Máslový kosatec se roztéká, taje v benzoinu hodném Pierrovy Indočíny. Spíš než kosatec je zásadní složkou benzoin, zlatá hustá pryskyřice, jejíž vůně se líně, až labužnicky táhne, ztěžklá a prohřátá sluncem. Kosatec se topí a čím víc se propadá do hloubky, tím víc máslovost zjemňuje a křehne. Přestane se bránit a zahalený mléčným santalem ukáže svou pudrovou tvář, zjemněnou bílým pižmem a krémovou vanilkou. Co zpočátku působilo hutně je najednou až éterické. Až v drydownu můžeme kromě "zlata" a stále výraznější dřevitosti rozeznat i minerální tóny - a Sable Or tím dostojí svému jménu.
Intenzita a vývoj jsou slušné, kvalita surovin zjevná, originalita... No, těžko udělat něco, co tu ještě nebylo. Osobně se mi prohřátý kosatec líbí víc než vetiverový v Nuances, ale když by člověk chtěl být hodně kritický, řekl by, že s tímhle nápadem v jednodušší podobě přišla už Prada v Infusion d'Iris Absolue. Celkově vzato - povedená vůně.
Tak to je sousto. Zkouším poněkolikáté a pořád nevím, kam ji zařadit, protože tohle je napěchované mnoha různorodými složkami a navíc každá z nich je pořádně "tučná". Nejvýrazněji cítím hutné kosatcové máslo a k tomu lehce nakyslý tón. Ten mi na kůži pravděpodobně způsobuje benzoin. Když se vůně důkladně rozvoní, doopravdy působí jako písek, je taková velmi jemně drhnoucí. Svou podstatou je až horká. Aby nepůsobila příliš písečně suše, je do ní přidáno velmi kvalitní prachové kakao, ale pouze takové množství, aby z toho nebyla gurmánka. A jako bych cítila i maličko rumu nebo bourbonu a kůže. Kosatcových vůní nasladko mnoho nenajdeme, napadá mě Iris Ganache a Bois d'Iris z kolekce VC&A. Ta první je výrazně sladší a snad ještě komplikovanější než Sable Or, ta druhá zase mnohem prostší a méně sladká. Škoda, že Sable Or není lépe dostupná, protože představuje jedno z mála originálních zpracování kosatce nejvyšší kvality.
Čekáte krásnej kosatec, dostanete krásnej kosatec příjemně podbarvenej benzoinem a tonkou. Skutečná lahůdka. Sladkosti postupem času kosatec prakticky pohltí, ale ještě předtím si ho užijete poměrně dosytosti (i když celková výdrž není nijak oslňující). Většinou je Sable Or spíš kosatcová než než benzoinová, a tak to má bejt. Možná se můj nos nechá snadno sladkostma snadno ošálit, ale pořád víc se mi na mysl začala vkrádat Infusion d´Iris Absolue. Když kouknete na proklamovaný složení, není divu, z Prady taky nejvíc leze kosatec, benzoin a tonka. Rozdíl v kvalitě ingrediencí je nicméně hlavně u kosatce jednoznačně patrnej snad i pro necvičenej nos, o tom žádná. Přesto jsem věřila v úplně jinej level vrstevnatosti než u Prady, a tý se mi nedostalo. Čekala jsem valéry santalu, možná trochu equistriovskýho fialkosatce, něco málo pichlavě pryskyřičnýho dechu. Je to paráda, velká paráda, ale přespříliš plachá.
Už počáteční suchý nasládlý kosatcový soliflor je dokonalý sám o sobě...a což teprve, když se do něj pomalu začala prolínat pudrově sladká semišová kůže, následovaná sladkým sametovým kadidlem. Lehký akorát tak sladký dřevitě tonkový prach je jen třešinkou na dokonalém dortu.
Od doby, kdy byla uvedena 28 La Pausa, jsem pořád čekala na stejný štiplavě svěže zelený, zemitý, lehounce mrkvový kosatec, který by přede mnou během pár minut neutekl. A náhoda tomu chtěla, že u Armaniho byli rychlejší než u Chanelu s čistým parfémem. To je on, ovšem aniž by Chanel kopíroval! Podpírá a zahušťuje ho totiž teplé kadidlo s hřejivými podtóny kakaa.
Po důkladném rozvonění pak kosatec přechází do máslovější podoby. Přidávají se i teplé písečné tóny s trochou santalu a vůně začíná dostávat slibovaný zlatavý odstín. Dále se objevuje sametová fialka, při níž si v souvislosti s doznívajícím kadidlem zase nemůžu nevzpomenout na mojí milovanou Les Secrets de Sophie, avšak zde mnohem více oslazená bíločokoládovou tonkou a vanilkou a bez mýdla.
V jeden okamžik je ta bílá čokoláda výraznější než většina ostatních složek, že ji stíhá sekundovat pouze fialka. Ale přesto se ani v této fázi nedá říct, že se jedná o gurmánské vody, protože kosatec s kadidlem a teplým pískem přece jen nabere druhý dech a končí v té pouštní atmosféře jako její kolegyně Sable Fumé. Na rozdíl od ní však není tak intimní, jde hezky do prostoru a výborně drží.
