Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

...to já si tak brouzdám po internetu(lepší by byl svatouškovskej smajl...),

a líbil se mi ten obrázek, tak jsem až pak googlila značku...

...a co tohle.?

Olivier Polge pro

Éveil Anna Rivka

...bergamot, kosatec, jasmín, dřeva, vanilka, tonka boby

(found on mimifroufrou.com)

To zní skoro jako nějakej Guerlain 

...jo, po všech stránkách to vypadá velice dobře.!

Od Meo Fuscioni mám zatím jen vzorek Luce, ale ještě jsem nestihla odzkoušet.

Pierre Balmain: La Môme

Ano, je to především o růži, ovšem zrovna takto pojatou růži nemusím . Tedy zpočátku je sice promísená se svěží frézií a říznutá trochou pepře, poté se kolem protáhne vlečka malinového sirupu s trochou fialkového pudru, ale ta růže je pro mě prostě příliš omamná, až bolehlavová. Celé to navíc umocňuje i ten kouřový kabátek, do něhož se zahalí a neustává to ani tehdy, když ta růže spadne to trávy a začíná se intenzivně sušit na slunci. Teprve v úplném závěru konečně zjemní a nepatrně (přesto však velice příjemně) zesládne, jenže kdo má na to takovou dobu čekat?

Pierre Balmain: Ambre Gris

Ne, na téhle vůně není nic kašmírového ani sametového, jak tvrdí některé zahraniční recenze a pravá ambra tam podle mě není ani omylem. V začátku se mihne trocha nahořklého bergamotu s teplou prachovou skořicí a sladce pikantním růžovým pepřem. Následují závany "žvýkačkové" tuberózy a hodně "zcukernatělou" slaměnkou a ostře štiplavými pryskyřicemi. A teprve za tímhle vším se objevuje jakože snad "prachová" ambra, která dojmově evokuje starý zaprášený studený balvan. Jediné zajímavější na téhle vůni je to, že v drydownu na ten chladný kámen dopadne několik horkých medových kapek a teprve z vůně vytvoří hřejivou sladkou ambrovku s trochou krémové vanilky a pálenými dřevy.

Oriza L. Legrand: Muguet Fleuri

Sladká zelená konvalinka v navlhlý trávě. A najednou kde se vzala tu se vzala - krémová lilie. K mýmu překvapení si tyhle dvě kytky spolu pěkně rozumí... jako by se do Diorissima vrátil duch. Mírnej vetiver skoro bez stopy zemitosti to jistí odspodu a žádný orgie omamnosti se nekonají. Vývoj intenzity je ale zajímavej - nejdřív udělá oblak až za roh, ale jak krémovatí s lilií, drží se pořád víc u těla, až najednou (po nějakých čtyřech hodinách, není to extra držák) úplně zmizí. Tohle je jedna z těch lepších muguetek. O hodně lepších. 

Oriza L. Legrand: Rêve d'Ossian

Ve vší stručnosti: Suché kadidlo vítězí nad hřebíčkem a uzavírá doživotní pakt s borovicí.

Ten hřebíček je možná jen guajak se skořicí. Tak či tak - právě proto mi od začátku nápadně připomíná Genie des Bois. Chvíli to vypadá, že hřebíček převládne, ale kadidlo se nakonec pochlapí a dá mu vale. Pak se už ale přidává dřevo, cedr a hlavně borovice (žádný jehličí, jen dřevo), trocha benzoinu a moje dobrá známá papírová tonka. Tohle je nejhezčí fáze a jak se na takovou sluší a patří, vydrží hodiny. Měkké kadidlo od Orizy má přímo povznášející účinky. Sám název - Rêve d'Ossian (vynikající volba!) - ševelí jako hluboký les, přesně takový, jaký najdete ve flakonu. 

Santal Blanc (Serge Lutens), 2001

Tak dlouho trvalo, než jsem vyzkoušela vzorek. A Christopher Sheldrake mě opět vyděsil. Všechna čest, tolikrát za sebou se to nepovedlo ještě žádnému chlapovi… Začátek – sladká, hašlerková vůně. To je pořádný průvan. Naštěstí to trvalo jen 5 minut, pak nesměle vylezla pryskyřice a dřevo sypané růžovým pepřem. Je tu suché a lehce štiplavé. Někdo tu pálil vonné tyčinky, ale už je to delší dobu. Ve vzduchu z nich zbyl jen nepatrný pozůstatek. Prý kytky? A kde jako…? Má v sobě něco z kořeněnosti Ambre Sultan a údernosti Slona. Žel, stejnou výdrží neoplývá.  

