Co jste dnes zkoušely(i) z mainstreamu?

...slamnênka.?

CUIR VELOURS Naomi Goodsir

IMIZA (Imiza), slaměnka jak vyšitá.

Aqua Allegoria Pera Granita (Guerlain) - Ppžmem oslazená šťáva z červeného grepu, s trochou nasládlé svěží zeleně, doplněné štědrou porcí ledové ranní rosy. Jen ta hruška se přede mnou schovala. Celkově je taková "červenobonparová", lehká, svěží, neulepená...prostě veselá letní vůně. A kvituju velice solidní výdrž. Typově je podobná AA Grosellina.

Flânerie dans le Verger: Pomme & Poire (Jeanne en Provence) - svěží ovocně květinová vůně se slupkami kompotovaných zelených jablek v ledové vodě, lehoučká až průsvitná.

Tak na mně Luna od NR voní jako stopadesátádevátá odnož LVEB... škoda! Flakon je velmi hezký, výdrž dobrá, leč slibovaná slaměnka bohužel nikde. Musím zkusit ještě v chladnějším období

...nejkratší recenze, aneb -

Jicky EdP Guerlain

= Shalimar na cestování/sportovní Shalimar/Shalimar s dálavami ve vlasech...

 Dekadentní orientálno je odlehčeno hustým větrem z bylin, jež v prachu cest neudusány žijí svým houževnatým životem pod horkým sluncem,

a za nocí vydechují opar z koženého polstrování old car´s

s podpisy dvou těl...

Tahle vůně - holka,

dáma ve slunečních brýlích, za nimiž se schovávají potemnělé jiskry,

se rty konturovanými pískem z nekonečných silnic a hedvábným šátkem kolem krku

mlčí, a 

jen

její pohyby těla, 

její gesta

vyprávějí příběh...

Těžce čerstvá cestovní vůně.

 ...někdy je noční vzduch tak čerstvý, 

čistý,

až v chřípí 

jiskří,

a jindy - naopak - 

vzduch je

dusný a 

těžký

tak,

že

nechce se 

vzdát

hlučně tichých těl,

jejich drah...,

a odejí(s tou tíhou dekadence)

do 

oblak...

Luna (EdT) Nina Ricci - pomerančový květ je pro mě vždy výzva a tento je jemný, sladký, lehce pikantní s džemem z lesního ovoce. Vůně je hlavně o slaměnce, suché vanilce, gurmánskou notu dodá sladká karamelka. Je a není to gurmánka, je to zcela nová vůně této značky - nesladká, neulepená. Hladká, měkká, přítulná, pro mě druhá kůže. Překvapení této sezóny a značky NR.

Recenze wendulky mě navnadila a dávám palec nahoru, nebýt recenze vůbec bych ji nezkoušela.

Luna EdT Nina Ricci

 - bohužel, pro mě stejně otravná, jako Paraiba..

Škoda. Tak příště. I když s Paraibou tam tedy opravdu žádné asociace nemám. Na mně opravdu po odvanutí toho ovocného začátku se sladkým pomerančovým květem krásná slaměnka s karamelkou a vanilkou.

A tu Liquid Cashmere Black od Donny Karan už jsi taky zkusila?

...nene, na tu jsem ještě nenarazila...

Tak nakonec jsem nemusela čekat až do Berlína, stihla už doputovat do Sephory. Ten začátek, to je pro mě nesnesitelné klasické černé Opium, které má pro mně osobně po zkušenostech s kávovými vůněmi do kávy hodně daleko, v podstatě k němu mám tentýž vztah jako ke kjlasickému Angelovi. Potom se přidá sladký pomerančový květ, jak popisuješ v recenzi. Zajímavé to začne být opravdu až s tou rýží. Napařená rýže to podle mě není, spíš to vidím na rýžový pudr nebo možná na syrovou rýži, když by se rozdrtila na prach. A je zajímavě zkombinovaný s vanilkou a dalšími složkami, které vytváří tón bílého fondánu.

Pokud bych ji hodnotila jen čistě z tohoto hlediska, je z rýžových vůní asi nejhezčí, co jsem zatím zkoušela včetně nikovek, ale celkově je v ní pro mě osobně pořád hodně původního černého Opia. Nicméně musím s tebou souhlasit, že je to určitě krok správným směrem. Pokud budou v těch odnožích pokračovat a následovat vylepšovací trend, třeba by se taky postupně mohli dopracovat k něčemu jako Angel Muse.

Black Opium Nuit Blanche (Yves Saint Laurent) - zatímco Black Opium považuji za hodně nepovedené, verze Nuit Blanche je něco úplně jiného: už začáteční krémové hodně capuccino s hodně našlehanou pěnou a mléčnou karamelkou dalo tušit, že není Black jako Black. A což teprve, když se přidal sladkým pudrem důkladně poprášený pomerančový květ. Dala by se přirovnat k průsečíku mezi Trussardi Inside Donna (bez oříšků) a Mon Precieux Nectar (bez mandlí a petitgrainu).

