S touto vůní mám v koncentraci edp problém hlavně se smrtelně jedovatou dávku fialkových bonbónů. Nicméně když tu domenica nedávno přišla s informací, že v novém čistém parfému byla utlumena, nedalo mi to se nepřesvědčit na vlastní nos. A skutečně je to tak! V úvodní fázi osvěží citrusově kořenitá růžová pelargónie, aby vás vzápětí mohla zasáhnout teplá smyslná vůně skořice, která kolem vás ovine hebounký šál z vínového sametu, tvořený krotkým oudem a okvětními lístky fialek. Fialková sladkost je stále přítomná, avšak v kombinaci s balzamickou ambrou a vanilkou konečně vytváří na mé kůži onen příjemně hladký tón cukrové vaty, jenž v koncentraci eau de parfum cítím pouze u rozprašovače, k čemuž pravděpodobně přispívá i turecká růže s vůní červeného ovoce, která ovšem v této koncentraci ukazuje i svou jemně kořenitou polohu. Zkrátka jak jsem doteď byla z Francisovy oudové kolekce spíše lehce rozpačitá, v čistém parfému si pro mě připravil naprosto dokonalý několikahodinový olfaktorický zážitek.

Název je malinko zavádějící. Hedvábným zde není oud, nýbrž svěží mladistvá růže, která za letního rána vykvetla v zahradě společně s heřmánkem, citrusovníky a ovocným jasmínem, aby se za chladného sametově pryskyřičnatého soumraku, vytvořeného nahořklostí agarového a peprnou zemitostí guajakového dřeva proměnila v plnokrevnou kořenitou bulharskou růži, zlehka poprášenou bílým pižmem.

Je variací na Luxor od Xerjoffu. Najdete tu podobně rozžhavené pouštní město se stavbami s terakotovými fasádami. Jednou z nich je i mešita s přilehlou zahradou s kvetoucími pomerančovníky, z níž se line vůně páleného kadidla. Nechybí ani koňský trh a prodejci těžkého aromatického, jen nepatrně tonkově nasládlého tabáku s koženými podtóny. Typický montalovský oud však odhaluje i skládku za městem, kde se tajně pálí staré pneumatiky.

Na začátku překvapí vlhké tmavé dřevo se štiplavým kardamomem a nasládlým růžovým pepřem. Oud se projeví teprve po rozvonění, jen chvili má takový ten hořký medicinální ráz, ale ten se brzy rozmělní v záplavě kouřového, zemitého a zároveň slaného vetiveru a zůstává s námi už jen jako temná kožená stopa se sametovými podtóny. Pryskyřičnatá ambra, smíchaná s hořkými mandlemi a krémovou vanilkou nám potom v základu vůni kapku prohřejí, aniž by jí však ubrali cokoliv z její noir stránky, jak to má u správné Fordovky být.

Má jeden z nejúžasnějších ovocných začátků, jaký si u této značky lze vůbec jen představit. Přivítá vás totiž čerstvě rozkrojený pomeranč, u něhož úplně cítíte, jak se do něj zařezává nůž a od čepele se akorát odstříkne trocha šťávy, zralým fíkem, máslovou hruškou a naprosto úchvatným máslovým kosatcem, jak vystřiženém z Iris Ganache. Ale bohužel jsme u Montale, takže odkaz velmi rychle mizí a kosatec přejde do pudrových tónů a projeví se oud. Nicméně i ten je na poměry značky velmi pěkný, nijak zásadně medicinální s koženými a kouřovými tóny. V další fázi se ke kosatci přidá ovocný jasmín s pačuli, čímž vůně pro změnu projeví vzdálené typové příbuzenství s Alienem bez mentolu. Místo něj Oudmazing v základu přináší mnohem zajímavější tón zkaramelizovaných hroznů se špetkou bílého pižma. Tohle se opravdu hodně povedlo.

