Ohrnuju si roztrhaný džíny a odhazuju tenisky za sebe.. a s nefalšovaným nadšením lítám bosá v trávě po dešti, kolem jsou vlhkem zjitřené vůně.. jasně, v podstatě zelený fík a jemně pudrový kosatec s bílým pižmem, kvítkem fialky, vyhlazeným cedrem.. však co je na tom? - no právě ta lehkost bytí. Nekomplikovaná optimistická vůně jara dle mého vkusu, bez otravných citrusů a jiných pokusů o svěžest. Modrá obloha, čerstvý vzduch, lechtající sluneční paprsky a úsměv jen tak mimoděk, protože všechno je fajn. Méně melancholická než Apres l'Ondee, srovnání s AA Figue-Iris bohužel nemám.
Reedice AA Figue Iris už je trochu jiné kafe. Thierry ubral na grepu a naopak nechal v úvodu víc vyniknout bergamot. Jeho fík je trochu méně zralý, už ne šťavnatý a galbanovější. Díky fialkovým lístkům je stále příjemně sametový. Pudrový kosatec vyměnil za zemitý. Co je ovšem nejpodstatnější, zcela vypustil fialkové bonbóny a nahradil je fialkovým pudrem. Kromě toho ztlumil i vanilku, čímž konečně v této verzi nechal vyniknout kouřovou dřevitost vetiveru včetně jeho slaného podtónu a tím se mu podařilo zachovat to, co Jean Paul Guerlainovi v AA Figue Iris nevyšlo, tj. udržet atmosféru této fíkovky ve středomoří. Jedinou nevýhodou je, že jí tím ještě ubral z její už ne tak příliš uchvacující intenzity a výdrže. Souhlasím, že na řadu Les Parisiennes a jiné niche fíkovky je to trochu málo, nicméně líbí se mi víc než Cherry Blossom, takže za mě dostává Thierry pochvalu.
Svěží vzdušná kombinace lehoučkých zelených listů (dominuje fíkovník, ale výrazný jsou i čerstvě rozemnuté lístečky fialkové) s jemným nasládle dřevitým kosatcovým pudrem. Po úplném rozvonění ještě sladce ovocný mýdélkový podtón. Fíku netřeba se obávat. Nemůžu si ale pomoci, ale podobně jako blackviolet se domnívám, že mezi exkluzivky prostě nepatří (stejně jako Cherry Blossom).
Je to vlastně celkem jednoduchá, ale příjemná vůně. Bergamotová předehra a pak už pudrová fialka s mihnutím kosatce, fialkové lístky a ... nakonec i ten fík, ve kterém se zase kosatec chvílemi objeví. Tahle fíkovka se mi opravdu hodně líbí, ale musím se přiznat, že v řadě Les Parisiennes bych čekala něco hlubšího, něco s vývojem a hlavně s delší výdrží. Zato v řadě Aqua Allegoria by to byl skvost.
Ohrnuju si roztrhaný džíny a odhazuju tenisky za sebe.. a s nefalšovaným nadšením lítám bosá v trávě po dešti, kolem jsou vlhkem zjitřené vůně.. jasně, v podstatě zelený fík a jemně pudrový kosatec s bílým pižmem, kvítkem fialky, vyhlazeným cedrem.. však co je na tom? - no právě ta lehkost bytí. Nekomplikovaná optimistická vůně jara dle mého vkusu, bez otravných citrusů a jiných pokusů o svěžest. Modrá obloha, čerstvý vzduch, lechtající sluneční paprsky a úsměv jen tak mimoděk, protože všechno je fajn. Méně melancholická než Apres l'Ondee, srovnání s AA Figue-Iris bohužel nemám.
Reedice AA Figue Iris už je trochu jiné kafe. Thierry ubral na grepu a naopak nechal v úvodu víc vyniknout bergamot. Jeho fík je trochu méně zralý, už ne šťavnatý a galbanovější. Díky fialkovým lístkům je stále příjemně sametový. Pudrový kosatec vyměnil za zemitý. Co je ovšem nejpodstatnější, zcela vypustil fialkové bonbóny a nahradil je fialkovým pudrem. Kromě toho ztlumil i vanilku, čímž konečně v této verzi nechal vyniknout kouřovou dřevitost vetiveru včetně jeho slaného podtónu a tím se mu podařilo zachovat to, co Jean Paul Guerlainovi v AA Figue Iris nevyšlo, tj. udržet atmosféru této fíkovky ve středomoří. Jedinou nevýhodou je, že jí tím ještě ubral z její už ne tak příliš uchvacující intenzity a výdrže. Souhlasím, že na řadu Les Parisiennes a jiné niche fíkovky je to trochu málo, nicméně líbí se mi víc než Cherry Blossom, takže za mě dostává Thierry pochvalu.
Svěží vzdušná kombinace lehoučkých zelených listů (dominuje fíkovník, ale výrazný jsou i čerstvě rozemnuté lístečky fialkové) s jemným nasládle dřevitým kosatcovým pudrem. Po úplném rozvonění ještě sladce ovocný mýdélkový podtón. Fíku netřeba se obávat. Nemůžu si ale pomoci, ale podobně jako blackviolet se domnívám, že mezi exkluzivky prostě nepatří (stejně jako Cherry Blossom).
Je to vlastně celkem jednoduchá, ale příjemná vůně. Bergamotová předehra a pak už pudrová fialka s mihnutím kosatce, fialkové lístky a ... nakonec i ten fík, ve kterém se zase kosatec chvílemi objeví. Tahle fíkovka se mi opravdu hodně líbí, ale musím se přiznat, že v řadě Les Parisiennes bych čekala něco hlubšího, něco s vývojem a hlavně s delší výdrží. Zato v řadě Aqua Allegoria by to byl skvost.