Nesmělé sluneční paprsky pomalu rozpouštějí noční chlad a modrofialové květy kosatců se třpytí kapkami rosy. Na svých zelených stoncích se vzpínají vzhůru k modrému nebi a jejich sametové okvětí se doširoka rozevírá, aby se příroda mohla pyšnit jejich vznešenou krásou. Právě se děje jeden z nespočtu zázraků …
Nejprve něžná fialková vůně plná vláhy, která se však během pár okamžiků promění v suše pudrový kosatec s jemným bylinně dřevitým tónem.
Kosatcová krása, nejprve čerstvá, zelená, šťavnatá, fialková. Pak prachovo-krémová, připadá mi jako "mokrý" pudr a vlhká omítka. Asi po dvou hodinách se rozvoní krásný mýdlový základ, který mě velmi překvapil. Iris de Nuit se mi líbí mnohem více než Infusion d'Iris, díky tomu elegantnímu mýdlu. Vlastně mi spíše než Infusion d'Iris něčím připomíná fialkovou řadu od Manufaktury.
Zpočátku dřevitý kosatec, později doplněný nasládlým pudrem a větším než malým množstvím větrového pižma.....naštěstí větrovost postupně vymizela a zůstal sladký prachový kosatcový pudr. Velice příjemná tělovka.....a s překvapivou intenzitou i celodenní výdrží. Ovšem levnější a dostupnější Infusion d'Iris prokáže podobnou službu.....
Kosatcový púder, prašná noc, pastilky proti kašľu…19.storočie, osamelá dáma užívajúca si doma pokojný neskorý večer. Číta, pletie, vykladá pasiáns, cucá mentolky, a užívajúc si fakt, že je v teplúčku zavretá pred tým studeným nočným vzduchom vonku sa jej ešte vôbec nechce do postele…
Vezmeme to nejlepší, co nám nabízí (relativně) známá La Pausa, a to dřevitý kosatec a suchá hlína. Zjemníme, uhladíme, obrousíme hrany. Vyzdvihneme dřevo do popředí, moc pěkný suchý cedr. Přidáme trochu fialkové pudrovosti a bylinné nahořklosti. A hlavně, hlavně přidáme tmavomodrý samet.
Tohle je první vůně, kdy je kosatec opravdu evokující barvu tmavnoucí noční oblohy, hebký a hladivý. Vůně je lehká, ale nikoli slabá, sladká jen minimálně, poměrně lineární; na kosatcovku překvapivě žádná mrkev. Další částečná podoba by se našla s Iris Silver Mist, kdy Iris de Nuit je podstatně křehčí, ne taková pecka, a víc dámský.
Jako chvíle těsně předtím, než se schovají večer poslední sluneční paprsky, ale už je vidět hvězdy, v lese mezi stromy poletují malá světýlka a dalo by se až uvěřit, že tu potkáte víly s motýlími křídly v domečcích na stromech :)
…noční kosatec a také krásný.
A protože noc, tak vzduch, chladivo a proto křehkost…
Vycucněte to nejlepší z Apres Londée,
zamíchejte do molekul vzduchu,
přidejte trochu na intenzitě a máte Iris de Nuit…
02/09/10
Krásna fialka na začiatku! Temná, indigová, smutná...ale niečim príťažlivá! Postupne prechádza do púdrovej podoby a potom z ničoho nič sa objaví kosatec! Nikde som necítila ešte tak autentickú vôňu kvetov kosatca než v Iris de Nuit!...potom už len púder púder..peľ, kosatec, náznak fialky, púder...krása!
Pre mňa je táto temná, indigová, púdrovo-jemná Heelyho kreácia kráľovnou medzi kosatcovkami.
Z tohoto „nočního kosatce“ mám smíšené pocity. Rozporuplné jsou proto, že tentokrát není nejvíc ta mrkev, co mi v něm vadí, ale protivná mazlavá olejnatost a spousta dusivé prašné zeminy. Vezměme to však raději popořádku.
V prvních tónech se misí hořká zeleň s koňakovou nasládlostí – minimalistická připomínka začátku Angelique Noire. Jenže tu v zápětí zasype asi tak tuna prašné zeminy, přes níž se nesměle snaží dostat zemitý kosatec, poprášený trochou fialkového pudru a z hlíny se nesměle deroucí mrkev. A aby toho chudáci neměli málo, někdo je místo vody začne polévat horkým mazlavým olejem, čímž snaha o chladnou pryskyřičnatou tíhu ve stylu Iris Silver Mist bere za své.
Svoji přívětivější stránku ukazuje znovu až v dojezdu, kdy je kosatec s pozůstatky prachové zemitosti a nasládlého fialkového pudru vzat pod ochranná křídla drhnoucího suchého cedru a hořkoslané ambergris. V této fázi však začíná být vůně poměrně rychle a ztrácí na intenzitě, takže to, co byste si chtěli asi užít nejvíce, zmizí během dvou hodin téměř docela a pak ho můžete hledat leda nosem přímo na kůži.
