Evaeva Tak muži říkám Garfík:-D
Postřehy z Japonska
25. února 2021 21:15
Reakce na Garfie:
bram Výborné a ještě lepší, když to mixneš opravdovým pivem! :-) Prasinky jsou, ale až v Osace, tak jsme si vyrazili
jezis to je paradni, to moc zavidim!
Garfie teda oni jsou fakt důkladný, je to k nerozeznání!
Nevím jestli jsem si tady už stěžovala na japonskou kavárenskou kulturu. Káva tu je většinou nedobrá, kavárny otevírají nejdřiv v devět, často až odpoledne. Presso je téměř zázrak. Osaka ale potvrdila pověst foodie mekky, dali jsme si macchiato v sedm ráno ve stylové kavárně! 
Garfie Krásné.
Garfie tyjo, to je tak super! Fotky i zážitky. Díky, že to s námi sdílíš.
Garfie No tam by mi káva taky chutnala!
Já většinou , když se zmíním , tak říkám virtuální kamarádky. Třeba v souvislosti , když potřebuji radu, zeptam se mých virtuálních kámošek.
Tak Betty já taky 
Garfie ja ti ten pobyt tak prajem . A nám tiež lebo ho zdielas a to je super, kazde rano ku kave nové informácie a nie su to deprimujuce spravy o energiách ani o vojne. To je take nabudzujuce. Diiik
Tak Betty Pinot Noir To já nemůžu používat, protože v mém případě by si akzdej vybavil nějaké eMimino:-D
Takovou ty máš pověst?
jerry Ty vado, no spíš jako můj aktualni sociální status:-D.
Ten musíš překročit...třeba častěji přijet na sraz.
Ostatně i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále
jerry No hele já myslím, že tím svoje fyzický známý a přátelé neošálim, na jakejch jinejch webech bych asi já tak mohla být? Kdybych aspoň byla nějaká biomatka ndbo Montessori matka, ale takhle spadam středem přímo do modrého konika. Já vždycky rikam, že si píšu s kamarádkama, nikdy ne s virtuálníma, proboha, no a ní nekecám, vas znám. Tuhle se mě ségra ptala doma, odkud beru ty recepty a nápady na jídla, tak jsem ji říkala, že mám nějaký blogy svoje:&D.
Karja to je ta ségra učitelka? Ta mi přijde správná, vem ji k nám.
continuity To je rebel, ta by rozhodně nezapadla!
Právě jsem se vrátila z podzimních prázdnin, takže mám zase zážitků a fotek na rozdávání, ale začnu kulinářským zážitkem, některé už jste viděly fotky na instagramu, ale bylo to takové wau, že to musím vylíčit i ostatním. :-)
Spali jsme dvě noci v malém městečku jménem Kumano, opravdu díra, večer jsme šli na večeři a nemohli jsme najít restauraci, co jsme našli bylo zavřené, co nebylo zavřené, byla neuvěřitelná knajpa se zataženými závěsy, hulícími zákazníky a stoletým stařečkem za barem. A pak jsme našli typickou japonskou izakayu, ale v moderním hávu, bar z krásného dřeva, v pozadí hraje jazz..... Vlastní ji mladý pár, otevřeno mají dva roky, on je místní, ona ze Šikoku (ještě větší venkov než okolí Kumana). Nikdy nežili jinde, mimo Japonsko byli jen 3 měsíce na Novém Zélandu, kde pracovali v restauraci. Pracují tam sami dva, paní s miminem v šátku. Bez přehánění, nic lepšího jsem v životě nezažila! Neuvěřitelně krásné, neuvěřitelně dobré, za neuvěřitelně nízké ceny.
Nemohli jsme tomu uvěřit, strávili jsme tam oba večery, myslím, že ti dva vůbec netuší, co předvádí. Mohli by mít restauraci na nejdražším místě Tokya a měli by narváno. Vaří neuvěřitelně místně a prostě. Mají vlastní zahrádku, kde pěstují zeleninu, chodí do lesa na houby, on jde každé ráno chytat ryby a večer uvaří podle toho, co chytí...v podstatě vaří na míru, jako když si na baru řeknete, jaký si zhruba představujete drink.
My měli štěstí na nějaký speciální druh úhoře, je to ten bílý chumáč v polévce. Měli jsme toho spoustu, ani si všechno nepamatuju a ani jsem všechno nefotila, ale v životě jsem nejedla nic lepšího. A když jste si objednali saké, donesli vám vybrat hrníček, ze kterého budete pít. :-)
Garfie Já to už viděla na ig, ale takhle s tím celým příběhem je to ještě lepší :-).
