Agarové a ebenové dřevo v linii Hermèssence? To by za éry Jean Clauda Elleny určitě nešlo. Nikdy nechtěl jet na módní vlně oudovek a nehodilo by se to ani do jeho minimalistických vůní. Jenže teď v oddělení vůní Hermès velí Christine Nagel , takže že by první oudovka? Vůbec ne. Agar Ébène je krásná kožená vůně, a to od začátku až do konce. Zpočátku je ještě svěže citrusová s převládajícím bergamotem, ale kůže si už přes něj razí cestu. Za kůží se schovává trochu dřeva a jedlové pryskyřice, ale dojem luxusní kůže z hermessovského domu nijak neohrozí. Sofistikovaná kožená vůně s dobrou výdrží. Ta by se měla vznášet nad kabelkami, peněženkami a hedvábnými šátky v buticích Hermès.

kořeněný skořicovokaramelový koláč, nejvýraznější z řady Hermessence, docela i držák

originální levandule s lékořicí

hodně jemný olejíček, na mně nedrží

Cèdre Sambac není jen cedr a jasmín. Navíc je to hutná sytá vůně, která se vymyká stylu Jean Clauda Elleny. Zdá se, že linie Hermèssence se začíná trochu odchylovat od jeho linie. Jasmín je na začátku sladký a krémový a s dřevitostí cedru vytváří pro mě velmi příjemný efekt leštěnky na nábytek jako třeba v Ciel de Gum. Ale jasmín tady není sám. V pozadí mám tuberózu a chvílemi i trochu medového pomerančového květu. A místo cedru je tady najednou santal, mléčný a kořenitý. A v obláčku, který vůně vytvoří, vnímám i stopu kůže. Hodně povedené.

kožená, pudrová, zvláštní, pěkná

na břehu moře se grilují orientální lahůdky okořeněné kardamomem, kmínem a skořicí

průzračné kytky s kapkou kosatce bez jeho zemitosti, pro mě nuda

hezká zelená konvalinka, většinou je na mně pěkná, ale za jistého počasí se na mně rozloží jako voda s hnijícími stonky, potvora

Sklenka růžového šampaňského s pěnovou čepičkou, nejdříve je jiskřivě citrusové s plátkem grapefruitu, potom do sklenky někdo vhodí na ozdobu pár okvětních plátků růžové růže. Ty jako by zdůraznily sladce ovocnou příchuť. Když bublinky vyprchají, jemná myrha vytvoří růžový balzám.

čajovka s meruňkovou vonokvětkou a zelenou frézií

dřevitá paprikovka

kořenitá, pepřová, dřevitá, pánská

nakyslá ovocná šťáva (asi rebarbora), čaj, málo růže, slabá siláž, po hodině je pryč

jemně sladké ovoce, mléčný fík, dřevo a santalu pomálu

bílé kytky, angrešt, banán v prášku - a vanilku to vidělo jen z rychlíku

oříškový vetiver s karamelovou tonkou

Jednoduchá kožená vůně v ellenovském duchu. Kvalitní kůže zasypaná fialkovým pudrem a zelenými i okvětními lístky fialky, které jí propůjčují něžnou sladkost. Nesklouzne ale vůbec k fialkovým bonbónkům, sladkost se vytratí a vynikne aspekt kůže s lehkými podtóny dřeva a zeleně. Klasická kombinace, kterou známe třeba z Love in Black, ale tady jde o jemnou a elegantní verzi, aniž by však postrádala hustotu a výdrž.

High Frequency hedion nezapře. V bílokvětinovém pugétku je hedionový jasmín s magnólií, v počáteční fázi také nějaká prašnost a závan kouře z pražení oříšků. Pak už hlavně sladké mandle obalené ve vanilkovém cukru.

Letní den v zahradě Highgrove. Obklopena kamennou zídkou je plná svěží zeleně. Lípy vrhají chladivý dřevitý stín, na větvičkách je pár opozdilých květů. Na slunečné straně jsou keře mimózy se žlutými omamně vonícími květy, plnými medově sladkého pylu. V zeleni se schovávají i pudrové kosatce, kvítek tuberózy a pár stonků levandule. K večeru zůstaně vůně šťavnatých zelených listů a dřeva.

zelená růže, která mi moc neseděla (2013)

pudrový kosatec, zpočátku decentně mrkvičkový (verze 1999)

na pírku z ALZD, něžná pudrová a dřevitá růže

Tekutý med pomalu skapává na oudové dřevo, které je posypané skořicí a zvýrazňuje kořenitý tón dřeva. Med není skoro vůbec sladký a vůně rozhodně není ulepená. Naopak, objeví se pryskyřičnaté tóny ambry a lehký kožený tón. Pak na chvíli převládne pačuli a ambra se nakonec vrátí v balzamické podobě s vanilkou.

nektarově medový zimolez s růží a meruňkovou vonokvětkou, jen trochu uzemněný zelení davany