ale kontaktní děti, to je taky dobrý peklo :-))
jsem teď jela v tramvaji s takovou holčičkou, tak 3 roky, nastoupili s tatínkem a holčička se vrhla na sedačku k paní, co měla na klíně malýho psa. "Dobrý den, paní, to je krásnej pejsek, můžu si ho pohladit?" Paní, že ne, že to nemá rád. Holčička vydržela tak minutu a už se na psa sápala, paní nakonec nezbylo nic jinýho, než mu držet tlamku, páč jinak by se po holce ohnal. Holčička byla teda roztomilá a moc pěkně mluvila, ale celou cestu valila paní klíny do hlavy a do toho hladila toho psa. Tatínek byl částečně salámista a částečně vysvětlovací typ, takže na to v klidu hleděl a občas prohodil, ať už dá psovi pokoj: "vidíš, že se mu to nelíbí, že mu paní musí držet tlamičku"