Obidve Eau Duelle (EdP aj EdT) sú nádherné vône. Zo začiatku výrazne zelené, pričom kým u EdT je to čerstvá jarná zeleň, u EdP temnejšia ihličnatá, prechádzajú do fáze jemne drevitej, korenistej vanilky. U EdP je znova táto fáza temnejšia, korenistejšia, u EdT ide skôr o priezračne jemný, hladko delikátny vanilkový tón. Nádherné oboje, napriek uvádzanému rovnakému zloženiu každá trochu iná.
Jednodušší a méně gurmánská variace na guerlainovskou Angelique Noire. Postrádá výrazně zelenou hořkost i čokoládové podtóny vanilky, ale téma kontrastu vůně zeleně nahořklé (zde spíš suchý jalovec než galbanum jako v AN) a sytě vanilkové je zjevné. A ladí jim to hezky. Na mně je teda vůně převážně krémově sladce vanilková s podtónem pryskyřic a suše dřevitý jalovec jí jen sekunduje, aby nebyla přeslazená. Ve výsledku je z toho suchá dřevitá a lehce okořeněná sladká vanilka do které se postupně vkrádá kadidlo. Hodně intenzivní, ale taky docela lineární.
Ve verzi EdP je jednou z nejhezčích kořenitých vanilek, jaké jsem kdy poznala a společně s Volutes a Oud Palao patří pro mě k nejlepším vůním od této značky. Začíná trpkým bergamotem, štiplavým kardamomem, vlhkou nahořklou zelení a pryskyřičnatými tóny. Sama vanilka se ukáže už po chvilce. Nejprve jen zlehka prosvítá pod nánosem jalovcového jehličí. Po rozvonění už vám však společně s mramorovým kadidlem, ambrou a pižmem odhalí svoji identitu.
Ano, mám na mysli 450 od Farmacia SS. Annunziata, potažmo Bois d´Iris z Collection Extraordinaire od Bois d´Iris. Jenom zde ji místo kosatce doprovází podtóny uzeného kouřového čaje. Je pravda, že takový Tea for Two vůbec nemusím, protože v něm mám vyloženě udírnu, ale tady je ten Lapsang Souchong v podbarvující úloze vskutku příjemný. A na rozdíl od takové 450 má mnohem lepší projekci a výdrž.
Hustá voda - voní to, krémové to není, ale řídké také ne
Gin s tonicem ochucený nasládlou vanilkou - hladce jehličnatá vůně jalovce s velejemným poštipkáváním lesních pryskyřic
Čaj - velmi kvalitní černý čaj se zrnkem kardamonu ve velkém množství vody...
Tohle je voňavá laskomina,
zavřete oči a pomalu dlaní hlaďte, kopírujte tvar flakonu, ve kterém tohle zelenkavě zlatavé voňavo bydlí,
protože tak nejlépe se dá přiblížit konzistence vůně...
...jo, a udělejte někdo zázrak a aspoň o 50% zesilte intenzitu i výdrž..!
(Eau Duelle voní z kůže jak líbání s chlapem, který právě dokouřený vanilkový doutník spláchnul lokem ginu s tonicem...
Zelená vanilka s nahořklými bylinkami a špetkou černého čaje. Začátek (cca prvních pár minut) je ve znamení jakési ostrosti, skoro až lihovosti, asi to má na svědomí kardamom. Další vývoj už probíhá pod taktovkou vanilky. Ano, Eau Duelle je o vanilce, o tom není sporu. Není to však klasická hutná a těžká vanilka, jak ji známe z většiny vůni postavených na této složce. Je suchá, bylinná až nahořklá a dokonce mírně zakouřená. Současně téměř lehká až chladivá, přesto stále trochu gurmánská. Zvláštnost této vanilky spočívá na protikladu se složkami, které si s ní na první pohled nemají co říct (šafrán, jalovec, bergamot..a nemůžu se zbavit pocitu anděliky, byť ji složení neuvádí, naopak puškvorec je zaplaťpámbu v ilegalitě). A přesto to funguje – postupně jsme svědky DUELU vanilky s ostatními zelenými a nahořklými tóny. V drydownu vanilka vítězí, ale kořeněná stopa zůstává. Výdrž je na edt velmi dobrá, vůně je ale tělovka, je tu hlavně pro váš osobní pocit. Tou tělovostí, zvláštní kombinací složek a obsahem černého čaje mi (pouze typově) připomíná Coeur de Vetiver Sacré, ale berte to s rezervou, je to jen můj dojem. Podoba s A. Noire částečná – chybí tu mj. ten těžší, přesto nádherný spodek. A. Noire je celkově zaoblenější, gurmánská, sváteční. Eau Duelle je naopak jak stvořená na den, neřve do okolí, občas zavane. Škoda horší dostupnosti Diptyque. A propos – řeč byla o verzi edt. Edp ke mně putuje a jsem na ni zvědavá – má být o něco těžší, zaoblenější a s lepší projekcí i výdrží.
