S aldehydy na začátku bych se ještě vyrovnala (stejně byly hned pryč), ale že vůně obsahující božskou květinovou trojici "růže, kosatec, fialka" na mě voní jako zakouřený kosatcový pudr s ocucaným sladkým fialkovým bonbónem, nasypaný do gumových rukavic, to považuji za sabotáž!!! A to jsem si ji chtěla koupit naslepo.....
Úvodní tóny jsou tak svěží a přitom chutné, jako ranní vzduch a fialková limonáda podávaná v kalíšcích z květů některou z víl. Potom je tam hladká čistota porcelánových panenek i hebká a teplá jemnost ženské kůže v krajkách, trochu lehké vůně líčidel, jejichž jiskřivý poprašek se snáší na křehké květy v různých růžových odstínech. Růžová voda je z květin přede všemi, ale nedominuje, všechny složky se prolínají. Některé vytváří lehkost (kadidlo), jiné přidávají hloubku (pačuli), další sladkost (ambra), jiné přílišnou sladkost vyvažují (andělika, levandule)... a tak bych v popisování balancování kolem přesně té vyvážené receptury, která zasáhne srdce, mohla pokračovat dál. Krása, krása, krása.
Najprv chladný kostolný závan s kadidlom, mierne štipľavý, potom záhrobné fialky s kvapkami rosy , ďalej nastrúhané mydlo (aldehydy)s ružovými lupienkami a na záver vzácne drevo. Vôňa je nadčasová, nepolapiteľná, má svoj charakter a svoju hlavu. Nežne kreatívny módny návrhár John Galliano vytvoril dekadentnú vôňu pre spirituálne seansy.
Prvá asociácia, ze aaa osemdesiate...potom prekvapenie, že je to len dva roky stará vôňa (testované v r.2010)..ovšem po tomto začiatku prechádza do čistej ružovo-kosatcovej, ľahko umelej, ale stále peknej, až páčivej vône...fialky, čo sa mňa týka, sa nedostavili...
Je to DIVNÁ vůně.
Ale divná v tom dobrém slova smyslu.
Tentokrát začíná sladkými fialkami a kosatcem.
Nic víc.
Fialky jsou nevinné a kosatec,
jak z Violet Blonde,
hříšný.
Chvíli se vůně tváří jak vypulírovaná holčička v záplavě nadýchaných volánků s růžovými lakýrkami = čistá nasládlá pudrovka,
a
chvíli jak nevěstka na nedělní mši =
sice čisté šaty, zkrocené vlasy a milý(?) úsměv,
ale podprahově kostel, zpovědnice…,
chlad, zpocené dřevěné lavice i oltář,
molekuly kadidla…
Je to malá L(l)olita Lempicka,
která vysypala mamince pudr a teď se ho drobnými buclatými dlaněmi
snaží neuměle dostat zpět do krabičky,
jenže s jemným práškem hrne po prkené podlaze i rozbité kostřičky použitých cigaret,
sem tam třísku a prach z bot…
John Galliano
to jsou sladké fialky a dřevitý až vetiverově průtahový kosatec a nádech mýdla bez příchuti a hloubka ženských očí…
01/04/13
S aldehydy na začátku bych se ještě vyrovnala (stejně byly hned pryč), ale že vůně obsahující božskou květinovou trojici "růže, kosatec, fialka" na mě voní jako zakouřený kosatcový pudr s ocucaným sladkým fialkovým bonbónem, nasypaný do gumových rukavic, to považuji za sabotáž!!! A to jsem si ji chtěla koupit naslepo.....
Úvodní tóny jsou tak svěží a přitom chutné, jako ranní vzduch a fialková limonáda podávaná v kalíšcích z květů některou z víl. Potom je tam hladká čistota porcelánových panenek i hebká a teplá jemnost ženské kůže v krajkách, trochu lehké vůně líčidel, jejichž jiskřivý poprašek se snáší na křehké květy v různých růžových odstínech. Růžová voda je z květin přede všemi, ale nedominuje, všechny složky se prolínají. Některé vytváří lehkost (kadidlo), jiné přidávají hloubku (pačuli), další sladkost (ambra), jiné přílišnou sladkost vyvažují (andělika, levandule)... a tak bych v popisování balancování kolem přesně té vyvážené receptury, která zasáhne srdce, mohla pokračovat dál. Krása, krása, krása.
Najprv chladný kostolný závan s kadidlom, mierne štipľavý, potom záhrobné fialky s kvapkami rosy , ďalej nastrúhané mydlo (aldehydy)s ružovými lupienkami a na záver vzácne drevo. Vôňa je nadčasová, nepolapiteľná, má svoj charakter a svoju hlavu. Nežne kreatívny módny návrhár John Galliano vytvoril dekadentnú vôňu pre spirituálne seansy.
Prvá asociácia, ze aaa osemdesiate...potom prekvapenie, že je to len dva roky stará vôňa (testované v r.2010)..ovšem po tomto začiatku prechádza do čistej ružovo-kosatcovej, ľahko umelej, ale stále peknej, až páčivej vône...fialky, čo sa mňa týka, sa nedostavili...
Je to DIVNÁ vůně.
Ale divná v tom dobrém slova smyslu.
Tentokrát začíná sladkými fialkami a kosatcem.
Nic víc.
Fialky jsou nevinné a kosatec,
jak z Violet Blonde,
hříšný.
Chvíli se vůně tváří jak vypulírovaná holčička v záplavě nadýchaných volánků s růžovými lakýrkami = čistá nasládlá pudrovka,
a
chvíli jak nevěstka na nedělní mši =
sice čisté šaty, zkrocené vlasy a milý(?) úsměv,
ale podprahově kostel, zpovědnice…,
chlad, zpocené dřevěné lavice i oltář,
molekuly kadidla…
Je to malá L(l)olita Lempicka,
která vysypala mamince pudr a teď se ho drobnými buclatými dlaněmi
snaží neuměle dostat zpět do krabičky,
jenže s jemným práškem hrne po prkené podlaze i rozbité kostřičky použitých cigaret,
sem tam třísku a prach z bot…
John Galliano
to jsou sladké fialky a dřevitý až vetiverově průtahový kosatec a nádech mýdla bez příchuti a hloubka ženských očí…
01/04/13