Green Tea Nectarine Blossom (Elizabeth Arden) - spíš by se mohla jmenovat Nectarine Tea - je to akorát tak sladký broskvovo-meruňkový čaj a příjemnými ovocnými tóny bez špetky syntetiky. Povedená letní polívačka, bohužel však s výdrží počítající se na minuty.

S tou Trussardi Inside Donna bez oříšků u Black Opium Nuit Blanche máš pravdu.

John Galliano: Parlez-Moi d’Amour (Eau de Toilette)

V letošních modrých šatičkách jsem borůvky nenašla, za to tady ano. Je to tedy spíš borůvková marmeláda, smíchaná s jiskřivým zázvorem a citrusy, ale krásná a hlavně žádný černý rybíz. V další fázi zázvor s citrusy vystřídá svěží růže s ovocným jasmínem a trochou cypřiše, aby se nakonec s pomocí sladkého pačuliového základu a hebkého bílého pižma proměnila v pěnové bonbóny se smetanovou borůvkovou náplní. Bohužel jí však na rozdíl od LPRN Intense chybí intenzita a výdrž, nicméně je to pro mě už druhé příjemné překvapení od této značky.

Nina Ricci: Amour d´Amandier

Mandlové či marcipánové vůně mám obvykle moc ráda, ale z téhle jsem v úvodní fázi, kombinující přezrálé kiwi, syntetické citrusy, hrachor a spařené mandle poněkud v rozpacích stejně jako ze sladce aldehydového, až lepivého heliotropinu. Teprve po delším rozvonění se objeví hezký se smetanovou vanilkou, který díky přidanému bílému pižmu působí příjemně křehce. Každopádně existují daleko lepší gurmánky tohoto typu.

Děkuji moc za reakci a za názor. Hlavně si myslím, že se bude teď na podzim hodit.

Wonderlust (Michael Kors) -  sladší jemně zelená tuberóza, sladce žvýkačková - nic úderného, naopak spíš tlumeně svěží vůně. A jako mávnutím kouzelného proutku se z tuberózy stala svěží, sladkým pepřem poprášená, gardénie, ale opět nic úderného. Po úplném rozvonění sladkým pepřem poprášené dřevo v závoji lehkých bílých květin. Další povedená bílokvětinová vůně od Michaela Korse.

Azzaro Pour Elle Extreme (Azzaro) - nasládlá hladce krémová květinová vůně, okořeněná jemným hřebíčkovým pudrem. Bohužel generický a nepříliš příjemný konec v podobě syntetického cedropižma vůni značně "zazdil". Opětovný důkaz toho, že odnož málokdy dosahuje úrovně "základu".

 

The Body Shop – Fijian Water Lotus – veľmi pekná vodnička, v danej kategórii porazí aj podstatne drahšie a luxusnejšie vône a neskutočne dlho vydrží! Akurát úplne na konci má trochu drogérkový umelý chvostík.

The Body Shop - Amazonian Wild Lily – nech si zloženie píše čo chce, je to najprv príjemná tlmená, skôr tuhšia zeleň, do ktorej príde konvalinka s čiernym korením. Je to zvláštne a zaujímavé zároveň. Neskôr zjemnie do mäkkej zelenej vône a dlho drží.

Clinique – Wrappings – príjemná jemná aldehydová chypré. Keby bola „tvrdšia“, hádala by som dátum uvedenia aspoň 10-20 rokov skôr, toto je pomerne krotké, ale netuctové a elegantné.

Origins - Ginger Essence – jo, tak táto ma dostala do sushi baru. Doslova. To totiž nie je „našský“ zázvor, toto je ružový japonský nakldaný zázvor, aký sa podáva k sushi. Najprv ostrosladký, jako keď doňho člověk zahryzne, potom sa pomaly mierni k vôni nálevu. No a potom potichu zmizne.

 Obsession Night for Men (Calvin Klein) - sladký kardamom s usušeným vetiverem schovaný v semišové kůži, teplý cedr, stopa zeleně a nesladce vanilkový závoj. Temná vůně s hodně výraznou podobou s Black Orchid...a proto v pohodě nositelná i dámami.

Luna (Nina Ricci) - Na začátku to sice vypadalo na další z dlouhé řady klonů La Vie Est Belle, ale naštěstí zůstalo jen u prvních 5 minut. poté nastoupil postupně se karamelizující cukr a vůně nabrala směr ke sladké gurmánce. Po úplném rozvonění se přidal dřevitý prach smísený s vanilkovým pudrem. Podzim a zima jí rozhodně budou svědčit. Mezi jablíčky od N. R. je to vcelku ojedinělé a nezaměnitelné zjevení.

Jo, i ta Obsession Night for Men je fakt povedená, i ta semišovost v ní. A vidím, že i s tou Lunou se v podstatě shodneme.

Obsession se ke mně dostala původně jako odstřik z Elnina přidaný k nákupu, ale ve vedrech se mi natolik osvědčila, že jsem jí ještě něco málo přikoupila.

Jj, ke mně se dostala stejným způsobem. Akorát nosit ji přímo sama jsem si netroufla, na to už na mně byla přece jen pánská, ale na partnerovi by se mi líbila velmi.