Obidve Eau Duelle (EdP aj EdT) sú nádherné vône. Zo začiatku výrazne zelené, pričom kým u EdT je to čerstvá jarná zeleň, u EdP temnejšia ihličnatá, prechádzajú do fáze jemne drevitej, korenistej vanilky. U EdP je znova táto fáza temnejšia, korenistejšia, u EdT ide skôr o priezračne jemný, hladko delikátny vanilkový tón. Nádherné oboje, napriek uvádzanému rovnakému zloženiu každá trochu iná.
Jednodušší a méně gurmánská variace na guerlainovskou Angelique Noire. Postrádá výrazně zelenou hořkost i čokoládové podtóny vanilky, ale téma kontrastu vůně zeleně nahořklé (zde spíš suchý jalovec než galbanum jako v AN) a sytě vanilkové je zjevné. A ladí jim to hezky. Na mně je teda vůně převážně krémově sladce vanilková s podtónem pryskyřic a suše dřevitý jalovec jí jen sekunduje, aby nebyla přeslazená. Ve výsledku je z toho suchá dřevitá a lehce okořeněná sladká vanilka do které se postupně vkrádá kadidlo. Hodně intenzivní, ale taky docela lineární.
Na mne vonia ako verná kópia Angelique Noir od Guerlain. Tá podoba je až zarážajúca.
Ve verzi EdP je jednou z nejhezčích kořenitých vanilek, jaké jsem kdy poznala a společně s Volutes a Oud Palao patří pro mě k nejlepším vůním od této značky. Začíná trpkým bergamotem, štiplavým kardamomem, vlhkou nahořklou zelení a pryskyřičnatými tóny. Sama vanilka se ukáže už po chvilce. Nejprve jen zlehka prosvítá pod nánosem jalovcového jehličí. Po rozvonění už vám však společně s mramorovým kadidlem, ambrou a pižmem odhalí svoji identitu.
Ano, mám na mysli 450 od Farmacia SS. Annunziata, potažmo Bois d´Iris z Collection Extraordinaire od Bois d´Iris. Jenom zde ji místo kosatce doprovází podtóny uzeného kouřového čaje. Je pravda, že takový Tea for Two vůbec nemusím, protože v něm mám vyloženě udírnu, ale tady je ten Lapsang Souchong v podbarvující úloze vskutku příjemný. A na rozdíl od takové 450 má mnohem lepší projekci a výdrž.
Hustá voda - voní to, krémové to není, ale řídké také ne
Gin s tonicem ochucený nasládlou vanilkou - hladce jehličnatá vůně jalovce s velejemným poštipkáváním lesních pryskyřic
Čaj - velmi kvalitní černý čaj se zrnkem kardamonu ve velkém množství vody...
Tohle je voňavá laskomina,
zavřete oči a pomalu dlaní hlaďte, kopírujte tvar flakonu, ve kterém tohle zelenkavě zlatavé voňavo bydlí,
protože tak nejlépe se dá přiblížit konzistence vůně...
...jo, a udělejte někdo zázrak a aspoň o 50% zesilte intenzitu i výdrž..!
(Eau Duelle voní z kůže jak líbání s chlapem, který právě dokouřený vanilkový doutník spláchnul lokem ginu s tonicem...
...ještě, prosím...)
Zelená vanilka s nahořklými bylinkami a špetkou černého čaje. Začátek (cca prvních pár minut) je ve znamení jakési ostrosti, skoro až lihovosti, asi to má na svědomí kardamom. Další vývoj už probíhá pod taktovkou vanilky. Ano, Eau Duelle je o vanilce, o tom není sporu. Není to však klasická hutná a těžká vanilka, jak ji známe z většiny vůni postavených na této složce. Je suchá, bylinná až nahořklá a dokonce mírně zakouřená. Současně téměř lehká až chladivá, přesto stále trochu gurmánská. Zvláštnost této vanilky spočívá na protikladu se složkami, které si s ní na první pohled nemají co říct (šafrán, jalovec, bergamot..a nemůžu se zbavit pocitu anděliky, byť ji složení neuvádí, naopak puškvorec je zaplaťpámbu v ilegalitě). A přesto to funguje – postupně jsme svědky DUELU vanilky s ostatními zelenými a nahořklými tóny. V drydownu vanilka vítězí, ale kořeněná stopa zůstává. Výdrž je na edt velmi dobrá, vůně je ale tělovka, je tu hlavně pro váš osobní pocit. Tou tělovostí, zvláštní kombinací složek a obsahem černého čaje mi (pouze typově) připomíná Coeur de Vetiver Sacré, ale berte to s rezervou, je to jen můj dojem. Podoba s A. Noire částečná – chybí tu mj. ten těžší, přesto nádherný spodek. A. Noire je celkově zaoblenější, gurmánská, sváteční. Eau Duelle je naopak jak stvořená na den, neřve do okolí, občas zavane. Škoda horší dostupnosti Diptyque. A propos – řeč byla o verzi edt. Edp ke mně putuje a jsem na ni zvědavá – má být o něco těžší, zaoblenější a s lepší projekcí i výdrží.