Co vás dneska vážně nas...namíchlo?

Četla jsem zrovna ve čtvrtečním magazínu MF rozhovor s nějakou slečnou, která vede kampaň proti znásilňování a na podporu znásilněných. Docela mne překvapilo, že ji je 27 a už byla jednou znásilněná a jednou téměř. Nechci nějak soudit, ale docela mi vrtá lavou, jak to ta holka dělá, že má takové "štěstí".

To poštovné na Amazonu je děs! 

No loni sem objednávala k vánocům na přání určitý tričko, poštovný stálo skoro víc..

Nevím, my objednáváme přes Německá Amazon a když se člověk snaží, většinou zjistí, že může koupit víc věcí od jednoho prodejce a nemusí řešit poštovné (většinou objednávky dražší než 29 EUR jsou bez poštovného)...... Ale možné to jinde funguje jinak, je fakt, že kvůli poštovnému si kamarádka objednávala jednu věc k nám......

Promiňte, ale vůbec nechápu, co s tím má společného věk. Navíc mi připadá přirozené, že vede takovou kampaň, právě když má takovou zkušenost za sebou. Nevím, jestli sem ten odkaz už někdo nedával, ale připadá mi hodně k věci.

https://www.huffingtonpost.com/entry/powerful-art-exhibit-powerfully-answers-the-question-what-were-you-wearing_us_59baddd2e4b02da0e1405d2a

Tohle je taky německý Amazon, prodejce to posílá DHL kurýrem, ale tahle částka tam prostě nikde není, nebo se v tom nevyznám. To si tedy dám příště sakra pozor. 

Jo, nám to chodí různě - DHL, hermes, kurýr na to nemá vliv. Já bych na to taky nepřišla nebýt manžela ;) většinous e tam někde píše, že od 29 EUR je to free, pak je potřeba vybrat stejnýho prodejce, no...... někdy je to docela tricky

Samozřejmě nemám nic proti tomu, že vede takovou kampaň. Věk jsem uváděla, aby bylo jasné, že se ji toho stalo dost za poměrně malou dobu. Jen mě zarazilo, že takové věci vyloženě přitahuje (a tím nějak nenarážím na její vzhled nebo chování).

Pardon, ale poznámka o věku a "štěstí" mi připadá hodně mimo. Pevně věřím, že to nebylo myšleno ve smyslu "sama si o to musí říkat".

Mám kamarádku, na kterou si někdo počkal v budově, kde má kancelář. Prostě chtěla v podvečerních hodinách odejít z práce domů, nic víc; nebyla nikde v šantánu, neběhala v noci polonahá po ulici. Tož tak.

Ehm, proto tam jsou u toho štěstí uvozovky, věk už jsem snad vysvětlila výš. A taky jsem napsala, že ji nesoudím, jen mě zaujalo, že takové věci přitahuje.

A je mi jasné, že znásilněný může být kdokoliv kdekoliv.

"Výzkum mezi sedmi stovkami studujících na jedné z pražských fakult totiž před několika lety ukázal, že dvě třetiny z nich zažily nějaké obtěžování od vyučujících."

tak vám nevim teda.. co to mohlo být za školu:-O? 

https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/kdyz-to-nechce-tak-to-nechce-kampan-proti-znasilneni-cili-na-muze_406851.html

na druhou stranu, známá byla u jednoho velmi známého pražského lékaře a vrátila se značně vyděšená, protože měl dost zvláštní poznámky okolo jejího spodního prádla (a není to gynekolog ani nic podobnýho) pak teprve průzkumem v okolí zjistila, že je to prý u něj běžné jednání vůči mladým dívkám

Formulace

Nechci nějak soudit, ale docela mi vrtá lavou, jak to ta holka dělá, že má takové "štěstí".

je bohužel dost nešťastná a vyznívá viktimizačně (jako by ta holka musela "dělat" něco specifického, aby se jí tohle stalo. nemusí, může mít prostě jen prachsprostou smůlu a vychytala statistiku třeba za Tebe/za mě...)

Edit - v tom rozhovoru je jasně napsané, jaké to byly situace a že ta druhá (pokus) byla víceméně důsledkem té první, kdy se snažila být opatrnější (vzala si s sebou na dovolenou kamaráda pro větší pokus bezpečí a zkusil to na ní on, neb měl pocit, že mu ona něco dluží a to přestože ho předtím odmítala). Ta holka prostě měla smůlu na násilníky a hovada, to fakt není její chyba (já zase narazila na šéfa psychopata, sice se mi fyzicky nic nestao ale psychicky docela průser). Nezlob se, ale po přečtení těch detailů mi přijde Tvůj komentář hodně mimo a je to přesná ukázka sekundární viktimizace

Ta výstava o které je článek je fakt zajímavý nápad, jasně ilustruje (byť na malém vzorku), že fakt nezáleží na tom, co měla dotyčná na sobě.......