Nesmělé sluneční paprsky pomalu rozpouštějí noční chlad a modrofialové květy kosatců se třpytí kapkami rosy. Na svých zelených stoncích se vzpínají vzhůru k modrému nebi a jejich sametové okvětí se doširoka rozevírá, aby se příroda mohla pyšnit jejich vznešenou krásou. Právě se děje jeden z nespočtu zázraků …
Nejprve něžná fialková vůně plná vláhy, která se však během pár okamžiků promění v suše pudrový kosatec s jemným bylinně dřevitým tónem.
Kosatcová krása, nejprve čerstvá, zelená, šťavnatá, fialková. Pak prachovo-krémová, připadá mi jako "mokrý" pudr a vlhká omítka. Asi po dvou hodinách se rozvoní krásný mýdlový základ, který mě velmi překvapil. Iris de Nuit se mi líbí mnohem více než Infusion d'Iris, díky tomu elegantnímu mýdlu. Vlastně mi spíše než Infusion d'Iris něčím připomíná fialkovou řadu od Manufaktury.
Zpočátku dřevitý kosatec, později doplněný nasládlým pudrem a větším než malým množstvím větrového pižma.....naštěstí větrovost postupně vymizela a zůstal sladký prachový kosatcový pudr. Velice příjemná tělovka.....a s překvapivou intenzitou i celodenní výdrží. Ovšem levnější a dostupnější Infusion d'Iris prokáže podobnou službu.....
Kosatcový púder, prašná noc, pastilky proti kašľu…19.storočie, osamelá dáma užívajúca si doma pokojný neskorý večer. Číta, pletie, vykladá pasiáns, cucá mentolky, a užívajúc si fakt, že je v teplúčku zavretá pred tým studeným nočným vzduchom vonku sa jej ešte vôbec nechce do postele…
Vezmeme to nejlepší, co nám nabízí (relativně) známá La Pausa, a to dřevitý kosatec a suchá hlína. Zjemníme, uhladíme, obrousíme hrany. Vyzdvihneme dřevo do popředí, moc pěkný suchý cedr. Přidáme trochu fialkové pudrovosti a bylinné nahořklosti. A hlavně, hlavně přidáme tmavomodrý samet.
Tohle je první vůně, kdy je kosatec opravdu evokující barvu tmavnoucí noční oblohy, hebký a hladivý. Vůně je lehká, ale nikoli slabá, sladká jen minimálně, poměrně lineární; na kosatcovku překvapivě žádná mrkev. Další částečná podoba by se našla s Iris Silver Mist, kdy Iris de Nuit je podstatně křehčí, ne taková pecka, a víc dámský.
Jako chvíle těsně předtím, než se schovají večer poslední sluneční paprsky, ale už je vidět hvězdy, v lese mezi stromy poletují malá světýlka a dalo by se až uvěřit, že tu potkáte víly s motýlími křídly v domečcích na stromech :)
…noční kosatec a také krásný.
A protože noc, tak vzduch, chladivo a proto křehkost…
Vycucněte to nejlepší z Apres Londée,
zamíchejte do molekul vzduchu,
přidejte trochu na intenzitě a máte Iris de Nuit…
02/09/10
Krásna fialka na začiatku! Temná, indigová, smutná...ale niečim príťažlivá! Postupne prechádza do púdrovej podoby a potom z ničoho nič sa objaví kosatec! Nikde som necítila ešte tak autentickú vôňu kvetov kosatca než v Iris de Nuit!...potom už len púder púder..peľ, kosatec, náznak fialky, púder...krása!
Pre mňa je táto temná, indigová, púdrovo-jemná Heelyho kreácia kráľovnou medzi kosatcovkami.
Z tohoto „nočního kosatce“ mám smíšené pocity. Rozporuplné jsou proto, že tentokrát není nejvíc ta mrkev, co mi v něm vadí, ale protivná mazlavá olejnatost a spousta dusivé prašné zeminy. Vezměme to však raději popořádku.
V prvních tónech se misí hořká zeleň s koňakovou nasládlostí – minimalistická připomínka začátku Angelique Noire. Jenže tu v zápětí zasype asi tak tuna prašné zeminy, přes níž se nesměle snaží dostat zemitý kosatec, poprášený trochou fialkového pudru a z hlíny se nesměle deroucí mrkev. A aby toho chudáci neměli málo, někdo je místo vody začne polévat horkým mazlavým olejem, čímž snaha o chladnou pryskyřičnatou tíhu ve stylu Iris Silver Mist bere za své.
Svoji přívětivější stránku ukazuje znovu až v dojezdu, kdy je kosatec s pozůstatky prachové zemitosti a nasládlého fialkového pudru vzat pod ochranná křídla drhnoucího suchého cedru a hořkoslané ambergris. V této fázi však začíná být vůně poměrně rychle a ztrácí na intenzitě, takže to, co byste si chtěli asi užít nejvíce, zmizí během dvou hodin téměř docela a pak ho můžete hledat leda nosem přímo na kůži.