Vůně Moskvy. Nebo spíš pro Moskvu. A docela se k ní hodí, dovedu si představit, že se tam bude dobře prodávat. Je výrazná, ale určitě ne ukřičená. Ovocně kořenitá karamelová orientálka. Ovocný tón jahod a broskví dominuje hned po pěkném úvodu s labdanem a k němu se přidá sladký karamel. Sladkost vybalancuje šafrán a krémový tón, která připomíná růžové mýdlo. S ambrou a vanilkou pak dostaneme pěknou gurmánku, sladkou, ale ne přeslazenou, kvalitní a dlouhodržící.

Švestky v likéru se skořicí zahřívané na pekelném ohni v oblaku kadidla se pomalu rozpékají na hustý tmavý oudový lektvar se dřevem a pár zelenými listy vavřínu. Teď ještě vychladit, přidat trochu pryskyřice, semišového labdana a pomerančové kůry. Nakonec ta dřevitá ambrovka nebude tak ďábelská, se šafránovou růží a pudrovým pižmem působí docela uhlazeně.

Sprška letního deštíku v horkém letním dni. Kolečka citrónu plovoucí ve skleněném džbánu s ledovou vodou. Zápěstí rukou ponořená do chladné vody horského potůčku. Šťáva z citrónu a dřevito zelený petigrain s několika větvičkami levandule na jemném pižmu. Osvěžující.

sladké jablko se skořicí, vanilkou a kokosem

Vůně tropů? Plumérie a ylang ylang? Taky trochu, ale hlavně je to bílokvětinová vůně s jasmínem. Že by Sergovi zbyla jasmínová Fils de Joie a trochu jí sem přimíchal? I ten sladce medový tón je tady. Pěkná vůně, dokonce líbivá, na Lutense celkem krotká. Nomen est omen. A mandle jsem tady nenašla, zato bílé krémově mýdlové pižmo.

Májová růže vonící sladce po tropickém ovoci, po mangu, ananasu, liči. Sama růže je pak spíš malinová a kromě ovocného má i čajový podkres. S tropickou plumérií, ylang ylangem a hřebíčkem je z ní zase růže orientální a její zelené lístky jsou ty z fialek. Nakonec je růže hebká krémová se santalem, ambrou a vanilkou.

růže, růže, růže

Lehčí verze povedené La Panthère. Je to sice také ještě moderní lehká chypre, zelená s aldehydy a převládající gardénií, se základem z mýdlového pižma, náznakem větvičníku a kůže, ale chybí jí charakter původní verze.

lehká chypre s úvodním ovocem

třešně s černým čajem, pačuli a růží; na mně bohužel spíš třešňový čaj

Docela příjemná, ale ničím nevyčnívající květinová vůně. Bergamotově a mandarinkově citrusové tóny přecházejí plynule do jemně citrusové magnólie, frézie, jasmín a zeleň jalovcových keříků s nasládlými bobulemi evokují jarní náladu. Škoda jen toho trochu syntetického základu.

růže klasická, taková do chyprova, s fialkou a pryskyřičným tónem, krémová, moc se mi líbí

Krásná variace na kombinaci tuberóza - jasmín, vyznívá tak nějak klasicky jako ze starých časů slow parfumery, kdy se ještě nechrlily vůně jak na běžícím pásu a parfumér měl čas si s nimi pohrát. Tuberóza je tu hned, nejdřív citrusová s bergamotem, pak pomalu balzamicky sládne a ozdobí se růží a skořicí jako by se chystala na rande vous se svým milencem jasmínem. Pod pomerančovníkem s květy a zelenými listy se pak oba milenci setkávají, aby si šeptali vanilková vyznání lásky až do rána.

Jak se zhostila značka Xerjoff tématu Pucciniho Tosky, jedné z nejdramatičtějších oper vůbec? Láska, žárlivost, vášně, úklady, vražda, sebevraždy, zoufalství a naděje. Děj plný zvratů a dramatických okamžiků, jde to vůbec? Chris Maurice si podle mě vybral z Tosky tu lyričtější část, vidím to jako lásku mezi Toskou a jejím milým, Cavaradossim. Květinovou lásku. Je svěží jako sladká zralá mandarinka, vášnivá jako rudá růže s jemnými ostny eukalyptové žárlivosti a koketními zelenými lístky fialky. Při zemi ji drží trochu pačuli a do nebeských výšin ji povznáší ambra s lehkým nádechem vanilky. A je takřka nekonečná.

na začátku předstírá opulentní květinovku, ale jsou to čisťounké vymydlené pudrové květiny se zelenými lístky, ve kterých dřívko hraje pouze druhé housle, v této podobě setrvává dlouho a skoro se nemění

odlepovací vzorek: sladce malinová LVEB

zkoušeno jen z lepicího vzorku, takže bez drydownu; dřevitý kosatec a pačuli, opravdu trochu jako Coco mademoiselle, pudrová, nasládlá, na první přičichnutí není špatná

ovocně sladká s pomerančovým květem a pačuli

kytky v kovové váze

Nefalšovaná klasická květinovka, taková, jaké se dělaly v dobách, kdy vůně ještě nebyly masovým zbožím. Květinovka v původním smyslu slova. Z opravdových čerstvě natrhaných květin. Po rychlém úvodu s citronovou šťávou a pomerančovým květem vykoukne jasmín, čistý a nevinný, kvítek, který se ještě nestačil úplně rozvinout, a lehce vosková magnólie. A pak už tu máme ji - tuberózu v celé své kráse. Ale taky ne nějak omamnou nebo smyslnou, ne jenom její květy, ale i stonky, listy. Je to tuberóza v zelené zahradě v brzkém ránu, kdy je ještě všechno svěží a slunce začíná proteplovat vzduch. Vůně je celkem lineární, mám v ní už jenom trochu pižmově mýdlového tónu, který podtrhuje celkový dojem čistoty.

ovocně květinová, tuctová

bílokvětinovka pudrová, líbí se mi

Květiny, santal a myrha se proplétají v této vůni stejně vznosně a radostně jako zní hlasy Lakmé a Malliky v Duo des Fleurs. Co jiného než tento slavný duet mohlo inspirovat autora k vůni Lakmé? Květiny, které se dívky chystají natrhat na břehu řeky v jarní přírodě, jasmín, růže, zpěv ptáků... Tady je ale něco víc, slavnostní atmosféra v opeře, elegantní róby dam i vůně šminek v šatnách. Po lehkém citrusově aldehydovém úvodu nás obklopí vůně růží, konvalinek a kosatce v balzamické myrze a hladkém benzoinu. Sekunduje jim trochu zeleně a ovocný tón broskve, aby pak všechno splynulo s jemně živočišným pudrem, labdanem a santalem v dokonalosti podobné Delibesovu duetu.

Květiny v sladkém kokosovém krému, který se postupně mění v mýdlový. Jsou tady orchideje, růže a pivoňky, tropický ylang ylang a květy tiaré, známé z tahitského oleje monoi. Trocha zeleně z pačuli, kouře z kadidla a semišového labdana. Pozdrav z Tahiti.