Diptyque

Firmu Diptyque založili v roce 1961 v Paříži malíř Desmond Knox-Leet, návrhářka interiérů Christiane Gautrot und Yves Coueslant,  ředitel divadla a jevištní výtvarník. Jejich snem bylo prodávat svůj design - látky, bytové doplňky, nábytek a také vůně z Anglie. Obchod se nacházel na Boulevard Saint Germain v čísle 34, kde je dosud.

Později začali nabízet voňavé svíčky ze své vlastní výroby a odtud už byl jen krůček k produkci parfémových a toaletních vod a interiérových vůní. Tvar oválu, který je pro firmu typický a nachází se na flakonech a ostatních výrobcích, má připomínat oválné štíty starých Římanů.

První vůní byla v roce 1968  L'Eau. Následovalo množství dalších vůní, z nichž některé se staly takřka kultovními, např. fíkový Philosykos.

Vůně Diptyque vytvářejí Desmond Knox-Leet, Serge Kalouguine, Fabrice Pellegrin, Yves Coueslant, Christiane Gautror, Olivia Giacobetti a Olivier Pescheux.

(www.flickr.com)

(www.theaustralian.com.au)

(www.lapetiterobenoire-ale.blogspot.com)

(www.diptyqueparis.com)

Volutes EdP

Loď s nákladem koření z orientu, námořníci pokuřují na palubě z dýmek naplněných čerstvě usušeným tabákem. Z podpalubí se line vůně medu a dřevěných  soudků se zbytky whisky. Myrha a kosatec dokreslují atmosféru  pohody na korábu, mírně se pohupujícího na vlnách klidného moře při západu slunce.

(www.boisdejasmin.com)

Eau de Lierre

Kamenná zídka ve slunném Středomoří porostlá břečťanem. Příjemný stín, kde je možné se schovat před slunečními paprsky. Je zde krásný chládek a když větvičky a lístky břečťanu drtíte mezi prsty, voní nahořkle zeleně. Tahle zeleň je ještě doplněná pelargónií a zjemněná pižmem.

Krásná letní vůně pro ty, kterým se zdají citrusové letničky moc kyselé.

(www.haus-und-garten.info)

Volutes edp

Tobacco Vanille + Frapin, asi spíš 1697 než 1270. Ovocně sladký, vlhký tabák. Pár kapek koňaku na dně sklenky, kde bylo přes noc naložené sušené ovoce. Potáhnutí nebo dvě z kubánského doutníku a jemný, aromatický kouř vydechovaný do koleček. Křehký, horký štrůdl s rozinkami z Ambre Narguilé, čerstvě vytažený z trouby. Dřevěné sudy, v nichž zrál luxusní alkohol. Slaměnka z Immortelle de Corse. Gurmánskou opilostí a sladkým dřevem akcentovaná hutně vlhká vůně tabáku za lehkým pryskyřičně kouřovým závojem. Ke konci zalito vrstvou nejhladšího bílého medu, asi nejhezčího, co jsem zatím ve vůni cítila. Ráno na něm nacházím ještě posypku z vanilkového cu­kru.

Eau Duelle

Světe div se, objevila se levná (levnější) dvojnice Angelique Noire. Hlavní téma: hořkost bylinek a vanilka. Samozřejmě to není klasicky plná guerlainovská, ale je docela slušná. Ani ten drydown není tak dechberoucí, jako u AN (jak já miluju, jak ta hořkost zůstane jen v náznacích pod nánosem prachové vanilky a čokolády, to je fakt nepřekonatelný), ale přesto vůni hodnotím jako velmi zdařilou (řidší, méně prachová a bez čokolády, zůstane víc hořkosti a základ je dřevitý).

Volutes

V Diptyque mi nachystali moc pěkný překvapení. Po hlavě jsem skočila do tabákovýho listí. Ukázalo se, že pod ním je tlustá vrstva medu s lehkou kouřovou clonou (vyzývám opoponax, aby se k tomu přiznal). Tenhle med, to je úkaz. Nesnese srovnání s jakýmkoli jiným, který ve vůních občas vídám. Možná kdybych se do přirovnání jo chtěla opřít, mohla bych upozornit na Absolue pour le soir. Medovou sladkost krotí drhnoucí pudr z kosatcovýho kořene. Co chvíli se v medu utápí a zase vyplave na povrch – tahle vůně je tak živá!
Ale pojďme dál: Pak dorazí něco, co se tváří jako dřevo. Nakonec se ukáže, že to byl jenom klam myrhy se styraxem. Tak či tak – jako bych měla na ruce Indochine s minimem pepře. Kde Indochine může bejt trochu jednotvárná, Volutes nezapomíná na to, že svůj původ odvozuje od tabáku a hází mi tam tón v teple dokonale rozvinutý Fumerie Turque. V závěru se objevuje ještě slaměnka, která vynáší orris a pepř. Sušený ovoce se mi naštěstí vyhne a v samym základu okouzleně nasávám hladivou kombinaci medu a myrrhy, do který ještě sem tam zavane špetka kosatcovo slaměnkovýho pudru.