Oriza L. Legrand Chypre Mousse

Prvních dvacet minut nedýchejte a k nikomu se nepřibližujte, právě totiž smrdíte čistým terpentýnem. Nebojte, brzy se dostaví máta s fenyklem a zachrání vás. V tichosti vyčkejte příchodu mechu a kapradí v doprovodu extra sladkého labdana. Nevěřícně se mnou kruťte hlavou nad máslovým přelivem, ve kterém se dá identifikovat jen ten fenykl a sladkost labdana. A nechte to vyvonět až do jemně koženého základu. Možná se ho ani nedočkáte a vyčerpáním usnete. Říct, že Chypre Mousse je mimořádný držák, ani zdaleka nevystihuje skutečnost.  

Chypre Mousse má základ ve starosvětské chypre, ale taky je překvapivě sladká, volba ingediencí je odvážná (fenykl a máslo!) a vyznění - překvapivě ne úchylné, podivné, zmatené, ale jednoduše chladně elegantní. Milovnice chyprové strohosti, tohle si nemůžete nechat ujít! 

Oriza L. Legrand Relique d´Amour

Goth ségra Soussanne. Začátek je opět skoro nesnesitelný (zřejmě charakteristický znak vůní Oriza L. Legrand), ale vývoj je mnohem rychlejší než třeba u takové Chypre Mousse. Z nepříčetně chemicky zeleného vetiveru se nám vylupuje suše pudrová lilie jako by Soussanne z oka vypadla. V tu ránu ji obestře myrhový opar a tmavé dřevo se postará o poslední zbytky důvodů nazvat toto květinovou vůní. Ukazuje se, že Relique d´Amour je hlavně dřevitá vůně. Ano, jsou tam nějaké pryskyřice, ale nakonec jde hlavně o souhru dřev a lilie, která s nimi měkce splývá. V samotném závěru si pak vychutnávám čerstvou borovou smolu, která mi samozřejmě připomíná mou milovanou Geste, a tím Relique d´Amour s radostí beznadějně propadám. 

Příspěvek jsem přesunula do Zkoušecího vlákna v nikovkách, protože to už Santal Blanc je.

Jinak ani já v ní žádné kytky necítím, možná až na nepatrný jasmínový podtón v jednom okamžiku, ale jinak je to samé dřevo, dřevo :) . Na mně naštěstí drží dobře :) .

s tvým propadnutím plně souhlasím, stejně tak s tím, že hrozivý začátek je zřejmě typický... ovšem k Chypre Mousse je vhodné přičichnout asi tak zhruba nikdy, nejdříve však pro sprše 

No fakt, u Chypre Mousse je ten začátek asi zatím jeden z nejhorších. Přitom taková Reve d´Ossian ani Muguet Fleuri tak děsivě nezačíná. Já teď šílím z Jardins d´Armide, to je něco nepopsatelnýho (kéž by terpentýn!)...

andry, moudjahidine: Kde berete v Chypre Mousse ten terpentýn ? A máslo?

Ta teda musí řádit, zejména na andry. Já tam mám rovnou bylinky, mátu, les a to všechno kolem, i tu kůži.

Těžko říct, ale tři zkoušky během několika dní a pokaždý terpentýn. Máslo bude asi nějaká specialita mojí kožky... I tak si dovedu představit, jak příšerný to musí bejt na Andrejce

Muguet Fleuri je na mně děsivá taky celá. 

Deja le Printemps nezačíná děsivě.

Jardins d'Armide mi připadne sympatický kříženec Royal Bain de Caron vintage + lehce Jovoy Poudré 

Já právě taky. No a předpokládám, že ty dostáváš v případě Jardins d´Armide asi nejvíc zabrat od té růže, co? Nebo i ta sladkost je na tebe moc?

a budeš-li se mi smáti, ztrestám tě názornou ukázkou  (aspoň by se mi pak v Pze vyhýbali snad konečně všichni ti lokální sockovači)

Jojo, příšerně sladká cukrátková růžička a do toho ne zcela přirozená zeleň.

Ale to já bych ráda! Aspoň bych na vlastní nos cejtila, jak mírná byla moje představa

Mimochodem největší děsy ohledně začátku mám u toho ludvíkovskýho karafiátu, tam se bojím i přičuchnout k rozprašovači...

Ludvíkův karafiát mě po rozvonění velmi příjemně překvapil, líbil se mi. příliš brzo jsem k němu - poučena - nečichala.