parfémová polička uživatele wendulka
L'Heure XII Mysterieuse

Je podobně jako L´Heure Defendue pačuliovkou, kde pačuli voní po velmi kvalitním surovém kakau. Tady ale nesklouzává až do gurmánské polohy čokoládových pralinek, ale v kombinaci s trpkým koriandrem, suchou dřevitostí muškátového oříšku, teplým kadidlem a dalšími pryskyřicemi působí spíš orientálně. A můžeme říct, že i mysticky. V drydownu se pak ještě přidá i vůně kožených rukaviček ze sedmičky. Má s ní i srovnatelnou intenzitu a výdrž. Tohle se Mathilde taky povedlo.

L'Homme (Eau de Toilette)
L'Homme (Eau de Toilette) (Yves Saint Laurent)

Je svěže kořenitou vůní s citrusy, zázvorem, pepřem, bazalkou, pichlavým cedrem a lístky fialek. Vetiver v základu ji dodává lehkou zakouřenost, tonka zase špetku sladkosti. Ano, Olivier Martinez je pro L´Homme ideální tváří.

L'Homme Idéal
L'Homme Idéal (Guerlain)

Osvěžující citrusový začátek s výraznou rozmarýnou by se mi ještě líbil, dokonce bych odkývala andry i tu ostře bylinnou levanduli a hořké mandle. No bohužel mně ideální muž naložil společně s tonkou, kůží, palčivou ambrou a cedrovým a vetiverovým drhnutím i značnou dávku medové ulepenosti (v chladnějším počasí je méně výrazná než v teple, kdy je až nesnesitelná, ale pořád ji tam mám), která ho mně činí vyloženě přeslazeným. Zmizí až po osmi hodinách, kdy v ní konečně mám to, co popisují ostatní v recenzích. (NT)

L'Homme Idéal (Eau de Parfum)

Ano, EdP má v hlavě trochu jinou skladbu citrusů a levanduli vystřídalo koření, takže je trochu svěžejší. Ty mandle s tonkou jim jsou společné oběma, ale EdP se mi na rozdíl od toaletky opravdu líbí, protože v kombinaci s přidaným kadidlem, růží a kůží na mně nevyzní tak přehnaně sladce a ulepeně.

L'Humaniste
L'Humaniste (Frapin)

Letní osvěžení podle domu Frapin? A jo, funguje to a opravdu to není výhradně pro pány. Na úvod tu máme gin s tonikem, ozdobený pár bobulemi jalovce a snítkou levandule a osvěžený jiskřivými citrusy. Po chvíli nám do tohoto koktejlu směs koření, z níž se postupně nejzřetelněji vydefiluje muškátový oříšek a osamocené zrnko pepře. Vůně i malinko zesládne, zakulatí se a začne hřát, ale skutečně jen nepatrně – takové to alkoholové teplo, co se vám rozhostí v útrobách, jakmile polknete první doušek. Velmi rychle však dojde ke zchlazení díky příjemným chyprovým podtónům a letní pojetí tak zůstává zachováno až do úplného konce.

L'incendiaire
L'incendiaire (Serge Lutens)

Už dlouho si stěžuju, že Lutensovi se Sheldrakem nejspíš dochází dech nebo se snaží vyjít vstříc líbivějším trendům, proto mě loňská L'incendiaire, která otevřela novou kolekci čistých parfémů Section d´Or potěšila. Je to totiž poctivá kadidlovka, v níž je poznat, že když tohle duo chce, tak přece jen ještě umí. Navnadil mě už samotný úvod. Trvá to sice jen pár vteřin, přesto jednoznačně cítím švestky z původní Feminité du Bois, jen tyhle jsou pečené a posypané jiskřivým zázvorem. A pak začne sheldrakeovské tóčo kombinací temného kadidla, mediciálního oudu, březového dehtu, palčivě dřevitého hřebíčku a špetky živočišného kmínu. Nevím, jak to ten lišák Sheldrake dokázal, ale tahle divočina se mi na rozdíl od Serge Noire líbí. Po rozvonění se kadidlo uhladí, ropná plošina zmizí, z koření zůstane jen hřebíček a celou vůni prostoupí pačuliová zemitost a sladce kouřové labdanum, díky němuž i oud změkne do semišova, přičemž kdesi v pozadí se mihne i trocha pálícího se dřeva. Na kůže vám tak zůstane příjemně žhnoucí sametová kadidlovka s nadprůměrnou intenzitou a výdrží. Kdyby šlo o zvonkovou cenu, asi bych neváhala a skočila po ní.

