Kousky sušeného ovoce promíchané se špalíčky čerstvé rebarbory a několika plátky jablka na mechovém polštáři, kolem kterého se vznáší nektarová sladkost bílých květů. Teplý vzduch je prosycený vůní suchého dřeva, lesem, zemí a šikmé sluneční paprsky vytváří dlouhé stíny. Celý svět se barví do zlato-oranžové … to je pro mě La Panthère. Vůně vnitřního klidu a zároveň pulzujícího života přírody kolem mě. Mám ji ráda.
Další list z deníku "Nosní mlhy"
Tak původní poznámka zní necítím nic-zkusit znovu,dbám příkazu,tak dnes cítím...
sprostá jahoda,pepřově štiplavá a upocená,nopotěšharlej...oblečená v kůži na stroji Bottega a ještě trpí diabetem(ketóza+ovocná kompotová nakyslost)
Rychlej odpich z křižovatky po zadním a máme tu růžovej olej na vozovce,hustá žlutá skvrna(vazkost Tauerovy dílny),na tomhle kilometru bych se svezla
Po pár hodinách trvá ,ALE pižmo s kůží zas předvedlo jízdu smrti po dálnici k mýmu nosu,kyselé zkažené(další černá Alaia)
Čekala jsem nějakou spojitost s původními Panthère....a ono nic (naštěstí). Nasládlé dřevo s jemným sladce ovocným (skoro gurmánským) tónem, do kterého se postupně vmísily lehké chypre závany. Pudrově tělová dřevitá vůně, ozvláštněná docela atypicky chypre tóny je v každém případě povedená. Dala by se typově přirovnat k velmi jemné a uhlazené Coco Mademoiselle EdT.
...delikátně pikantní rebarbora, jak oblázek hladká jahůdka, sametově podprahově šťavnaté ovocíčko
- prostě takový hedvábný hustý a jak mýdlová bublina pružný kompůtek,
neboli téměř naivistická
mňamka.
Po chvíli však jistá infantilita začíná ustupovat tušenému, vzdálenému, ale detekovatelnému pohlazení černé, velmi kvalitní kůže, jež ruku v ruce s gardenií dodává krásnou křehkou dámskou, jemně rafinovanou živočišnost.
La Panthere je jak šelma, jež svými mohutnými tlapami velmi tiše našlapuje, aniž by ji kdokoliv spatřil, ale vy tušíte přítomnou sílu a možná i příjemně dráždivé nebezpečí...
Sofistikovaná, sportovně elegantní, moderní, a teď, to slovo nesnáším, leč sem se hodí, vystihuje vůni dokonale - mladistvá
- chypré.
Líbí se mi
15/03/19
...jsem zvědavá, jak dlouho mi na kůži vydrží to slastné, co cítím - druhý až čtvrtý řádek platí pořád, ale dnes k tomu cítím i jakoby vláčně prachovou a hodně hustou čokoládu..?. Možná to je kůže psaná ve složení zahuštěná květovým pylem a táhlým ovocným, akorát sladkým sirupem, jež mi v nose vytvářejí takovou delikátně chypré gurmánštinu...
Vůni mám od konce března 2014, české kamenné obchody ji tehdy nikde nevedly, pouze butik v Pařížské, tak jsem objednala bez vyzkoušení - jen na základě složení. Řákala jsem si, že v nejhorším budu mít krásný kubistický kousek, který nespotřebuji. Bylo pro mě až neuvěřitelné, že by vůně určená pro běžnou klientelu byla tak pěkná jako její flakón.
Mathilde Laurent ovšem opakovaně potvrdila, že dovede odvádět precizní výkony nejen v exkluzivní řadě, ale i při míchání mainstreamových kreací.
La Panthere je rozhodně nevšední. Některá hodnocení uvádějí jako negativum, že La Panthere "není pro každého". To hodnotím naopak velmi pozitivně. Nechci vonět jako polovina navoněných žen, které s oblibou podléhají davovým šílenstvím (třeba před 20 lety Angel, před 15 lety Light Blue, před 7 lety Chloe a teď pro změnu "La Vie"). Za další pozitivum považuji výdrž. Člověk, který napíše, že tato vůně je slabá a nemá výdrž, asi zkoušel jen letmo na papírek. Vůně jde do prostoru, na těle drží nejméně půl dne a na oblečení v podstatě do vyprání.
Kategorie moderní chypre u této vůně nejsou jen slova, ale skutečnost. Není to klasická "zemitá" vůně mechu, lišejníku, dřeva a kůže, tak voněly parfémy před sto lety a dnešním uživatelům by se to (bohužel) nelíbilo. A značky nevyrábí jen pro pár nadšenců, takže moderní chypre je to krásné dřevité a mechové "cosi", co doznívá, když se ovoce a květiny už unaví.