Tak sorry, ale pro mě je opravdu peklo podsouvání jiných významů. To totiž napáchá spoustu nepříjemností až zla. Takové to čtení mezi řádky. Vyřčené znělo úplně jinak, ale obvykle různí "aktivisté" v tom zaníceně najdou úplně jiné, samozřejmě, velmi pohoršlivé, významy. 

Já v tom žádnou viktimizaci tedy rozhodně nevidím.

Jen normální otázku.

Protože to známe asi všichni, že někteří lidé nějaké události prostě nějakým způsobem přitahují. A vůbec to nemusí být jejich oblečením nebo něčím podobným. Prostě mají magnet na nepříjemnosti. To snad známe všichni.

Takže, prosím, nepodsouvat nic, co nebylo vyřčeno, nehledat další skryté významy. Snad se dá o podobných věcech bavit i věcně, aniž by proběhlo nějaké obviňování z  něčeho co nikdo neřekla ani nemyslel. 

Zkuste se vcítit do patnáctiletého telete, které obtěžuje nebo dokonce zneužije čtyřicátník... často radši tuhle vzpomínku zasune někam hluboko do podvědomí, protože ví, že se stalo něco špatného, ale cítí, že mu nikdo neuvěří... Hlavně se k tomu nechce vracet. Dřív prostě byla taková doba - slovo dospělého a ještě celebrity proti slovu nějaké mladé nicky - komu se asi tak uvěří...

Vzpomeňte si třeba na toho prasáka Jimmyho Savilla - slavný moderátor, hvězda první velikosti - ukázalo se, že děti a dospívající zneužíval přes 50 let. Okolí to vědělo, ale mlčelo, BBC se snažila skandál ututlat. Oběti nechtěly svědčit, protože se bály, že jim nikdo neuvěří, evidentně oprávněně. 

Jasně že ruka na koleni nikoho nezabila, na druhou stranu si přesně na jednu takovou ruku na svém koleně vzpomínám a fakt mi to vůbec příjemné nebylo... V šestnácti jsem byla na jazykovém kurzu v Německu, bydlela v rodině policajta se třemi dětmi. Jednou jsem s tímhle "mužem zákona" seděla na gauči a povídali si ( já nadšená, jak si procvičuju nj ), a jeho ruka se na mém koleně ocitla ani nevím jak. A vydržela tam dost dlouho..... Byla jsem jak opařená, ale vůbec jsem nevěděla, co mám v tu chvíli dělat. Prostě jsem šprechtila dál, jako by se nechumelilo... Ano, přežila jsem bez újmy, ale právo na to neměl - dobyvatel nedobyvatel. 

Dík.

Možná si přečti ten rozhovor. brr totiž přesně ukázala to, o čem se tam mluví. Ta holka prostě nic nedělá, jen měla smůlu. Já jsem nebyla nikdy znásilněná ani výrazněji obtěžovaná ale fakt si nemyslím, že by to byla moje zásluha. taky jsem se octla v rizikových situacích (byť se je snažím minimalizovat) a víceméně jsem měla kliku na to, že zrovna kolem mě nebylo nějaké hovado, co by toho zneužilo (plus je fakt, že výška 190 cm je v určitých věcech výhodou).

Problém je v násilníkovi, ne v oběti. kdyby nenatrefil na dotyčnou, třeba by se realizoval na jiné....... Říkám, holt to statisticky vychytala.

mě přišlo fakt mimo odnést si z toho článku jako to co mě zaujalo, jak to ta holka "dělá".......

P.S. Evidentně jsem nebyla jediná, koho taková formulace zarazila..... Ona totiž ta formulace přesně odráží to, jak se k obětem znásilnění ve společnosti přistupuje. Já věřím, že to brr nemyslela zle a nechtěla soudit, holt už je to takové zažité myšlení.....

J, hnusná vzpomínka, naprosto rozumím. A v ŽÁDNÉM  případě ji neznevažuji. Věřím, že se zaryje do paměti.

Ale ve stylu současných událostí bys ted měla na něj podat trestní oznámení, měli by ho vyhodit z práce, však policajt, ne.. A pořádně ho protáhnout tiskem. Však jedno, že to bylo před třiceti lety.. Pořádně ho teď rozmáznout.

Nevím, nejsem si tímhle jistá.

Ale chápu, že v tomto těžko hledat nějakou hranici. 

Ja jsem jednou cetla v novinach o devceti, ktere bylo znasilneno, uteklo a zastavilo si auto o pomoc. Ridic toho auta ji opet ublizil. Myslim, ze tvuj zminovany prispevek neni BOHUZEL nicim neobvykly.