Správná aldehydová retro květinovka! Zpočátku divoká a rozbouřená, když nálož perlivých aldehydů vystřídá živočišný cibet a z květin vystupují nejvíc řízný hyacint (jako když roztrhnete takový ten žilnatý list mečovitého tvaru s jemně zoubkovaným okrajem a říznete se o něj do prstu) a hořký pomerančový květ. Později, když se aldehydy uhladí a živočišnost zkrotne, se v hlavní roli vystřídá hřebíčkově kořenitý karafiát s ylangem a nádechem jasmínu a pod tím je hřejivý dřevitý základ. Sklenku šampaňského a jdeme tančit do zahrady! Kdyby dneska květinovky vypadaly takhle, dala bych si to líbit. Obzvláště ten živočišný nádech prodchnutý celou vůní ji dělá jakousi osobnější, méně vypulírovanou a chladnou, než jak by mohla jinak působit.

pralinka s drhnoucím kosatcem, pudrovým kosatcem a trochu zmoučnatělou nesladkou dužinou ovoce vůní na způsob hrušky se svěžím akcentem, to bude ten kumkvat.. Uhněteno do kuliček, obaleno kakaem, servírováno k odpolednímu posezení na chuť. hezké, zajímavé, nepřeslazené, ale příliš prosté a jednoduché na můj vkus. není o tom moc co víc říct…

Teplá medovina nalévaná dřevěnou naběračkou přímo ze sudu. Voní po medových plástvích a vosku, po dřevě praskajícím v krbu, po suchém dřevě uzeném horkým kouřem, po dřevě macerovaném ve sladkém alkoholu, po čerstvě utrženém svazečku bylinek, po kandované pomerančové kůře, po přezrálých citronech a mandarinkách, po rozlévajícím se teple. S touhle vůní vám nebude zima ani v nejtužších mrazech s jinovatkou na řasách. Prokřehlí někde na vánočních trzích stojíte zachumlaní po nos, sněží, tváře jsou červené, vdechujete lahodnou vůni a chystáte se napít hřejivé medoviny, někdo do vás ale v davu strčí, vy se polejete a zlatavá tekutina se neúprosně vsákne do šály...

Nenapadne, fikovy list a olivy a papyrus, nic neni vyrazne, jemna vune. Hodne drevita.

Bobulky černého rybízu rozmačkané mezi prsty, až z nich vytéká sladká šťáva, a k tomu svěže zelené rybízové lístky. Dávkované akorát, bez známky umělosti. Přidají se ostružiny, maliny, neurčitá sladká květinovost dodává vůni na sytosti, plnosti. Doladěno zářivě čistým bílým pižmem s jemnou krémovou vanilkou a hladkým dřívkem. Jako - je to strašně líbivé a zrovna se to trefuje do mé slabosti pro bobulové ovoce. Ale na druhou stranu je to dost podobné Lalique Amethyst, která je teda méně šťavnatá, trochu mýdlová a to pižmo je ledovější.

Lipový květ všech podob, postupně se přelévající z jedné do další. Nejprve omamný a sytý, jako strčit nos přímo do květů. Potom něžný a křehký, s vanilkově pudrovým popraškem. A nakonec medově sladký, jako hustý sirup, lákadlo pro včely, až skoro trnou zuby. Za sladkostí se ukrývají i jeho dřívější podoby a také několik větviček. Vůně velmi intenzivní a ve srovnání s jinými lipovými vůněmi ji stavím na první příčky.

Lehce gumový šafrán v úvodu se rychle rozpustí v kombinaci měkké broušené kůže a hřejivých, sladce pudrových pryskyřic s hladkou krémovou vanilkou a jemným modravým kouřem ztraceným ve větru a prachu z nezpevněných cest. Nenápadně podtrhnutá jemnou živočišností, taková víc unisexová a míň krotká kožešinová Beluga.

Levandule pudrove cukrova, hrejiva, drevuta, bylinna, mekce zivocisna

"moderní chypre", která zřetelně vytváří dojem namodralé mlhy a tajemna. velmi výrazně je cítit kadidlo, spousta koření (spatra rozeznám skorát pepř a hřebíček), růže, větvičník v základu, nějaká ta hořkost a citrusová špička.

Ledové aldehydy, jak píše jerry, tuto vůni vystihují naprosto přesně. K nim se přidá nastrouhaná nahořklá citrusová kůra, která umocňuje osvěžující dojem, a růžovo-otočníkový pudr, který dodá vůni něžný květinový nádech. Malá špetka vanilky s ambrou a bílým pižmem vůni příjemně osladí a dřevitý základ kompenzuje kytičkovou romantiku na ideální míru. A máme tu trochu starosvětskou, ale osvěžující a na edc i obstojně držící vůni.

Daisen jsou křehké bílé růže a pivoňky plovoucí na hladině studeného zeleného čaje spolu s tence pokrájenými plátky nahořklého bergamotu a kyselkavé limety i s kůrou. Vůně postupně lehce zesládne a zakulatí se pižmem, co zrovna vytáhlo paty ze sprchy. I přesto, že přítomnost hedionu řízlého štědrou dávkou Iso E Super je ve vůni znát, celek nepůsobí uměle ani koupelnočističově. Jemná jarní vůně inspirovaná Asií pro příležitosti, kdy přijde vhod osvěžení a kdy nechceme vyklidit místnost.

Memoirs of a Trespasser je sympaťák. Nejlepší kámoš, kterýmu můžete říct všechno, kterej vás zná v dobrým i špatným, bez příkras a klidně i bez mejkapu. Rádi s ním trávíte čas, dali byste za něj ruku do ohně, ale nic víc za tím není. A vy jste si vědomí, jak je strašně vzácný a důležitý mít v životě takový lidi. A takový parfémy. Dřevitá suchá vanilka pro každej pošmournej den, pátek nebo svátek, to je jedno. Bude vám spolu dobře, lehce cinknutí, kolem vůně dubových sudů a hliněné podlahy nasáklé vodou. Letmý kouř z povzdálí a mrknutí oka. Několik nikdy nezapomenutých epizod někdy v historii, co se vlastně nestaly. A jak že se to jmenovalo? Jo, Memoirs of a Trespasser. Bingo. Voníš sladce, když se nezřízeně směješ.

Na mně to úplně nevyšlo, zakouřená stromečková vanilka tíhnoucí k Bvlgari Black, ale méně industriální.