La Panthere obsahuje krásnou vůni květin, hlavně gardenie. Na samotném úvodu je maličko "ostrá", to má být asi ta slibovaná rebarbora s jahodami, ale tahle (podle mě jediná nedokonalá) část vůně ustoupí hned květinám. Ale to je ryze můj úhel a někomu se naopak ten ostrý úvod může hodně líbit.
Mně se o hodně více líbí začátek verze Legere, který je sušší. A odlehčenou verzi bych doporučila všem, kdo mají pocit, že La Panthere EdP je sice krásná, ale příliš výrazná.
Z mé strany spíš zklamání, vnímám ji jako velmi sladkou (vanilka) krémově broskvovou květinovku (hodně gardénie, trocha růže) se slabým náznakem pačuli, co ve špatném počasí může být poměrně protivně vlezlá. Myslím, že někde padlo, že připomíná Tresor – částečně ano.
Hmmm…,
dobroučké!
Jahůdková jemně pikantní rebarbora
zahuštěná rozemletým a vláčným suchým ovocem.
Voní to hladce, plně, hebce kyselkavě(a nyní ještě slibně…).
Na začátku vidím barvy zlatavě červenou, matně, tlumeně zelenou, rozostřenou oranžovou, lososovou a světle hnědou a pak
se to změní –
je to oblé, bílé, svěží…!
Barva tekutiny odpovídá rozjezdu vůně,
ovšem celkově
La Panthére voní lehce průtahově – jak větrové bonbony tic tac bez cukru a s mátovým sorbetem.
Proč tento název.?
Představovala bych si plnotučnou, plnokrevnou kompozici, intenzivní, v tmavších barvách, hustou, poměrně sladkou, hutnou…
Ale tohle.?
…tohle je lehké a svěží,
a i když neřídké, tak lehké.
Možná La Panthére proto, že i ta šelma našlapuje pěkně tišše…
Začíná příjemně kyselkavou rebarborou s jemnou a vzdušnou gardénií. Po chvilce se přidají lehké chypre tóny. V této fázi vydrží asi půl hodiny a jde celkem do prostoru. Pak sice sillage začne slábnout, vůně se drží u těla, intenzita však nikoliv. Rebabora se pomalu vytratí, gardenie se stáhne, ale nezmizí. Pomalu se objeví trocha sušeného ovoce a suché dřevo porostlé mechem. Jde o univerzální vůni jak z pohledu věku, tak z pohledu příležitosti i ročního období.
Kousky sušeného ovoce promíchané se špalíčky čerstvé rebarbory a několika plátky jablka na mechovém polštáři, kolem kterého se vznáší nektarová sladkost bílých květů. Teplý vzduch je prosycený vůní suchého dřeva, lesem, zemí a šikmé sluneční paprsky vytváří dlouhé stíny. Celý svět se barví do zlato-oranžové … to je pro mě La Panthère. Vůně vnitřního klidu a zároveň pulzujícího života přírody kolem mě. Mám ji ráda.
Další list z deníku "Nosní mlhy"
Tak původní poznámka zní necítím nic-zkusit znovu,dbám příkazu,tak dnes cítím...
sprostá jahoda,pepřově štiplavá a upocená,nopotěšharlej...oblečená v kůži na stroji Bottega a ještě trpí diabetem(ketóza+ovocná kompotová nakyslost)
Rychlej odpich z křižovatky po zadním a máme tu růžovej olej na vozovce,hustá žlutá skvrna(vazkost Tauerovy dílny),na tomhle kilometru bych se svezla
Po pár hodinách trvá ,ALE pižmo s kůží zas předvedlo jízdu smrti po dálnici k mýmu nosu,kyselé zkažené(další černá Alaia)
Čekala jsem nějakou spojitost s původními Panthère....a ono nic (naštěstí). Nasládlé dřevo s jemným sladce ovocným (skoro gurmánským) tónem, do kterého se postupně vmísily lehké chypre závany. Pudrově tělová dřevitá vůně, ozvláštněná docela atypicky chypre tóny je v každém případě povedená. Dala by se typově přirovnat k velmi jemné a uhlazené Coco Mademoiselle EdT.
...a po čase znovu, aneb - chutě se mění...:
...delikátně pikantní rebarbora, jak oblázek hladká jahůdka, sametově podprahově šťavnaté ovocíčko
- prostě takový hedvábný hustý a jak mýdlová bublina pružný kompůtek,
neboli téměř naivistická
mňamka.
Po chvíli však jistá infantilita začíná ustupovat tušenému, vzdálenému, ale detekovatelnému pohlazení černé, velmi kvalitní kůže, jež ruku v ruce s gardenií dodává krásnou křehkou dámskou, jemně rafinovanou živočišnost.
La Panthere je jak šelma, jež svými mohutnými tlapami velmi tiše našlapuje, aniž by ji kdokoliv spatřil, ale vy tušíte přítomnou sílu a možná i příjemně dráždivé nebezpečí...
