Privé Rose d'Arabie (Giorgio Armani)
|
Privé Rose d'Artiste (Giorgio Armani)
Začátek s krásným kosatcem a bergamotem připomíná limitku roku 2017 - Charm. Kosatec je tady podpořený zelenými listy fialky a tentokrát dodají vůni hloubku myrha a kadidlo, nakonec i vzdušně dřevitý a teple balzamický tón. Výdrž je celodenní. |
Privé Rouge Malachite (Giorgio Armani)
Ze dvou malachitů rozhodně ta zajímavější. Od začátku je jasné, že v ní hraje pozitivní roli ambra. Z květin pak jednoznačně tuberóza, i když je na začátku pomerančový květ okořeněný pepřem a později jasmín i ylang ylang hrají jenom podružnou roli. Kromě nich v ní mám i trochu růže ovoněné broskví. Na rozdíl od Vert Malachite má tahle vůně stabilní základ, hebké pižmově pudrové kašmírové dřevo s balzamickou ambrou dodají tuberóze nádech jemné orientálky. Moc pěkné. |
Privé Sable Nuit (Giorgio Armani)
Kadidlová vůně takřka bez kouře, zeleně stříbřitá a vzdušná, s jemně pikantním ovocně kořenitým úvodem díky růžovému pepři a zjemněná labdanem. Les s vůní dřeva a nakonec balzamická benzoinová nasládlost s vanilkou a mýdlovým pižmem. Spíš než vůně pouštního písku je to vůně sluncem vyhřátého a vysušeného lesa. Ambroxan tady vůbec neruší, naštěstí. |
Privé Sable Or (Giorgio Armani)
|
Privé Santal Dān Shā (Giorgio Armani)
lehký santal, list fialky, pryskyřice a dřevo, lehounká vůně; ten santal je moc pěkný, ale je cítit jenom s nosem přitisknutým na kůži |
Privé Vert Malachite (Giorgio Armani)
Jasmínová vůně. Po krátkém hořkopomerančovém úvodu s pár zelenými lístky a kouskem dřevité větvičky je tady nejdřív lilie s ylang ylangem a vytvoří dojem sluneční lilie, jak ji známe například z Lys Soleia. Ale jasmín už jim šlape na paty a stane se brzy dominantně opulentním. Časem přibere sladký balzamický tón a nakonec i kapku zakouřené vanilky. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že v ní něco chybí. Kdyby tady bylo aspoň trochu dřeva, nevytrácela by se (i když velmi dlouho) tak zapomenutelně. |
Promenade des Anglais (Guerlain)
Je to vlastně celkem jednoduchá, ale příjemná vůně. Bergamotová předehra a pak už pudrová fialka s mihnutím kosatce, fialkové lístky a ... nakonec i ten fík, ve kterém se zase kosatec chvílemi objeví. Tahle fíkovka se mi opravdu hodně líbí, ale musím se přiznat, že v řadě Les Parisiennes bych čekala něco hlubšího, něco s vývojem a hlavně s delší výdrží. Zato v řadě Aqua Allegoria by to byl skvost. |
Promesse de l'Aube (Parfums MDCI)
citrusově květinová |
Promise (Frederic Malle)
Promise je od začátku do konce o růži. Na své dlouhé cestě růže získává několik souputníků, kteří ji zajímavým způsobem proměňují. Prvním z nich je ovocná vůně zeleného jablka s pevnou slupkou, i když ani hřebíček nás nenechá na pochybách, že se jedná o plnokrevnou orientálku. Růžový pepř ovocnou vůni jablka zdůrazní a současně se objevuje šáchor ve své zelené, zemité až bahnité podobě a růži drze pošpiní. Je to odvážné, ale prospěje jí to. Snese ji to trochu z trůnu královny květin a vládkyně orientálních komnat dolů na zem. Na své další pouti si musí růže trochu usušit své okvětní plátky a nechá se doprovodit dřevitou pryskyřicí. A pak je konečně připravená dojít k cíli - ruku v ruce se zeleným pačuli a koženým labdanem - jako sytá kožená orientálka s pár kapkami sladké jablečné šťávy, teď už uhlazená, ale přesto živočišná. |
Psychedelic Love (Initio Parfums Privés)
Nevšední a příjemné. Krátký úvod je neotřele svěží s eukalyptovým tónem, ale přechází brzo do hladkého krému ze santalu a čokoládového pačuli ozvláštněného zeleným jasmínovým hedionem a ylang ylangem. Pak se prosadí dřevitost a balzamičnost a nakonec i sladká vanilka a heliotropinová mandlová pudrovost. Je to podmanivá a skoro až návyková vůně. |
Psychédélique (Jovoy Paris)
echtovní sklepní pačuli; zkoušela jsem ale v horkém létě (2013 asi), chtělo by to i za normálního počasí |
Ptah (2018) (Ciro / Parfums Ciro)
svěže zázvorová na začátku, hezké kadidlo, trochu květin, jen ke konci tonkově sládne, bez toho by se mi líbila víc |
Pulp (Byredo)
rozmačkaná šťavnatá ovocná dužina, na mně nějak přezrálá, jedna z několika od Byreda, které se na mně rozloží nepěkně |
Pure Love (Montale Paris)
Sladce kořenitá a balzamická montalovská růže, trochu dřevitě santalová a pudrově mýdlová, později i lehce kožená. Pěkná a každodenně nositelná ženami i muži. |
Pure Mariposa (Ramón Monegal)
zkoušeno v Neiman Marcus SF; svěží,zelená, fíková; hodne citrusu na zacatku, pak se dost prosazuje fik, nakonec vetvicnik, ale jinak je to dost linearni |
Pure Oud (Kilian)
pro mě unisex, na začátku hodně suchý až prachový (asi ten šafrán); drydown dřevitý s myrhou |
Pure Poison (Dior)
bílokvětinová, divná |
Purple Leather (Dear Rose / Roos & Roos)
Svěží kardamom a citrusový bergamot se rychle zachumlají do obláčku skořice a snesou se na semišovou kůži s šafránem. Pod ní se schovává ještě cedr s pačuli, ale v drydownu je pak jen krásný santal s akcenty semišové kůže. |
Purple Rain (Prada)
kosatec jemně kouřový s vetiverem, nesladký a elegantní |
Purpureum (Neela Vermeire Créations / Fragments by NVC)
Fialová je tabákově kožená. A co ještě patří k tabáku v kožené lenošce? Jasně, káva, černá a nesladká, nejraději s rumem, pár usušených fíků a lékořice. A tady také slaměnka, která vůni tabáku podpoří, a na uhlazení myrha s krémovou tonkou. |
rudá růže s šafránem, pačuli, dřevem a ambrou, orientální růže par excellence