Velmi povedený parfém. Vetiver je popořadě jemně oříškový, zakouřeně dřevitý s tóny karamelu, pryskyřičně dřevitý jako v Cuir Vetiver (Yves Rocher) a hladce kožený. Výdrž se pohybuje kolem 5 hodin.
Sytý jalovcově vetiverový začátek mi připomněl Sycomore a Sel de Vetiver - ale jen na chvíli, protože vcelku rychle nastoupil "osolený" kouř z lehce připražených oříšků a praženého ječmene (kdo byl někdy na exkurzi v pivovaru, ví). Jemná slanost se postupně změnila v lehkou karamelovou sladkost. Gurmánská Sycomore.... Krásná vůně, s výraznou intenzitou a dlouhou výdrží.
Je po Lutensově Vetiveru Oriental mojí druhou nejoblíbenější vetiverovkou, která na mně nemá tendenci jít do pánska, jak to u vůní s touto dominantní složkou bývá pro mne obvyklé. Místo lesa se Ellena vydává v úvodu cestou grepové a nasládlé jalovcové svěžesti k lískooříškovému a hodně zelenému vetiveru se špetkou tabáku a ječmenným sladem.
V další fázi vetiver přejde do polohy suché doutnající trávy, aniž by přitom ztratil svoji oříškovost, nyní už s typickým slaným podtónem. Zde už přichází do hry tonka v podobě pražených fazolek s lehce připáleným karamel, které vetiveru dodávají nepatrný gurmánský nádech podobně jako je tomu v případě čokolády u již zmiňovaného Lutense, ovšem ve srovnání s ním z toho vychází lépe s intenzitou a výdrží.
Velmi povedený parfém. Vetiver je popořadě jemně oříškový, zakouřeně dřevitý s tóny karamelu, pryskyřičně dřevitý jako v Cuir Vetiver (Yves Rocher) a hladce kožený. Výdrž se pohybuje kolem 5 hodin.
Sytý jalovcově vetiverový začátek mi připomněl Sycomore a Sel de Vetiver - ale jen na chvíli, protože vcelku rychle nastoupil "osolený" kouř z lehce připražených oříšků a praženého ječmene (kdo byl někdy na exkurzi v pivovaru, ví). Jemná slanost se postupně změnila v lehkou karamelovou sladkost. Gurmánská Sycomore.... Krásná vůně, s výraznou intenzitou a dlouhou výdrží.
Je po Lutensově Vetiveru Oriental mojí druhou nejoblíbenější vetiverovkou, která na mně nemá tendenci jít do pánska, jak to u vůní s touto dominantní složkou bývá pro mne obvyklé. Místo lesa se Ellena vydává v úvodu cestou grepové a nasládlé jalovcové svěžesti k lískooříškovému a hodně zelenému vetiveru se špetkou tabáku a ječmenným sladem.
V další fázi vetiver přejde do polohy suché doutnající trávy, aniž by přitom ztratil svoji oříškovost, nyní už s typickým slaným podtónem. Zde už přichází do hry tonka v podobě pražených fazolek s lehce připáleným karamel, které vetiveru dodávají nepatrný gurmánský nádech podobně jako je tomu v případě čokolády u již zmiňovaného Lutense, ovšem ve srovnání s ním z toho vychází lépe s intenzitou a výdrží.