L'Insomnuit
L'Insomnuit (Robert Piguet)

Co vás udrží spolehlivě vzhůru? Co třeba procházka jehličnatým lesem se švestkově temnou oblohou posetou hvězdami nad hlavou, kdy vás ledový noční vzduch štípe do tváří? Kolem krku si omotat vaši oblíbenou sametovou šálu, do vnitřní kapsy vaší kožené bundy si s sebou pro zahřátí vzít placatku se slivovicí nebo amarettem? Nechat se obklopit noční mlhou z agarového dřeva, která pokrývá záhon kosatců u dřevěné hájenky, na kterou během své procházky narazíte?

L'Inspiratrice
L'Inspiratrice (Divine)

V butiku mi paní prodavačka tuhle vůni představila jako pačuliovou růži, což ve mně až zase takové nadšení nevyvolalo, protože jsem si okamžitě představila další variaci na Midnight Poison, Noir de Noir apod. Ihned po nástřiku jsem ovšem zjistila, že jsem byla vedle jak ta jedle, L´Inspiratrice je totiž úplně jiný typ růže. Uvádí ji jiskřivě svěží bergamot a samotná růže s pačuli tu totiž působí jako lehkonohá, veselá, v žádném případě však rozjuchaná, moderní a přitom elegantní mladá dáma. Okvětní plátky jí zlehka ohřívá ylang s podtóny zralých banánů). Vznáší se na obláčku bílého pižma. Vanilka se špetkou bíločokoládové dodávají letmý dotek sladkosti a neskutečně krotký vetiver zase kapku suché dřevitosti. Pokud tedy hledáte vůni, která by byla dobře pochopitelná pro vaše parfémově nepolíbené okolí a zároveň dostatečně zajímavá pro vás a líbí se vám třeba Gris Montaigne, tak L´Inspiratrice mi přijde ještě o něco lepší a především levnější volba.

L'Instant de Guerlain (Eau de Parfum)

V úvodu se natrpklá bergamotová svěžest mísí s nasládlou svěžestí mandarinky. Po rozvonění objevíme bezový keř s bobulemi a záhon citrusových, čerstvě opylených magnólií (pudrový kosatec), zahřívaných tropickým ylangem. Ačkoliv je v základu med a vanilka s bílým pižmem, díky pryskyřičnaté ambře vlastně vůbec nepůsobí přehnaně sladce nebo ulepeně.

L'Instant de Guerlain (Eau de Toilette)

Toaletka má na rozdíl od edp zcela odlišný svěží citrusový úvod s bonparovým černým rybízem a nakysle šťavnatým zeleným jablkem. Jediným spojovacím prvkem je náznak citronu naloženého v medu a citrusová magnólie, avšak v toaletce obojí hraje podružnou roli na úkor jemných bílých květů v čele s kokosovou tiaré a konvalinkou, zahřívaných balzamickou ambrou.

L'Instant Magic (Eau de Parfum)

Je vůní spojující v sobě v první fázi svěžest bergamotu, citrónu a frézie, která se však během pár minut promění v okvětní plátky růže, obalené do křehkého mandlového marcipánu. V základu ji už jen doplní akord guerlinade a společně s bílým pižmem vůni zlehka zapudruje.

L'Instant Magic 180th Anniversary Limited Edition

klasický L´Instant Magic v koncentraci EdP v krásném domečkovém flakonu

L'Invitation / L'Incitation

Název je naprosto výmluvný. Pačuliově ovocná růže s kyselkavou rebarborou a limonádovým růžovým pepřem vás společně s karafiátem, sladce dřevitou myrhou a kadidlem zvou na sklenku růžového šampaňského k praskajícímu krbu. Prostřednictvím pryskyřičnatého labdana se s ní usadíte do mohutného koženého křesla až do doby, dokud žhavé uhlíky v něm nezačnou pozvolna vyhasínat.