Vetyverio

Nádhera. Průzračnej vetiver v doprovodu pomela a hrstky zralejch malin. Jednoduchý, efektní. Ovoce zmizí během půlhodiny a pak už je to jen vymydlenej vetiver. Na ženě neotřelej, na chlapovi k zulíbání. Jako že k vetiveru mám léta dost problematickej vztah, Vetyverio bych na polici uvítala s velkou slávou. Jedinou slabinu vidím ve výdrži a intenzitě, taková kráska by si zasloužila obojí v lepší formě.

Tam Dao EDP

Tenhle počin od Diptyque je v mnoha ohledech skvost. Parfémová verze toaletky z roku 2003 vzdává hold santalu – mimořádnýmu santalum album z Mysore, kterej předvádí celou hitparádu svejch možností od suchýho drsnýho polena po nasládlej smetanovej krém. Připočtěte si k tomu ideálně kontrastní strouhanec zázvoru a pár kuliček koriandru a už víte, že o lineárnosti nemůže bejt ani řeč. A to nejlepší nakonec – když už si myslíte, že vás opouští, objeví se cedr s ambrou, abyste si připomněli, že Tam Dao je především óda na všechnu krásu dřeva.

Geranium Odorata

Pelargónie, svěže citrusová a kořenitá. Pak se zelenými lístky, které pomohl vytvořit i vetiver. Občas vykoukne bílé pižmo a vytváří dojem, že se pelargónie pro nás čistě vymydlila  A to je vlastně skoro všechno, nebýt jednoho tónu, o kterém se mi nechce věřit, že tam opravdu je - jakoby sem z jiné vůně nedopatřením zabloudil lístek tabáku. Jinak je to vůně dost lineární, docela pěkná, ale nic převratného. 

Volutes

EdP: Tato vůně údajně byla inspirovaná dětskými vzpomínkami Yvese Coueslanta (jeden ze zakladatelů firmy Diptyque) na jeho cestu zaoceánským parníkem z Marseille do Saigonu s jeho rodiči. Má se před námi vytvořit obraz s labyrinty chodeb a promenád pro cestující, dámy na horní palubě, opírající se o zábradlí a dopřávající si potěšení z egyptských cigaret Le Khédive.

Příběh nádherný, leč loď mi odplula hned na začátku a místo konfet na rozloučenou mě ze vzdalující se horní paluby zasáhla pepřová sprška s trochou štiplavého bylinného šafránu. Zavrávorala jsem a upadla jsem do hromady sušeného tabáku a sena, která byla nastražená na konci mola.

Byla jsem z toho tak zkoprnělá, že jsem se nedokázala ani pohnout. V tom mi však přispěchal na pomoc muž ve slamáku. Námořnické sako měl načichlé pudrově pryskyřičnatými tóny, asi zřejmě před chvílí dokouřil jednu khedivku a pozval mě do nedaleké kavárny na štrůdl, posypaný vanilkovým cukrem, který ale uvnitř postrádal jablka, místo toho jsem v něm objevujila jen a jen rozinky.

EdT: Do toaletky se mi na začátku kradou navíc citrusy, celkově je sušší, po kouři ani stopa, zato má to sušené tabákové listí třešňovou příchuť. Gentlemanská záchrana, ani štrůdl s rozinkami se nekoná. Musím se zvednout sama. Pouze mořský vánek mi vžene do nosu několik zrníček z vanilkového cu­kru.

Olene

V případě této vůně se na oficiálních stránkách hovoří o procházce uličkami Benátek, které mají být údajně lemovány keři vistárií, zimolezem, jasmínem a narcisy. Inu v Benátkách jsem byla a na tyhle kytky jsem tam nikde nenarazila.

Nicméně ano, v případě vůně se jedná o obrovský bílý květinový pugét v čele s omamným zimolezem a „medově“ nasládlým a zároveň indolickým jasmínem, doprovázený jiskřivou mýdlovostí. Ovšem to by nám ten pugét nesměli zasypat hromadou vlhké hlíny a zatuchlé vodní zeleně, ble.

Teprve až v drydownu, kdy toto vše odezní, jsem ochotná ve společnosti šťavnatých žlutých narcisek s krémovými podtóny a hřejivého pižma připustit obraz podvečerní procházky nějakým vnitrozemským italským městečkem. Slunce už sice pozvolna zapadá, přesto stále žhne. Zatím asi největší pecka jak co do intenzity, tak i výdrže, co jsem od této značky doposud zkusila.