Máslový kosatec se roztéká, taje v benzoinu hodném Pierrovy Indočíny. Spíš než kosatec je zásadní složkou benzoin, zlatá hustá pryskyřice, jejíž vůně se líně, až labužnicky táhne, ztěžklá a prohřátá sluncem. Kosatec se topí a čím víc se propadá do hloubky, tím víc máslovost zjemňuje a křehne. Přestane se bránit a zahalený mléčným santalem ukáže svou pudrovou tvář, zjemněnou bílým pižmem a krémovou vanilkou. Co zpočátku působilo hutně je najednou až éterické. Až v drydownu můžeme kromě "zlata" a stále výraznější dřevitosti rozeznat i minerální tóny - a Sable Or tím dostojí svému jménu.
Intenzita a vývoj jsou slušné, kvalita surovin zjevná, originalita... No, těžko udělat něco, co tu ještě nebylo. Osobně se mi prohřátý kosatec líbí víc než vetiverový v Nuances, ale když by člověk chtěl být hodně kritický, řekl by, že s tímhle nápadem v jednodušší podobě přišla už Prada v Infusion d'Iris Absolue. Celkově vzato - povedená vůně.
Tak to je sousto. Zkouším poněkolikáté a pořád nevím, kam ji zařadit, protože tohle je napěchované mnoha různorodými složkami a navíc každá z nich je pořádně "tučná". Nejvýrazněji cítím hutné kosatcové máslo a k tomu lehce nakyslý tón. Ten mi na kůži pravděpodobně způsobuje benzoin. Když se vůně důkladně rozvoní, doopravdy působí jako písek, je taková velmi jemně drhnoucí. Svou podstatou je až horká. Aby nepůsobila příliš písečně suše, je do ní přidáno velmi kvalitní prachové kakao, ale pouze takové množství, aby z toho nebyla gurmánka. A jako bych cítila i maličko rumu nebo bourbonu a kůže. Kosatcových vůní nasladko mnoho nenajdeme, napadá mě Iris Ganache a Bois d'Iris z kolekce VC&A. Ta první je výrazně sladší a snad ještě komplikovanější než Sable Or, ta druhá zase mnohem prostší a méně sladká. Škoda, že Sable Or není lépe dostupná, protože představuje jedno z mála originálních zpracování kosatce nejvyšší kvality.
Čekáte krásnej kosatec, dostanete krásnej kosatec příjemně podbarvenej benzoinem a tonkou. Skutečná lahůdka. Sladkosti postupem času kosatec prakticky pohltí, ale ještě předtím si ho užijete poměrně dosytosti (i když celková výdrž není nijak oslňující). Většinou je Sable Or spíš kosatcová než než benzoinová, a tak to má bejt. Možná se můj nos nechá snadno sladkostma snadno ošálit, ale pořád víc se mi na mysl začala vkrádat Infusion d´Iris Absolue. Když kouknete na proklamovaný složení, není divu, z Prady taky nejvíc leze kosatec, benzoin a tonka. Rozdíl v kvalitě ingrediencí je nicméně hlavně u kosatce jednoznačně patrnej snad i pro necvičenej nos, o tom žádná. Přesto jsem věřila v úplně jinej level vrstevnatosti než u Prady, a tý se mi nedostalo. Čekala jsem valéry santalu, možná trochu equistriovskýho fialkosatce, něco málo pichlavě pryskyřičnýho dechu. Je to paráda, velká paráda, ale přespříliš plachá.
Už počáteční suchý nasládlý kosatcový soliflor je dokonalý sám o sobě...a což teprve, když se do něj pomalu začala prolínat pudrově sladká semišová kůže, následovaná sladkým sametovým kadidlem. Lehký akorát tak sladký dřevitě tonkový prach je jen třešinkou na dokonalém dortu.
Od doby, kdy byla uvedena 28 La Pausa, jsem pořád čekala na stejný štiplavě svěže zelený, zemitý, lehounce mrkvový kosatec, který by přede mnou během pár minut neutekl. A náhoda tomu chtěla, že u Armaniho byli rychlejší než u Chanelu s čistým parfémem. To je on, ovšem aniž by Chanel kopíroval! Podpírá a zahušťuje ho totiž teplé kadidlo s hřejivými podtóny kakaa.
Po důkladném rozvonění pak kosatec přechází do máslovější podoby. Přidávají se i teplé písečné tóny s trochou santalu a vůně začíná dostávat slibovaný zlatavý odstín. Dále se objevuje sametová fialka, při níž si v souvislosti s doznívajícím kadidlem zase nemůžu nevzpomenout na mojí milovanou Les Secrets de Sophie, avšak zde mnohem více oslazená bíločokoládovou tonkou a vanilkou a bez mýdla.
V jeden okamžik je ta bílá čokoláda výraznější než většina ostatních složek, že ji stíhá sekundovat pouze fialka. Ale přesto se ani v této fázi nedá říct, že se jedná o gurmánské vody, protože kosatec s kadidlem a teplým pískem přece jen nabere druhý dech a končí v té pouštní atmosféře jako její kolegyně Sable Fumé. Na rozdíl od ní však není tak intimní, jde hezky do prostoru a výborně drží.