L'Oiseau de Nuit
L'Oiseau de Nuit (Pierre Guillaume / Parfumerie Générale)

Zpěv nočních ptáků tu možná nenajdete, ale rozhodně je L'Oiseau de Nuit vůní kouřového soumraku, kdy se s námi chvilku před tím rozloučilo zapadající hořké citrusové slunce a my, oděni do dlouhého koženého pláště (hořká drhnoucí kůže), sedíme pod stromem v noční aleji a rozjímáme o všem možném. Kolem nás šumí stromy, tráva a bylinky. Noční vzduch je ztěžklý chladným labdanovým kouřem. Zahřívá nás jen trocha pryskyřičnaté ambry a potom taky hustý švestkový likér, co máme s sebou schovaný v placatce. No ale asi by to nebyl Pierre, aby nám s sebou nedal alespoň malinkou laskominu. Je jí trocha cukrové vaty, na špejli je jí už opravdu jen zbytek, přesto v cítíte křupání mikroskopických krystalků zkaramelizovaného cukru – sladkost není tentokrát v žádném případě dominující jako v jiných vůních PG, jen zvolna tlumí hořkost a drhnutí kožených tónů. Nakonec nezbývá než ulehnout na měkounký polštářek z pudrové vanilky a sladce usnout.

L'Or de Torrente
L'Or de Torrente (Torrente)

Začátek této vůně se svěží zelení, citrusy a kyselým rybízem se tváří poměrně neškodně. Koho ale, proboha, napadlo, že by někdo chtěl vonět jako kávová sedlina s bobkovým listem a polévkovým kořením? Potom následuje docela pěkná teplá sladká káva s krémovou vanilkou a šlehačkou, která by byla požikem pro milovnice gurmánských slaďáren i v kombinaci se sladce zelenou andělikou, jenže to by se do toho nesměl začít vkrádat takový ten levný ostrý cedr s chemickým podtónem, jaký najdete v řadě dnešních reformulovaných mainstreamů. Tohle se vážně nepovedlo.

L'orpheline
L'orpheline (Serge Lutens)

Tahle kadidlovka je úplně jiná, než jsem čekala. Ani mně se nezdá vyloženě kostelní, na to je tam spousta dalších tónů. Vypadá to staré zaprášené kamenné stavení (štiplavý drcený pepř a kadidlo). Uvnitř se nachází velká plechová vana, kde si právě náš "sirotek" (sladce živočišné pižmo) dopřává ledovou koupel v levandulovým mýdlem. Místnost je vyzdobená jalovcovým chvojím (ve Fille en Aiguilles, jíž zmiňují andry a Foteini mám spíš klasické jehličí). Po rozvonění dojde ke zlomu. Kadidlo - klidně si zase pomozme tím krbem, které zpočátku působilo chladně a kamenně, i když vyloženě ne mramorově, přesto má typově nejblíž asi k tomu v Encens et Lavande, je zapáleno ambrovými dřevy, takže začne přece jen malinko hřát a doutnat. Na chvilku tak povolí jeho kamenná forma, zhoustne a trochu zvoskovatí. Tenhle oheň však nemá dlouhého trvání, neboť větrová levandulová svěžest, studený kov, ani jalovcové chvojí nehodlají přijít o svůj dosavadní vliv nad "sirotkem", takže kadidlo už jen tak nesměle poškytává a vrací se do původní podoby. Pořád si nejsem jistá, zda ji budu potřebovat, jedno vím ale určitě, tohle už můžu po delší době aspoň zase považovat za Lutense (nepočítám Laine de Verre). A vlastně teď mi to docvaklo, takhle zhruba jsem chtěla, aby voněla La Vierge de Fer.

L'Oudh
L'Oudh (Tauer Perfumes)

V úvodu vás podobně jako Oud Palao naláká do vyhřívané, čistě poklizené koňské stáje, vystlané zeleným, vlhce zemitým šáchorem, provoněné chladivým kardamomem a hořkoslanou balzámovou ambrou. Kdyby v tomhle stylu pokračovala dál, neváhám nad jejím pořízením, jenže už půl hodiny po rozvonění do hry vstoupí trocha březového dehtu, suchého vetiveru se slaným podtónem, sladce kořenitého santalu a cedrového jehličí a vytvoří efekt odložených pneumatik na lesní skládce, což je jednou stranou zajímavé, avšak s ohledem na Andyho dřívější počiny už skutečně zase ne až tak výjimečné, aby to ospravedlnilo vysokou cenu.