Volutes (edp)

Volutes se bez ostychu uvede slušnou dávkou vlhkého tabáku, který ale za okamžik příjemně zesládne díky přezrálým třešním. Tyhle třešně ve vůni zpočátku zanechávají pouhý otisk (nic extra výrazného) a mají stále své stopky, díky čemuž se přidává i měkký zelený tón. Postupně se tabák vysušuje a ještě více medově a ovocně sládne. Není to ale otravná sladkost, která se brzy přejí. K vyváženosti napomáhá kromě kouřové a zemité vůně tabáku také alkohol, který se dostane do popředí, a v mém případě, světe div se, je to kvalitní nelihový, mírně zahřívající likér Sherry :-). Když už si myslím, že takto Volutes skončí, třešně se úplně vytratí a zůstane medový koňak s trochou dřev. To vše završeno vanilkou.

Eau Duelle

EdT: Zelená vanilka s nahořklými bylinkami a špetkou černého čaje. Začátek (cca prvních pár minut) je ve znamení jakési ostrosti, asi to má na svědomí kardamom. Další vývoj už probíhá pod taktovkou vanilky. Ano, Eau Duelle je o vanilce, o tom není sporu. Není to však klasická hutná a těžká vanilka, jak ji známe z většiny vůni postavených na této složce. Je suchá, bylinná až nahořklá a dokonce mírně zakouřená. Současně téměř lehká až chladivá, přesto stále trochu gurmánská. Zvláštnost této vanilky spočívá na protikladu se složkami, které si s ní na první pohled nemají co říct (šafrán, jalovec, bergamot..a nemůžu se zbavit pocitu anděliky, byť ji složení neuvádí, naopak puškvorec je zaplaťpámbu v ilegalitě). A přesto to funguje – postupně jsme svědky DUELU vanilky s ostatními zelenými a nahořklými tóny. V drydownu vanilka vítězí, ale kořeněná stopa zůstává. Výdrž je na edt velmi dobrá, vůně je ale tělovka, je tu hlavně pro váš osobní pocit. Tou tělovostí, zvláštní kombinací složek a obsahem černého čaje mi (pouze typově) připomíná Coeur de Vetiver Sacré, ale berte to s rezervou, je to jen můj dojem. Podoba s A. Noire částečná – chybí tu mj. ten těžší, přesto nádherný spodek. A. Noire je celkově zaoblenější, gurmánská, sváteční. Eau Duelle je naopak jak stvořená na den, neřve do okolí, občas zavane. Škoda horší dostupnosti Diptyque.

Verze EDP je méně prachová, víc dřevitá, zaoblená, sytá. Očekávala jsem, že bude i sladší, ale není, je prostě plnější. Bylinné "ostrosti" je na počátku méně.

Volutes

Vlastním pouze verzi EDP, jinak podepisuju vše, co už o ní bylo řečeno. Medový tabáček, mňam. Tak trochu Fumerie Turque pro sraby :-)

Tam Dao

Mám EDT - ano je to óda na dřevo, prachové dřívko, určitá podoba je i s Bois Farine. Ale jen částečná, zatímco Bois Farine nakonec "ustrne" v oslavě burákového másla (mě to neva :-)), Tam Dao se skutečně víc mění a je dřevitější.

Mám otázku k Tam Dao EDP - je rozdíl oproti EDT ve vůni velký? Mám vzorek EDT a líbí se mi, ale raději bych intenzivnější vůni. 

Florabellio

Od téhle vůně jsem si slibovala docela hodně a o to víc jsem teď zděšená, protože květiny se nedostavily vůbec a v podstatě ani ta káva, alespoň ne tak, jak jsem doufala. Ze slibovaného tónu mořské pěny se totiž nevyklubalo nic jiného než calone v plné polní z Davidoff Cool Water Woman, jablkem z Light Blue, ovšem s podtóny jaru na nádobí a fenyklem.

Teprve po dvou hodinách, když už jsem byla totálně znechucená, všechna chemie zalezla a objevila se docela zajímavá oříšková vůně sezamu s trochou té pražené kávy. Všechny dosavadní vůně Diptyque se mi alespoň jakžtakž líbí, když nepočítám Olene, ale tohle považuju za naprostý úlet.

No nazdar . Tohle zní hrůzostrašně. A u Diptyque, takové spolehlivé značky. Budu to zkoušet hodně opatrně.

Eau Plurielle

Pochází z řady tzv. víceúčelových vůní, které můžete používat buď na sebe nebo jako prádlovou či pokojovou vůni. Má připomínat vůni vypraného prádla - z toho mívám vždycky obavy, aby nebylo naškrobené. Eau Plurielle se to naštěstí netýká. Je lehoučká a svěží jako chladné letní ráno po dešti, kdy se slunce znovu pomalu probouzí k životu.

