Přiznání

hned mi v hlave zacala bezet ta pisnicka, prestoze na serial si vubec nepamatuju, zvlastni

No voni ji i hrávali v rádiu podle mě. Já si to taky pamatuju i když sem na to nekoukala, ale bratr jo. 

Hehe, já jsem jen tak vtipkovala, koukám, že jsem se trochu přiblížila :-).

Zajímalo by mě, kdy to tu běželo, protože si nepamatuji děj ani postavy, jen ten pocit okouzlení a zatajeného dechu při sledování.

A dívat se na to asi znovu nebudu, už jsem tu chybu udělala s Indiana Jonesem a chrámem zkázy. Ten byl při dalším zhlédnutí taky hodně odlišnej od toho, jak jsem si ho pamatovala z dětství :-D.

asi jo

V práci jsme došli k závěru, že to mohlo být v TV tak kolem 1988. Ta písnička je docela populární, zpívá se i ve sborech, atd.

Když jsme u té nostalgie, vždycky se mi líbila Sigrid Thornton a seriál Co přináší řeka

Tak vám i kolegům v práci děkuji. Zběžně jsem se dívala, kdy se u nás poprvé vysílal, ale nějak se mi to nepodařilo najít.

vono to podle mě dávali v nějakým Magionu nebo Veze nebo Studiu kamarád stejně jako ty Děti z kouřový hory, Skipyho, Smolíkovi atak., možná i Goro, bílý pes šel v týhle vlně.  Cca 1985-1988 bych tak tipla. Teda jestli dřív, tak nepamatuju

Já si pamatuju zase jenom jakéhosi šamana, vždycky se odnikud najednou vynořil. Jednou i u mě v dětském pokoji 

Jinak o čem to bylo si vůbec nepamatuju.

Z Dva roky prázdnin si nepamatuju,až na toho námořníka, taky nic. Myslím,že seděl opřený ó skálu a úpěl..

Ještě jsem si vzpomněla na Čáryfuka, to bylo taky dost divný 

Jo, to by taky patřilo do přiznání. Neviděla jsem Čáryfuka.

přiznávám, že mi na jakože anonymním diskuzním foru přijde strašně divný, když se lidi neoslovujou nickama, ale skutečnýma křestníma jménama, přijde mi to něco jako vyzrazení identity nebo něco takovýho.

kde jsi ty Dva roky prazdnin sehnala? Ja si kdysi davno koupila dvd spolu s novinami, prvni dva dily. Uz nikdy se mi nepodarilo sehnat zbytek :D ani na internetu jsem to nedohledala - pouze zminene prvni dva dily na ulozto

A to mluvíte o nějakém konkrétním fóru? Ne mě to působí taky divně, to je pravda, ale to na mě působilo i třeba vykání na netu, když jsem se s tím asi poprvé setkala. A reálně toho o dost víc vyzradí fotky zvířat, outfitů nebo i informací, co sem píšeme, než řeknou křestní jména, který navíc nejsou zrovna jedinečný.

no o tomhle

Ale ja to vnimam stejne. Pokud nekde vystupuju pod nickem, dost by mi vadilo nebo minimalne zarazilo, kdyby me nekdo oslovil obcanskym jmenem. Ja bych to cejtila jako podraz (coz se mi ostatne jednou stalo, jinde, ne tady, navic to bylo v trochu konfliktni debate, takze tim asi umocnene :-) kdyby to ujelo kamaradce, s kterou se bezne vidam a zname se dlouho nebo z drivejska, tak bych asi tak neprskala).

To, ze sem davam fotky outfitu, bytu, zvirat atd. je z jineho soudku. Ty davam ja, ze svyho rozhodnuti.

Jo, a vidam to i na tomhle foru (to oslovovani osob, ktere zde vystupuji pod nickem, obcanskym jmenem)

taky me napadlo, ze zrovna u fora, kde lidi bezne davaji sve fotky, to moc nevadi :D Kdyz si tu nekdo rika jmenem, prijde mi to hezke, dava to najevo, ze se ti lide prateli - po vzajemne dohode, ze to zverejneni nevadi. :D tady, alias na foru, kam si primarne chodim stezovat, bych celkem nerada, aby se na me prislo, takze jsem rada, ze tech par lidi, co me tu zna, udrzuje diskretnost  

+ Potrefenáhusa 

Aha, tady mi to nějak uniklo, já jsme myslela, že mluvíte o nějakém virtuálním prostředí, kde je to standard. Já když na to někde narazím, kde se jinak  používají nicky, tak tomu rozumím stejně, jako píše Amun - že to je se souhlasem obou stran. 

ááááách, hneď si to idem pustiť....ako som ja bola strašne zamilovaná do plavčíka !!!

 a kde? buď jsem slepá objektivně, nebo je to nějaká selektivní slepota, ale nevšimla jsem si.

Hlavně v parfémové časti nebo jenom tam.

Chápu, že z toho někdo není odvázaný. Když se nad tím tak zamyslím, když mě někdo oslovuje jménem a známe se z delší dobu z diskuzí nebo z komunikace v SZ a hlavně osobně, nešokuje mě to a nemůžu říct, že by mi to vadilo. Sama se ale celkem striktně oslovování jménem vyhýbám. Tak nějak přirozeně respektuju hru na nicky a přijde mi to tak v pořádku, vyhovuje mi to.