I zde najdeme typický montalovský oud s tónem spálené gumy, zde ovšem v kombinaci se zakouřenou koženou bundou, na níž někdo vylil jarovou dezinfekci s vůní citrusů ve snaze ji zbavit pepřového prachu. Kromě ní obsahuje i doutnající dřevo a kadidlem zakouřený černý čaj z Black od Bvlgari. Jenže to by to v základu nesměla kazit syntetická ambra se čpícím cedrem.

Existují antiparfémy, které bych nosit nemohla např. Lutensova L´Eau Froide. No jo, jenže ony existují i takové, co jsou tak divné, až jsou nádherné. A to je případ Outrageous. Luca Turin ji prý ve zkratce označil jako jablečné pižmo a přirovnává ji k jablkům, uloženým ve sklepě, kombinovanou s vůní napařovací žehličky. Ano, to tam najdeme, ale až později. Na začátku to jsou nefalšované svěží citrusové aldehydy s vůní chemicky vyběleného prádla, pokropeného limetkovou šťávou, které právě ukládáme do obalů z PVC. Teprve pak se nám tam vkrádá to, co popisuje Luca. Jen ta moje jablka jsou uložená v dřevěných bedýnkách z vzdušného cedru a některá z nich jsou pokrytá krystalky zkaramelizovaného cukru a někde pod nimi se mi určitě schovává minimálně jedna snítka máty. Znovu opakuju, sice nejsem svěženkářka, ovšem tohle je tak ujetým způsobem osvěžující, až je to vlastně skvělé. Vidíš Sergi, takhle se to musí dělat ;) .

Černorybízové vůně mě většinou děsí kvůli tomu, že na mně voní jako bonpari. To pro Outrageously Vibrant naštěstí neplatí. Je to sklenice osvěžujícího čerstvého rybízového džusu a teprve postupně jej osladíme tím, že do něj přikápneme i trochu malinové a ostružinové šťávy, čímž se zabarví do červena. V další fázi pak vedle něj položíme pár růží, které díky dobře zapracovanému pačuli vyzní jako moderní chypre.

Všechny dosavadní vůně od této značky mě nijak zvlášť neoslovily. Zlom nastal až teď a důvod je zcela prostý: v první fázi se totiž vůní pomerančových dropsů, červenovocné růže, jasmínu a ylangu typově podobá povedené limitce Eaudemoiselle Absolu d´Oranger (Givenchy) jen s tím rozdílem, že tady k dropsům máme i slaďoučké fíky. Po rozvonění se však podoba začne vytrácet, jelikož pomeranč ustoupí a růži zasype hromada skořicového cukru. Balzamický ambrový základ s kašmírem a kadidlem jí potom dodají na hřejivosti, přičemž vanilkově mléčný santal zase uhlazuje veškeré její ostré hrany. Inu kdybych Absolu d´Oranger nepoznala dřív, asi bych byla v pokušení si Ouverture pořídit.

Původní verzi neznám, tahle nová ovšem potěší především milovníky přírodních skořicových vůní. Skořice v ní je zpočátku štiplavá, po chvilce se však smíchá s krystalky vanilkového cukru, aby se po rozvonění s pomocí cedru proměnila v klasické ruličky, jimiž ozdobíme našlehaný tonkový krém, který všechno to dřevo a koření příjemně osladí. Druhou zajímavou věcí na Oxianě je, že skořice v ní není klasicky příliš teplá. Její hřejivost totiž tlumí pudrově pryskyřičnatý opopanax. Svým způsobem by se možná dala označit za povedenou sladší variaci na Autumn (Dasein) bez kávy.

Kombinuje mátovou svěžest yzopu s bílým pepřem a jemnou květinově krémovou gardénií. V další fázi se ke gardénii ještě přidá křehký kosatec se špetkou sladkého bílého pižma, čímž vznikne opravdu příjemně vzdušná vůně.

Pomerančový květ v podání Sylvaine Delacourte má vždy velmi specifický rukopis a ani Ozkan v tomhle není výjimkou. Kromě něj má princ-básník ve své kožené brašně při hledání svojí milé navíc i balíček mandlových sušenek (otočník) se skořicí s bíločokoládovou polevou (tonka), kousek lékořicového pendreku (badyán) a pytlíček s nastrouhanou bergamotovou kůrou.