jediný správný a možný způsob mateřství je ten, jaký tady a teď děláte tady vy.
Myslím, že i tady je přítomno dost rozdílných přístupů.
jediný správný a možný způsob mateřství je ten, jaký tady a teď děláte tady vy.
Myslím, že i tady je přítomno dost rozdílných přístupů.
continuity bezva! Dekuju!
Dadoo Kapanek popichnuti jsem tam citila, ale tak kazdy hodnoti ze sveho pohledu. Akorat asi srovnavas nesrovnatelne. Moje spave minino je dost snadne na udrzbu a z toho popisu byly tvoje holky asi z podobneho soudku. To nejde aplikovat globalne.
Jo tak jsou děti, které si to samostatne usínání osvojí úplně v klidu, a pak ty, které rozhodně ne. A není to moc o tom, jak si to kdo udělá, prostě někdy s tím nejde udělat nic.
Dadoo Promiň, ale není to na každém jak si to udělá. Ty si to asi neuvědomuješ, ale tahle poznámka mě jako matku, která zkusila už všechno a stejně trávila denně několik hodin tím, že se snažila dítě uspat, dost popouzí. A to už je ta moje frustrace pár let stará. Ovšem chápu, že ten, na koho vyšly samé spavé děti, to tak docela nedokáže pochopit.
Dadoo moje děti beze mně usínaly v pohodě, ale to neznamená, že to tak mají všechny děti. Určitě je možné naučit děti spoustu nevhodných návyků a naopak těch, co ti ulehčí práci. Ale nedá se to paušalizovat. Podle mých dětí by všechny roční děti měly spát 15h denně a já bych neměla věřit švagrové, když mi řekne, že jakmile jí ráno něco vzbudí, tak už neusne. Protože já to mám jinak.
Myslím, za ty roky, že každá generace matek má pocit, že to dělá jinak a rozhodně lépe, než generace před nimi.
Za mě třeba se dítě dávalo spat nejlépe na bříško, zásadně bez zavinovacek.
Dnes na bříško ani náhodou a zavinovačka pro mimino ano, dava mu pocit bezpečí. A tak je to se spoustou věci.
A uznávám, že ta formulace "jak si to každý udělá" neni výstižné. Dává to takhle trochu jiný význam, než jsem měla v úmyslu.
Dadoo
No bohužel tady ta cena za to udělání si po svém často je tak vysoká, že ne každý ji chce zaplatit.
To jsem asi nepochopila. Přece po svém si to uděláš tak, jak to vyhovuje tobě, ne? Pokud by to mělo být s potížema, se "zaplacením vysoké ceny", není to to, co si dobrovolně uděláš? Asi se v tom ztrácím :)
Dadoo jo, tyhle rady se mění pořád, každých pár let se říká něco jiného.
Ja mela necele tri mesice spave dite. Nevim, jestli to bylo tim, ze byla nedonosena a jeste na zacatku dospavala, nebo cim. Ale fungovalo nam jednou za tri hodiny nakojit, ona pak pri odrihnuti v naruci behem par minut usnula a nechala se polozit do postylky. Tehdy jsem kamaradce vykladala, jak vubec nechapu uspavani, ze dite je bud unavene a spi a nebo neni a proc se tim zdrzovat... No nemusim dodavat, ze mi to karma plne vratila
Potrefenáhusa byla jsem se podivat do knihovnicky a spletla jsem nazev. Myslela jsem taky tu Na statku. Nejvic oblibena je u nas ta posledni dvojstranka, jak na ni jsou zviratka na dvorku. Dalsi, co ma uspech, je Cim budu, az vyrostu a pak Mein Haus, kde je videt do ruznych pokoju. Ty ostatni mi prijdou spis pro vetsi deti, uz tam je tech deju plno. A uplne genialni je Co se deje v prirode, tam jsou vsechna divoka zvirata popsana, takze budu moct v budoucnu predvadet, ze tohle je treba hrabos polni nnastesti mala netrha stranky, tak uz si rada prohlizi i pohadkove knizky s papirovymi listy.
MPLee na to se podivam, diky
Zuzuli a môj syn vydržal byť dve hodiny hore už v pôrodnici. Narodil sa 2 týždne pred termínom, planovane neplánovaným cisárskym (dieťa bolo v poriadku, ale ja som mala vysoký nezrazitelny tlak).
Dadoo ok, na teba to pôsobí, že len my tu máme pravdu, a na mňa tak, ako som napísala. Zaspavala som sama, do jaslí od roka, a možno aj tam tkvie, že nedokážem byť veľmi vnimava, skôr som citovo chladná. Ktovie.
