Iris Malikhân Maison Crivelli

V začátku mám výrazný tón kůže, kterou nemám ráda. Naštěstí ji doplní sladkost ambry a vanilky, kterou zjemňuje kosatec a mimóza. Kapička, jen aby to lehce doplnila a nepokazila. Kůže se dlouho nezdržela, přidala se nakyslost černého rybízu, poprašek koření. Je to krásná vůně.

Hutný a vláčný mrkvový dort, těsto jen nepatrně provzdušňují mleté pražené ořechy, na povrchu vanilkový krém dochucený strouhanou tonkou a jeden zelený lístek jen tak na ozdobu, bude se podávat rovněž káva, z kouřící konvičky je cítit i kardamom. Žádný balet ve světle fialové kosatcové sukénce s vlajícími prostřihy a piškotech se saténovou stužkou, spíš dupnutí v botě s koženou podrážkou, až se kolem víří prach, piliny a pudr.

Sladce pudrový kosatec s industriálními tóny jako od Comme des Garcons. Začíná kombinací s drhnoucím hořko-zeleným cypřišem poprášeným perlivě pikantním kořením s efektem autodílny. Postupně měkne a zjemňuje se, přidává se vanilka s prachovou mimózou, veškeré benzíny a mazadla ustupují do pozadí. Vůně se zahřívá velejemnou broušenou kůží se špetkou ambry, ale pod tím vším pastelově pudrově sladce květinovým téměř není poznat, jen citlivě brání přepudrované přeslazenosti. Končí jako jemný měkce vanilkově sladký pudřík samotný.

...ambrou delikátně nasládlé křehoučké, do měkka přecházející akvarelově pastelově zelenkavé galbanum s étericky a měkce nasládlým rozpitě sivým kosatcem.
Hebkost vznášející se vzduchem, jenž je jen tak, sem tam, mimoděk pročesáván lehce nezbedným vánkem...
...vánkem, který chvílemi na pár vteřin zesílí, jemně zhutní a pak zas se ztiší a jen tak si plyne...
Jakoby ta vůně byla zobrazena pružně měkkými průhlednými oválnými bublinami jež skáčí z jednoho horského štítu na druhý, aniž by se jakkoliv zranily...
...nejspíš je ochraňuje neviditelný ale přítomný airback z vyšlehané vanilkové pěny...
Hedvábně dřevitý kašmírový kosatec prosypaný měkoučkým vanilkovým prachem.
Intimní

Zážitek: ohromující objev kvetoucích kosatcových polí na okraji pouště. Ve spolupráci s Marcem Zini.

Kosatec, který je trochu drhnoucí mrkvový i s hlínou na kořenech a zeleným stonkem. A zároveň máslový, gurmánský krémový jantarový, obalený vanilkou a skořicí. A k tomu jemně kožený i svěže pryskyřičný. Silný, prostorový, bohatý. A přitom osciluje mezi polohami gurmánsky koženého kosatce a chladnou hedvábnou noční košilkou. To vše v jedné vůni. Naprosto fascinující.

Zemitý kosatec se zelenými galbanovými listy, trochu olejovitý a pryskyřičný a s jemnou kůží. Krása. Tohle je verze, která by za mě mohla trvat až do konce. Ale kosatec se mění a sládne. Nejdříve se objeví sladká mimóza, potom ambra. A kosatec je nakonec vanilkově pudrový.

Je sněhobílým křídovým kosatcem, který vykvetl v cypřišovém háji, hustě prorostlém zeleným galbanem vedle keře, plně obsypaném bobulkami černého rybízu. Opravdovou sílu jeho zemitým kořenům dodala ale až teplá prachová skořice a taky vanilka, jejíž prostřednictvím nabyl plnokrevnou máslovou podobu. Zároveň má v sobě koženou měkkost Iris Nazarena, provzdušněnou mimózou z Infusion de Mimosa s vůní najemno namletých mandlí a sluncem prohřátého sena.