Garfie Jj, já si taky myslím, že ve stáří je to těžší. Přece jen v osmnácti máš celej život před sebou, na nějaké patrani, e v sedmdesáti té třeba mrzí, že už nepoznáš třeba vlastní sourozence a nic nevíš a už se nezeptas rodičů atd atd atd
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Já to pozoruju v čekárně na dětském, co se zase chodí čekat, bývá tam tak 1/3 matek obézních nebo s velkou nadváhou, hranici nepoznám. I v práci teď potkávám dost asi teda obézních mladých holek. Nejde si toho nevšimnout.
Reakce na mirajo:
Akras Ja ted mela zajimavou zkusenost v praci. Pani cca 70 let, zjistila, ze je adoptovana. Rekla bych, ze v tom veku uz to nebude moc resit, a ono to tak neni.
Já se jí nedivím, možná má ještě čas najít své rodiče, ale rychle jí ubývá. Nebo už je pozdě. Znáš příběh V. Mišíka?
Karja Garfie dynda Znam. Ja to vnimam tak, ze mrtvym je snazsi odpustit. Pojitko je laska, mista, spolecne zazitky, i ty mene dobre, geny? nevim. Ale je pravda, ze vzhledem k tomu, jak jsem byla vzdycky podobna tatovi, me tohle prekvapeni neceka;), je to jen teorie. Taky v 18 moje predstava zivota v pravde byla jina nez ted, taky uz jsem nekdy lhala, ublizila nebo byla srab, nemyslim, ze ve vyssim veku clovek nehleda, ale ze uz to, jak se rodice zachovali, snaz odpusti.
mirajo mne teda přijde, ze to musí byt naprostá krize identity, uplny selhání toho, na čem měl člověk svůj život postavenej - a čím později se to stane, tím hur, protože ten život "někoho jinyho" už je odžitej
Ono nemusí jít jen o odpuštění. Podle mě tam musí být velká touha ty rodiče poznat, potkat, odpouštění nebo neodpouštění bych měla asi až na dalším místě. Taky můžeš mít i další sourozence, vlastně celou velkou rodinu. Já bych ji ráda poznala nebo měla možnost ji poznat.
Potrefenáhusa 
Přesně tak.
Reakce na jinx:
Co tim sleduji? Ze soulozit treba denne je uz moc? Nebo...?
ja uz to tu mozna psala, mame kamarada gynekologa a prisla za nim pani, ze nemuzou mit s muzem dite a pak zjistil, ze spolu nikdy nespi. Tak treba i proto.
Lamicka jak si jako mysleli, že ty děti vzniknou?
Lamicka mě by zajímalo jak se něco takovýho může přihodit u někoho, kdo přošel i byť jen základní školou..?
bram asi po svatbe z lasky 
byli pry oba ze silne vericich rodin a pry to nevedeli. No zvlastni. Ale asi se to muze stat.
Ounz no nad jsme se taky pozastavovali - ze se to nedozvedeli ve skole, od spoluzaku... Ale vic podrobnosti nevim, jen to, ze byli ze silne verici rodiny. Tak jestli to pro ne bylo nejake tabu? Tezko rict.
To víš, neposkvrněné početí asi má v určitých kruzích dost silnou propagaci .
Moje kamarádka taky adoptovala dítě. Po neúspěšných pokusech IVF asi 4x. Dostali novorozence. Taky mu řekli, že si ho vybrali ze všech dětí v domově 
. Myslím mu byli asi tři roky, když spontánně otěhotněla.
Lamicka tak to je možný..ale je to teda padlý na hlavu a nepochopitelný
Reakce na Lamicka:
ja uz to tu mozna psala, mame kamarada gynekologa a prisla za nim pani, ze nemuzou mit s muzem dite a pak zjistil, ze spolu nikdy nespi. Tak treba i proto.
To nám vykládal gynekolog ve škole. Pý zjistili, že paní je dva roky po svatbě panna a také to byla nějaká silně věřící rodina. Tak asi stane se.
Je to trochu jiný svět. Znala jsem holku, která byla věřící, ale vyrůstala jako ateista, až někdy v 16 - 18 letech objevila svět věřících. V nějakých 25 ještě nikdy nebyla na prohlídce u gynekologa.
Lamicka Jo pslaa, ale ja to tehda pochopila, že spolu spějí třeba jednou za měsíc nebo tak. Tohle by mě skutečně nenapadlo, fakt ne. Mně jednou vykládala gynekoložka, že pacientka přede mnou nevěděla, že těhotenství se pozná vynechanou periodou, byla z toho úplně vykolejena (ta gynekoložka).
Lamicka Tohle je teda zvláštní. Jestli to byla opravdu svatba z lásky, že se neprojevila nějaká vzájemná touha
Renusatko malá ségra má takové dvě kamarádky, dělí je jeden ročník ve škole. Jedna biologická, jedna adoptovaná.
