Stěžovací vlákno

Tss, si myslíš.. já mám potom čas ještě tak den, dva

Aha, tak jo. Dík, vyzkouším. :)

Jo, utrpení. Hodiny pendluje mezi žáchodem a nokníken, nakonec si řekne o pínu a já - neméně zoufalá - mu ji dám, ale efekt to stejně nemá žádnej, protože se v tu ránu začne hystericky dožadovat návratu na žáchod. A nakonec o půlnoci zjistíme, že "tady něco smrdí" a hurá s rozespalým trpaslíkem do sprchy. Prostě..."ufff".

Chudák malej.....

Kromě zmiňovaných švestek a fíků se doporučujou i sušené meruňky a jablečné křížaly.

Je jedno, jestli je ovoce suché, namočené nebo vařené - vyzkoušej, co mu bude chutnat víc. A pokud by to bylo to suché, tak to může zapít tou šťávou ze švestkového kompotu.

Radosti mateřství. Těch prvních pár desítek let uteče jak voda :-)

Pekná téma, ozaj veľmi pekná!

Ja sa pridám tiež na toaletnú nôtu. Ani nie po troch týždňoch začal haprovať nový geberit - napúšťa vodu, ale nezastavuje sa. Ako som o pol druhej ráno zistila, jediný spôsob je vytiahnuť skrinku spod umývadla až na doraz, strčiť ruku dnu až po rameno, a s jemným vykĺbením prítok vody do záchoda zavrieť. Zlatý starý záchod, ktorý mal točku hneď pri stene. Holt, estetické cítenie kúpeľňových dizajnérov.

 Ráno som splachovala vedrom, ako v Donecku. A ako na potvoru, chlap, čo nám to inštaloval, si váľa šunky na Kréte!

Dusty, takú chybu sme opravovali 23.12.2013, ale gerberit mal už 15 rokov. Opravovali sme to na aj na Veľkú noc. Nie je to zložitá chyba, ale  sami to asi nezvládnete. Vitaj v Donecku.

No šak už som si stiahla technické výkresy a v rámci prerodu z blondínky s filozofickým vzdelaním na blondínku s dodatočným technicko-informatickým dovzdelávaním si - možno neskromne - myslím, že viem, kde je chyba. Večer to pozriem.

Nepotěšilo mě, že dcera se 2 vnuky /7let a 8měs./ se předčasně vrátili z dovči. Všichni zvrací a mají průjem , kromě 8měs.vnuka. Starší vnuk má dokonce teploty a dcera na to není o moc lépe. Zajímalo by mě, z čeho to mají: z jídla anebo z vody? Zeť naštěstí s nimi nebyl, dodělává úpravy na baráku.

Chci si po stěžovat, našla jsem dobrou maserku a mam ji za bukem.....a ona mi nepomůže protože moje bolest zad není od tahání sedmi kil štěstí, ale mam zánět :-( buuuuuuu

Nebreč, zánět se dá vyléčit - kdežto to štěstí bude pořád těžší

Mě dnes vytočila pošta. Přestože měl dnes dorazit balík do ruky, na který jsem teda čekala celé dopoledne i odpoledne doma, vyzvedla jsem si ho večer na poště. Prý mají denně padesát snžností na brigádníky, takže nemá cenu to řešit. Opravdu lepší nevyužívat služeb ČP!

Neskutečně mě bolej nohy. Vlastně se nemůžu skoro ani pohnout.

Včera jsme si s Funitelem naordinovali výšlap na Sněžku. Z Pece přes Růžohorky nahoru a Obřím dolem zpátky dolů. To bylo napoprvé trošku velký sousto. A chtělo by to lepší boty. Je mi, jako by mě někdo zmlátil a spala jsem skoro 11 hodin. Ale lidi, ty panoramata!!! :D A ta následná cmunda s Kofolou v Peci taky stály za to.

A další věc, nahoru kromě nás šlapali snad jen Poláci. Česká strana si skoro komplet vozí zadek v nový lanovce (což při vzpomínce na tu neskutečně dlouhou a ohavnou frontu doteď nechápu) a pěšky už je zajímá jen cesta dolů. Míjeli jsme doslova zástupy, ale nahoru se s náma nelopotil skoro nikdo...a ještě jsem musela celá ufuněná poslouchat, jak je otravuje i to. Kam ten svět spěje!

bídnej Esprit!

po jednom vyprání se na novým tričku úplně rozpáral spodní lem... já tak miluju reklamace, ještě když se kvůli nim musím táhnout jinam, protože tady ten obchod není...

Teda já mám fakt den.

Ráno jsem se probudila s přeleženým krkem a to tak, že nejsem schopná ani zakašlat si.  Nu což, bolest je třeba překonat bolestí větší, to jsem sice neplánovala, ale uskutečnila.

Šla jsem na pedikůru se shelakem a drahý pedikér se v jednom okamžiku narovnal, podíval na mě a řekl,jéje a začal něco vietnamsky volat, přiběhly asi 3 vietnamky, všechny koukaly na mě, na vietnamce a znovu, celé to trvalo asi minutu, dvě,  až přiběhla další s náplastí a to jsem si uvědomila, že mě pata bollí a že mi kus uřiz. Takže mi dvacet minut střídavě dodělaval pedikůru a vyměňoval náplasti, comlouval se, ale alespoň si odpustil tradični  "čpytky ne ? a kamínky né?".

I kulhala jsem vedle do Hypernovy zakoupit náplasti, protože to je jediná věc, kterou fakt nesyslím. Dlouho jsem vybírala, až jsem vybrala diskrétní voděodolné.  Dopajdala jsem se vším nákupem a olepenou nohou domů, při čemž jsem se celou dobu sledovala, zda za mnou není cestička zkropená krví.

Nebyla, doma jsem odlepila náplastě, nohu očistila, výsledek pedikůry je krásný lak, to jo, jedno chodidlo ucházející a druhé fialové od nějaké dezinfekce. Vzala jsem zakoupené náplasti a s hrůzou zjistila, že náplasti jsou tak diskrétní, že skoro nejsou vidět, určené pro bebíčka panenky Barbie. Olepila jsem si nohu asi pěti a pak zjistila, že v krabičce jsou samozřejmě i vetší velikosti.

No rozhodně jsem zapomněla na bolest přeleženého krku.

Ale vyzkoušela jsem opět Cartier Volé Essence. To zase jo, bolest  nebolest.

No proboha. Doufám, že nechtěli zaplatit, a dali ti slevu na příštích několik let (jestli tam teda ještě vlezeš)!

Do hajzlu! Se tu seru s čištěním usoplených klouzků, narvu to konečně na pánvičku, utřu slinu, páč praženici miluju... no a pak si sednu k tomu kravskému PC a cooo???? Zapomenu to na sporáku a ohlásí se to až připáleným smradem! Uáááá!!!! Ale lačně jsem seškrabala jen ty nejvíc připálené a do zbylých mrskla vajica a sežrala. Aspoň se nedá říct, že byly nedostatečně dlouho tepelně upravované, páč jsem tam prdla i jednoho kováře.

Teď čekám, CO to se mnou udělá....

 Mám dost z toho prej že: "jééje"

Uf, to jsem ráda, že nejsem jediná. Já při čtení toho příspěvku zrovna pojídala třešňový kompot a při "jéje" mi málem zaskočila pecka .

Vlezu, ale asi jen na shellak a na nohy vlastně už ho letos ani dávat nebudu, páč začíná dlouhá hnusná tuhá zima.