Sofistikovaná, sportovně elegantní, moderní, a teď, to slovo nesnáším, leč sem se hodí, vystihuje vůni dokonale - mladistvá
- chypré.
Líbí se mi
15/03/19
...jsem zvědavá, jak dlouho mi na kůži vydrží to slastné, co cítím - druhý až čtvrtý řádek platí pořád, ale dnes k tomu cítím i jakoby vláčně prachovou a hodně hustou čokoládu..?. Možná to je kůže psaná ve složení zahuštěná květovým pylem a táhlým ovocným, akorát sladkým sirupem, jež mi v nose vytvářejí takovou delikátně chypré gurmánštinu...
Vůni mám od konce března 2014, české kamenné obchody ji tehdy nikde nevedly, pouze butik v Pařížské, tak jsem objednala bez vyzkoušení - jen na základě složení. Řákala jsem si, že v nejhorším budu mít krásný kubistický kousek, který nespotřebuji. Bylo pro mě až neuvěřitelné, že by vůně určená pro běžnou klientelu byla tak pěkná jako její flakón.
Mathilde Laurent ovšem opakovaně potvrdila, že dovede odvádět precizní výkony nejen v exkluzivní řadě, ale i při míchání mainstreamových kreací.
La Panthere je rozhodně nevšední. Některá hodnocení uvádějí jako negativum, že La Panthere "není pro každého". To hodnotím naopak velmi pozitivně. Nechci vonět jako polovina navoněných žen, které s oblibou podléhají davovým šílenstvím (třeba před 20 lety Angel, před 15 lety Light Blue, před 7 lety Chloe a teď pro změnu "La Vie"). Za další pozitivum považuji výdrž. Člověk, který napíše, že tato vůně je slabá a nemá výdrž, asi zkoušel jen letmo na papírek. Vůně jde do prostoru, na těle drží nejméně půl dne a na oblečení v podstatě do vyprání.
Kategorie moderní chypre u této vůně nejsou jen slova, ale skutečnost. Není to klasická "zemitá" vůně mechu, lišejníku, dřeva a kůže, tak voněly parfémy před sto lety a dnešním uživatelům by se to (bohužel) nelíbilo. A značky nevyrábí jen pro pár nadšenců, takže moderní chypre je to krásné dřevité a mechové "cosi", co doznívá, když se ovoce a květiny už unaví.
La Panthere obsahuje krásnou vůni květin, hlavně gardenie. Na samotném úvodu je maličko "ostrá", to má být asi ta slibovaná rebarbora s jahodami, ale tahle (podle mě jediná nedokonalá) část vůně ustoupí hned květinám. Ale to je ryze můj úhel a někomu se naopak ten ostrý úvod může hodně líbit.
Mně se o hodně více líbí začátek verze Legere, který je sušší. A odlehčenou verzi bych doporučila všem, kdo mají pocit, že La Panthere EdP je sice krásná, ale příliš výrazná.
Z mé strany spíš zklamání, vnímám ji jako velmi sladkou (vanilka) krémově broskvovou květinovku (hodně gardénie, trocha růže) se slabým náznakem pačuli, co ve špatném počasí může být poměrně protivně vlezlá. Myslím, že někde padlo, že připomíná Tresor – částečně ano.
Hmmm…,
dobroučké!
Jahůdková jemně pikantní rebarbora
zahuštěná rozemletým a vláčným suchým ovocem.
Voní to hladce, plně, hebce kyselkavě(a nyní ještě slibně…).
Na začátku vidím barvy zlatavě červenou, matně, tlumeně zelenou, rozostřenou oranžovou, lososovou a světle hnědou a pak
se to změní –
je to oblé, bílé, svěží…!
Barva tekutiny odpovídá rozjezdu vůně,
ovšem celkově
La Panthére voní lehce průtahově – jak větrové bonbony tic tac bez cukru a s mátovým sorbetem.
Proč tento název.?
Představovala bych si plnotučnou, plnokrevnou kompozici, intenzivní, v tmavších barvách, hustou, poměrně sladkou, hutnou…
Ale tohle.?
…tohle je lehké a svěží,
a i když neřídké, tak lehké.
Možná La Panthére proto, že i ta šelma našlapuje pěkně tišše…
Začíná příjemně kyselkavou rebarborou s jemnou a vzdušnou gardénií. Po chvilce se přidají lehké chypre tóny. V této fázi vydrží asi půl hodiny a jde celkem do prostoru. Pak sice sillage začne slábnout, vůně se drží u těla, intenzita však nikoliv. Rebabora se pomalu vytratí, gardenie se stáhne, ale nezmizí. Pomalu se objeví trocha sušeného ovoce a suché dřevo porostlé mechem. Jde o univerzální vůni jak z pohledu věku, tak z pohledu příležitosti i ročního období.