Žlutý kosatec jsem si nedávno koupila. Od klasického modrého se odlišuje o kapku méně výraznější vůní. Na Iris Fauve to ale v úvodu, kdy v ní křehounký kosatec v kombinaci se svěžím bergamotem, najemno namletou skořicí a vetiverem nápadně připomíná moji oblíbenou kosatcovou limitku Nuances z řady Armani Privé od Nathalie Lorson, kterou vlastním, rozhodně není poznat. Intenzitu má naprosto dostatečnou.
Po rozvonění, kdy kosatec zásluhou pačuli přejde do zemitějších tónů už se ovšem podoba začne pozvolna vytrácet. V základu pak s pomocí myrhy vyloženě zdřevnatí a zbytky kosatce tak už tak dává jenom tušit hrst bílého pižma. V této fázi se pro změnu částečně typově přikloní k Bois d´Iris s tím rozdílem, že Iris Fauve obsahuje navíc kožený tón labdana. Pro mě je to zatím nejlepší vůně od této značky.
Žlutý kosatec jsem si nedávno koupila. Od klasického modrého se odlišuje o kapku méně výraznější vůní. Na Iris Fauve to ale v úvodu, kdy v ní křehounký kosatec v kombinaci se svěžím bergamotem, najemno namletou skořicí a vetiverem nápadně připomíná moji oblíbenou kosatcovou limitku Nuances z řady Armani Privé od Nathalie Lorson, kterou vlastním, rozhodně není poznat. Intenzitu má naprosto dostatečnou.
Po rozvonění, kdy kosatec zásluhou pačuli přejde do zemitějších tónů už se ovšem podoba začne pozvolna vytrácet. V základu pak s pomocí myrhy vyloženě zdřevnatí a zbytky kosatce tak už tak dává jenom tušit hrst bílého pižma. V této fázi se pro změnu částečně typově přikloní k Bois d´Iris s tím rozdílem, že Iris Fauve obsahuje navíc kožený tón labdana. Pro mě je to zatím nejlepší vůně od této značky.