ženu v nažehlené bílé košili a saku, stroze elegantní.
Jeux de Peau, moje láska, věrný společník na dovolenou.
Necítím zde žádné máslové toasty a už vůbec meruňkový džem – naštěstí.
Začátek je mixem všeho uvedeného, jako když ráno nasypete lehce kokosové müsli do misky, zalejete mlékem, na talířku leží teplý máslový croissant, kousek opodál děti zapomněly pendrek a samozřejmě jste na chatě, okolí voní totiž suchým dřevem a ve váze je sušená levandule.
Takto mi dělala společnost ráno na horách, v penzionu u báječných snídaní.
V momentě kdy opouštím chalupu a vydávám se na hřebeny už cítím krásnou směs levandule a santalu, vším pšeničně-mléčně-lékořicovým jen podbarvenou. Když v poledne pálí slunce a kolem voní vřes, Váš parfém nádherně splývá s okolní přírodou, vlastně jen Vy víte, že to je parfém.
Vnímám jí jako zesilovač vůně přírody jen lehce zpestřenou o nasládlou vůni… třeba sušenek a pendreku z batůžku.
Intimní, nic elegantního nebo svůdného, vůně opravdu určená jejímu nositeli, pro potěšení žen i mužů a to já můžu.
Nejprve kokosová lázeňská oplatka, sladká veselá vůně dětství. Poté (naštěstí) potemní, jinak by to byl dost divný Lutens.. Dál řekla bych teplé mléko s hustou našlehanou pěnou a nevím proč cítím lékořicový pendrek. Kokosová oplatka se pomalu vrací a promíchává, vylepšená o perníkový posyp na plátku meruňky (až tu mám ze složení a postupně je zřetelnější, zbytek je tam opravdu dobře rozeznatelný).
Vůně sladkého dezertu ke kávě (bez kávy), který máte na stolku u okna, za nímž se pomalu stmívá. Sedíte v oblíbeném křesle, za vámi praskají polena v krbu a vás přepadá nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství.
Vůni Jeux de Peau mám spojenou s první návštěvou Lutensova butiku v Palais Royal. Málem jsem ho přešla, neboť jsem čekala bombastickou výlohu plnou flakónů, ale neomylně k němu zamířil můj manžel v domnění, že konečně utiší hlad, neboť ve výkladní skříni se vznášely umně naaranžované bagety u příležitosti uvedení Jeux de Peau na trh.
A skutečně - ve vůni je od první chvíle zřetelně cítit čerstvě upečenou bagetu nebo opečený toust, na němž se rozpouští meruňkový džem. Jediný způsob využití této vůně si osobně dokážu představit pouze tehdy, vlastnila-li bych nějaký penzión či kavárnu. Rafinovaně bych tam Jeux de Peau rozstřikovala, abych hosty navnadila ke konzumaci.
Přičichnout k ještě teplému croissantu, to je přesně ono, přepuštěné kvalitní máslo a nadýchané plátky těsta.
Touhle vůní prý chtěl Serge připomenout čerstvě upečený chleba. No vlastně ano, chléb zrovna vytažený z trouby (může být i ten opečený toast) se objevuje hned po kořenitém úvodu s nepatrným kakaovým tónem. Potom si jakoby jen tak mimochodem kolem protančí seno i santal hraje v Jeux de Peau druhý housle a celou dobu se jen tak třepetá v pozadí.Jo, abych nezapomněla, zmiňovaný chlebíček je potřeba spláchnout mlékem.
To by ale nebyl Lutens, aby nám to nějak neozvláštnil. Mléko nám vydatně zahustil hromadou sladkého kokosu a přidal pořádně připálenou lékořici (chvíli vyloženě doutná). Po nějaké době se mi kokosové mléko transformovalo na našlehaný kokosový krém posypaný pár slupkami z meruněk, a tak už vydržela až do konce. Lutensovská kreativita se jí tedy rozhodně upřít nedá, ale tuhle vůni fakt nemám odvahu nosit :) .
…z 9.11.2010:
…no, to by mohlo být hodně dobrý!
Máslo, sušenky(bych řekla víc než toast…),
meruňky s osmanthusem…
Prostě hustá dobrůtka od Lutense…
…vlahé mléko s dřevitou lékořicí v začátku.
(to je ta lékořice z bonbonů lékorky, kterou nemusím.
Resp. je ve spojení se složkami, kdy mi ta kombinace příliš nejede…,
skoro mi to vadí.?.)
Ale po chvíli, dá se to tak vnímat –
sušenky.
Nebo toasty nasladko.
Suché mléčno v suchých máslových sušenkách se špetkou lékořice.
Nevoněla bych se tím.
Já nevím, jestli se mi to nelíbí, nebo mi to je protivný.?.
Prostě to nechci.
07/03/11