Sweet Potato michnou me vsecky protoze pouzivaji malo vody. nevymyslela jsem zatim nic:-/
Jak obléknout a kde sehnat ...
18. ledna 2015 22:19
rozarka Mulen Konkrétně u toho damašku to podle mě byla hustota tkaní. To plátno ani nevypadalo silnější než dnes. Když poskládám povlečení stejných rozměrů, to staré je na objem menší hromádka, ale je to poznat na váhu. Je těžší.
Moje babička byla ze staré školy a výbavu mi začala chystat snad ještě, když jsem chodila do školky. Jsem na Vánoce dostala hračky, ale byl tam vždycky i balík s něčím do výbavy. Povlečení nebo ručníky, utěrky atd. Udělalo mi to taky radost, ale můj bratr, protože babička nás dělila vždycky velmi spravedlivě, a ač je mu dnes už přes 40, dodnes vykládá, když na to přijde řeč, jak ho to vždy namíchlo. A já ho teda chápu 
A jeho holka taky hleděla, když se k ní brácha přištěhoval s komplet výbavou. Dostali jsme i litinové a nerezové hrnce. A asi se jí to líbilo moc, protože po rozvodu si to všechno nechala 
Naštěstí se toho babička nedožila 
viktorka_od splavu my pouzivame pracku ktera je uplne skvela, pere krasne, vlnu, proste vsechno. I si sama davkuje prostredek.
notna Náhodou celkom milý zvyk, pripomenula si mi, že môj muž / narodený v Čechách a s rodinou tam žijúcou / tiež po svadbe doniesol haldy posteľného prádla, uterákov, plachty atď, veru dlho dlho po svadbe som nemusela nič kupovať. A to mal ešte strýka, ktorý v tom čase bol vedúci v takej nejakej predajni, takže to boli celkom kvalitné a pekné kúsky
Daridari Taky ještě mám nějaké povlečení, ručníky a utěrky. A to litinové a nerezové nádobí je asi nesmrtelné.
A zvyk to byl moc hezký.
Antje a jaka to je?
viktorka_od splavu neni nase, je to Miele Powerwash 2 twin DOS XL Tronic.
Snad zvladneme do domu koupit aspon podobnou, je top.
Nesepsali, právě, že jsem se zvedla a byla schopná odkráčet po svých, on mě tedy odvezl domů.
To až postupně se mi všechny ty naraženiny začaly ozývat, ani jsem si hned po té nehodě nevšimla, že krvácím...
@rozarka
Děkuju! Ty lokty jsou trochu natržené, jeden úplně malinko, druhý víc, ale taky nic strašného, jsem přesvědčená, že s tím něco dělat půjde.
Antje ja si to myslela:-))
viktorka_od splavu je skvela, ale zatim ani nechci vedet, kolik stoji.
Antje mlcim jako hrob!
Ellen by som sa dala kuknúť doktorom, aspoň preventívne, ono keď vybehne adrenalín, tak človek veľa vecí necíti.
A hlavne, že si celá teda, kabát by som si za odmenu kúpila nový.
Reakce na Ellen:
Nesepsali, právě, že jsem se zvedla a byla schopná odkráčet po svých, on mě tedy odvezl domů.
To až postupně se mi všechny ty naraženiny začaly ozývat, ani jsem si hned po té nehodě nevšimla, že krvácím...
Ten chlap měl oproti tobě obrovské štěstí - sražení chodce na přechodu ho mohlo vyjít pěkně draho (a to předpokládám, že neměl ani molekulu alkoholu v krvi). To obvykle pokuta nespraví, zvláště pokud dojde ke zranění (které se nemusí projevit hned).
Pokud bys zavolala polici, tak místo shánění švadleny by ti na nový kabát přispěla pojišťovna z povinného ručení (bolestné, zničené oblečení).
Ale chápu, že jsi byla v šoku a ráda, že máš všechny nohy a ruce a můžeš chodit. Vždycky je ale lepší zavolat záchranku a nechat se vyšetřit v nemocnici (a naopak se řidičům nedoporučuje, aby zraněného dovezli domů....jenže "tvému" řidiči se to ovšem náramně hodilo).
Dala jsi ale svému andělovi strážnému pořádně zabrat
jerry presne tak, jakozto ridic jsem se to bala napsat ( aby nevypadalo ze to nekomu preji).
Mě to v tu chvíli vůbec nemyslelo. Já byla tak ráda, že jsem celá! Ale chápu, co chceš říct. Nu což. Jsem blbá.
Škoda, že jsi nebyla se mnou. :) Nebo někdo podobně rázný.
Já právě řidička jsem. A Ellen znám osobně, takže jsem si dovedla představit, že byla v šoku (taky aby ne) a byla ráda, že se dostane rychle domů, do svého.
Něco podobného jsem zažila se synkem našich sousedů (bylo mu v té době cca 8 let, dneska je mu 31). Ráno šel do školy a srazila ho autem ženská taky na přechodu (že prý ho neviděla) a chtěla ho odvézt domů, přestože kluk byl viditelně potlučený a vyděšený. Šla jsem akorát do práce a věděla jsem, že u nich doma nikdo není - baba si ale nedala říct a pořád trvala na odvozu. To už mi přišlo hodně divné (napadlo mě, jestli náhodou nepila) a tak jsem zavolala policii i záchranku a oběma rodičům. Babě se to vyloženě nelíbilo, snažila se mě ukecat, že veze dítě do školky (no, o to hůř) a že chvátá do práce. A když přijeli policajti, tak se ukázalo, že baba je soudkyně!!! A protože soused je taky policajt, tak si to pohlídal - ten ranní spěch a snaha neposkytnout dítěti odpovídající pomoc (což mně osobně vadilo nejvíc) jí přišla dost draho.
Přesně někoho takového bych k sobě byla bývala potřebovala! Dobře jsi to udělala, od tebe bych ani nic míň rázného neočekávala.
Mě teda není osm... Ale ony ty škody začaly vylézat až postupně. Hele, tuhle není kus kůže, hele tady mě bolí... helemese, dírka!
Jako už se tomu teď začínám smát, jednak samozřejmě radostí, že to celkem dobře dopadlo, a pak taky sobě a své naivitě, jak jsem mu - považ, ještě vděčně! - skočila na ten odvoz.
Jenomže ono je to brutální šok i pro toho řidiče. Já jednou najela na přechod, který byl takový vyvýšený retardér, takže rychlost asi tak 10km/hod, víc určitě ne, a z ničeho nic mi tam skočila baba s taškami a kytkou, klapky na očích, bylo to před Vánocemi. Spadla na zem, já v tu chvíli myslela, že mě klepne. Vyletěla jsem z auta, baba taky v šoku, naštěstí to odnesla jen ta kytka. Chtěla jsem ji odvézt do nemocnice, ale nechtěla, tak jsem ji nakonec dala na místě pětikilo za tu zlámanou kytku a odjela. Klepala jsem se celý den. Lidi kolem byli úplně lhostejní.