No, to je téma asi bych to shrnula "každý dělá, co múže dle okolností" Roky práce s rodiči a dětmi mě naučily nehodnotit příštup jiných, pokud nejsem v jejich kůži. Když jsem jako bezdětná pracovala v nemocnici, tak jsem se na matky spící s dětma v posteli, vyžadující být u každého zákroku, neočkovačky koukala skrz prsty. Dokud se mi nenarodila první :-) ona už jako novorozence se k definitivnímu spánku ukládaly až kolem deváté, páč když jsem - poučena všema chytrýma knížkama - připravila rituály a zavedla uspávání v sedm - páč klidný večer, tak ve třičtvrtě na osm už byla zase vzhůru a čumakovala další dvě hodiny, zatímco když usnula v devět, spala až do půlnoci. Jí opravdu stačilo si ale k ní jen lehnout nebo sedět vedle ní, když ležela v naší posteli a v klidu usnula. Jenže časem se jí to usínání pošouplo k té desáté večerní a tak se to drží, akorát nastala změna u mě, kdy jsem už pochopila, že je zbytečné - a teď i mladšího - nahánět je do postele dřív, protože se tam budou přetáčet a vrtět a vzájemně rušit až do té desáté a pak usnou. Takže teď jsme ve stadiu v deset zahnat do postele, lehnou si ke starší, mladší vedle na své postýlce se mě drží za ruku - joo, nic jimého fakt nechce - a do deseti minut mám uspaný oba (zajímavý ten mladší usíná až po ségřé, regulérně čeká až to zalomí ona a pak i on). Je pravda, že naši měli tendence radit a poučovat, ale spíš si myslím, že to chtěli ulehčit mě než že by jim to přišlo špatně (ono jsem začala chodit ve 3měsících malé na pár hodin do práce). Všechny rady přehodnotily, když jí hlídají o prázdninách - pŕedsevzetí múžou mít jaké chtějí, chodit s ní 15km denně, nechat tři hodiny skákat na trampolíně a stejně dŕív jak desátá to nebude. A to samé platí o období vzdoru (to si ty matky neumí to dítě srovnat? Platilo do první scény venku..), jídle (moje dítě nikdy nebude jíst ty křupky, zbytečné cukry apod.) a vlastně v celé výchově
letfenixa takovy byla holcicka, co s nami byla na pokoji. Ja v tom sestinedeli mela dokonce vycitky svedomi, ze se diteti nevenuju, kdyz jen nakojim, prebalim a zase odlozim no a par mesicu pozdeji se beze me asistence nespalo ani pet minut
letfenixa u nás zatiaľ rekord bol, keď mala tri týždne a nespala päť hodín. Teraz je bežné, že v priebehu desať hodín spi tak tri hodíny prerušovane
Zuzuli takže prosím te, když už to máš nastudovany, co je tohle za zvíře?
Resch haha, no já si tak nějak matně říkala, že by dítě mělo jít v osm spát, ale překvapivě, když jsem se o to snažila, dítě do deseti řvalo. Tak jsme si řekli ok, a prostě to pártýdenní/měsíční miminko nechali s námi v obýváku, večerní "rituál", u nás ostatně dost volný, začal tak, aby šla spát v deset. No a poté, po 5-10 minutach chování spala s jedinou přestávkou celou noc...(bylo to jen období )
Dadoo Souhlas, žádné popíchnutí jsem nenašla, vychovávala jsem podobně, syn do školky až ve 4. Žádný frustrace, kruhy pod očima, podrážděnost matka ani dítě.
Mohučanka naše chodí spát v 9 (po 8.zahajujeme vecerni úkony), kamaradka mi taky rikala, ze by to nedala, jejich stejně starej chlapeček chodí v 7...no já bych nedala tu 5, kdy on vstava, 7 je ideál (dala, ale takhle mi to přijde mnohem lepší)
akorat teď už nějakou dobu usina dost pozde odpoledne, dneska vytuhla ve 2 a porad ještě spi (naštěstí to nemívá vliv večer při usinani)
Resch tak pod to se podepisuju. Moje predstavy o materstvi a o tom, co budu a nebudu delat, padly s ditetem, ktere se mi narodilo. Jasne, jsem silene unavena, kdyz ani v roce a pul nespi celou noc a jeste usina pozde. Ale taky vim, ze zrovna muj exeplar na nejake ritualy celkem kasle, na kvalitu usnuti nema cas vecere a ni zda se jde koupat nebo ne, zadny vliv jen to, jak moc se nam ji podarilo unavit. A pred devatou to ani nezkousime, ztrata casu a energie
Potrefenáhusa stylizovana kocka? Netusim. My tuhle knizku zatim necteme, mala ma obdobi, kdy se boji malych chlupatych zvirat. Dokonce mam pocit, ze se boji i zimnich bot, protoze jsou s koziskem
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články