Kombinuje čerstvě nakrájené plátky citrónu a limetky s hořkým galbanem. Jejich svěžest pak v několika kapkách orosí křehkou nazelenalou růži s ovocnými podtóny, která v květu ukrývá několik zrníček pylu (velejemné pižmo). Celkovou lehkost pak ještě dotvoří směs vzdušných dřev v čele s cedrem. To je taková škoda, že z ní neudělali regulérní vůni, protože takhle mizí z kůže do hodiny.

Eau Duelle

Ve verzi EdP je jednou z nejhezčích kořenitých vanilek, jaké jsem kdy poznala a společně s Volutes a Oud Palao patří pro mě k nejlepším vůním od této značky. Začíná trpkým bergamotem, štiplavým kardamomem, vlhkou nahořklou zelení a pryskyřičnatými tóny. Sama vanilka se ukáže už po chvilce. Nejprve jen zlehka prosvítá pod nánosem jalovcového jehličí. Po rozvonění už vám však společně s mramorovým kadidlem, ambrou a pižmem odhalí svoji identitu.

Ano, mám na mysli 450 od Farmacia SS. Annunziata, potažmo Bois d´Iris z Collection Extraordinaire od Bois d´Iris. Jenom zde ji místo kosatce doprovází podtóny uzeného kouřového čaje. Je pravda, že takový Tea for Two vůbec nemusím, protože v něm mám vyloženě udírnu, ale tady je ten Lapsang Souchong v podbarvující úloze vskutku příjemný. A na rozdíl od takové 450 má mnohem lepší projekci a výdrž.

Benjoin Boheme

Tvoří součást kolekce 34, ale na rozdíl od ostatních vůní odtud má dostupnost striktně omezenou jen na butiky Diptyque a pár vybraných prodejních míst. Osobně jsem se podle názvu a složení těšila na vanilkově laděnou vůni, ale spletla jsem se. V úvodu si přijdou na své především přiznivci anděliky. Tady je opravdu hodně výrazná. Doplňuje ji hřejivě pryskyřičnatá ambra s oříškovým santalem.

Samotný benzoin se objeví až po rozvonění a v kombinaci se styraxem je tu hodně specifický. Není ani vanilkový, ani kakaový, Nejblíž má asi ke skořicovému cukru, i když minimálně sladkému. Během dalšího rozvoje už se jen zvýrazní oříškovost santalu a vůni lehce podbarví prašná zemitost pačuli. Benjoin Boheme je sice zajímavá, leč při její exkluzivní ceně by mohla minimálně jít trochu víc do prostoru a mít delší než dvouhodinovou výdrž.

Do Son (EdP)

Tahle vůně má údajně odkazovat na dětství Yvese Coueslanta, které trávil ve stejnojmenném přímořském vietnamském letovisku blízko Haďphong, kde si jeho otec pagodu, aby v ní mohl odpočívat a užívat si mořský vzduch. Pro vytvoření patřičně atmosféry použil Fabrice Pellegrin lehce houbičkovatějící gardénii s podtóny kokosu - cítím ji tam stejně jako Miru, osvěžující nesladký pomerančový květ i s lístečky a růžovým pepřem, vlahý kosatec a tuberózu. Ta jde zpočátku také hodně do zelena, ale jakmile gardénie zmizí, nabere na síle a dostane takový ten lehoulince ovocný nádech. Hřejivou tropickou atmosféru pak ještě v další fázi umocní vanilková vůně benzoinu, naproti čemuž bílé pižmo v základu zapůsobí spíš jako takový svěží mořský vánek.

(http://hadbuecher-vietnamreise.com)

34 Essences Insensees (2014)

Je vystavěná na vůni mimózy, kterou miluji. Tahle navíc kombinuje dva její druhy. Jednak je to mimóza s vanilkou z Farnesiany a jednak je to mimóza s vůni navlhlého sena a rtěnkovým akordem (fialka, růže) z Une Fleur de Cassie jen s tím rozdílem, že barevným odstínem a sladkostí rtěnka odpovídá spíš té z Lipstick Rose, jen bez té její pro někdy vlezlé olejovitosti.

Kromě toho ji Fabrice Pellegrin v úvodu okořenil špetkou nasládlého růžového pepře a přidal i otočník, oscilující mezi perlivými coca-colovými tóny a vůni najemno namletých sladkých mandlí. V základu ji pak ještě ozvláštnil vůní čerstvě upečeného křupavého chleba (maté?) a díky včelímu vosku ji zalil hřejivým jarním sluncem. K tomu má výbornou intenzitu i výdrž. Je škoda, že je to jen limitka, protože podle mě je to jedna z nejlepších věcí od Diptyque.

Letošní přírůstek značky Diptique do kolekce 34 Essences Insensées, inspirované tradicí tisíce květů, bude vystavěna na kráse májové růže z Grasse.