L’eau de Parfum #1: (For You) / Parfum Trouvé

částečná podoba s Lutensovou Feminité du Bois, ale není to úplně ono (NT)

L’Ile au Thé
L’Ile au Thé (Annick Goutal / Goutal Paris)

Tak mě bohužel tahle vůně na žádný ostrov nevzala. Je to prostě jen taková obyčejná citrusová čajovka s dominantní mandarinkou, do níž se mi ale bohužel motá i nepříjemný chemický tón. Po rozvonění sice zmizí a je vystřídán „broskvovou“ vonokvětkou, nicméně ani ta z ní nečiní nijak zvlášť výjimečnou vůni. Rovněž pižmo v základu má pro mě osobně k vyvolání dojmu písečné pláže hodně daleko. (NT)

La Belle Hélène
La Belle Hélène (Parfums MDCI)

Název této vůně nesouvisí přímo s krásnou Helenou z řecké mytologie, ale s francouzskou delikatesou téhož jména. Tento dezert vytvořil v druhé polovině 19. století francouzský mistr šéfkuchař Auguste Escoffier u příležitosti uvedení operety „Krásná Helena“ v Paříži, jejímž autorem je Jacques Offenbach a dal mu stejné jméno: Jedná se o oloupanou čerstvou hrušku, ponořenou do horké vodní lázně, v níž je zároveň rozpuštěný cukr (někteří kuchaři používají alternativně sladké víno) a v ní se hruška pošíruje. Podstatou je, že teplota tekutiny nesmí přesáhnout 95 stupňů Celsia, nesmí se tedy vařit. Po vychladnutí ji kuchař doplní vanilkovou zmrzlinou, posype kandovanými fialkami a přelije horkou čokoládou. A jaký dezert nám tedy naservíroval Bertrand Duchaufour? Máme tu hrušku, zprvu však ne až tak sladkou, díky přidané mandarince šťavnatou, s kapkou jiskřících aldehydů. Cukernatost přichází až poté, spolu s bonbónkově sladkou fialkou, broskvovou slupkou a „banánovým“ ylangem. Celé je to zdobeno několika zelenými lístečky. Čokoláda chybí, místo ní nám tento ovocný dezert halí iris do pudrového kabátku. Jak se vůně rozvíjí dál, postupně nám to začíná díky vetiveru a jemným pryskyřicím zespoda malinko drhnout. Dále se přidávají chladivé chypré tóny, ty já vždy s povděkem kvituji. Ovšem to průsvitné pižmo se suchým cedrem na závěr, evokující pocit čistě vypraného prádla a dodávající zdánlivou lehkost, mě osobně docela irituje a kazí výsledný dojem. (NT)

La Colle Noire

Zpočátku bergamotově svěží, potom se rozvine do ambrové růže s jemně kořenitým santalem. Chvilku v ní zazlobí cedr, ale nakonec se vrátí k původní formě. Má překvapivě dlouhou, skoro pětihodinovou výdrž, ale exkluzivně teda opravdu nevoní.

La Collection Privée: French Cancan

Personál v butiku Caron se sice zaklíná, že přeřazením z fontánových vůní do nové privátní kolekce vůně neprošla žádnou změnou, no já osobně si na základě svojí čichové vzpomínky troufám tvrdit opak. Jasmín v ní je zelenější, mandle zmizely a fialku vystřídaly fialkové kořínky. Co ovšem zůstalo, to je plnokrevná kořenitá rudá růže, zahalená do pačuliového sametu společně s nesladkým pomerančovým květem. Kapka sladkosti přichází až od propolisové ambry v mechovém základu s tóny chypre a kořenitým santalem. A v čistém parfému je kankánová tanečnice ještě rozvernější. Pro ověření svojí teorie bych samozřejmě potřebovala srovnávací vzorek, nicméně jsem docela nakloněná věřit tomu, že nejen Violette Precieuse se o krůček blíž vrátila původní receptuře Ernesta Daltroffa.

La Collection Privée: Montaigne

Je v koncentraci edp nádhernou vůní rozkvetlých pomerančovníků, krotkého jasmínu, pudrově sladké mimózy a slámově žlutých narcisek s jemně kořenitými podtóny. Celá kytice je lehce oslazená vanilkou podobně jako Farnesiana, pouze má oproti ní díky benzoinu lehoulinký pryskyřičnatý nádech.

La Collection Privée: Narcisse Blanc

Je v edp dokonalou symfonií svíravě hořké zelené svěžesti neroli, pomerančového květu a petitgrainu se vzdušným šeříkem, který je ještě vlahý od ranní rosy. Šeřík pozvolna přebere hlavní roli. Díky pudrovému kosatci se santalem však zůstává něžný.

La Collection Privée: Rose

Caronovská růže je již v koncentraci edp v úvodní fázi díky bulharské a májové růže plnokrevná v tom nejlepším smyslu slova. Po rozvonění trochu zkrotne, když ji postupně nahradí citrusově kořenitá růžová pelargónie. Kosatec s vanilkou ji posléze učiní ještě něžnější a společně se santalem v základu nás zavedou do dámského růžového budoáru.