databáze 105280 vůní od 8035 značek a 1465 parfumérů

Memoir Woman (Eau de Parfum) Amouage

Memoir Woman (Eau de Parfum)
značka: Amouage
parfumér: Maurel, Daniel , Piot, Dorothée
rok: 2010
určení: pro ženy
hlava: mandarinka, kardamom, absint, růžový pepř
srdce: pepř, hřebíček, bílé květiny, růže, jasmín, vzácná tmavá dřeva, kadidlo
základ: styrax, větvičník, kastoreum, kůže, labdanum, pískavice (řecké seno), pižmo
Diskuze:
Amouage (Značky)
Komentáře k vůni (7)
Avatar
Cervanek (05.5.2019 )

Kardamonové orgie s mandarinkou, jemně doutnajícím kadidlem, kupou větvičníku s perníkovým dojezdem. Sladká růže od Brûlure de Rose, byliny a náruč bílých květin à la Datura Noir od SL, kadidlo z NU od YSL s jemně hladkou kůží. Okouzlující až erotická svůdnice světla a tmy ze starých dobrých časů Amouage, její krásu jsem objevila až po letech a dnes si troufám říct, že je to nejlepší vůně z celé palety. Výdrž nadstandartní, 100 ml flakón musí být na několik let.

Avatar
ntiti (06.8.2018 )

Dekadentní vůně - mám pocit že jsem se společně s větrem právě probourala do staré jeskyně kdesi v Arábii, kde se před tisíci lety odehrávaly náboženské obřady. Ze stropu visící kořeny stromů prorůstají dřevěné tlející sošky bůžků, kovové nádobky, vychladlé obětní ohniště s nedohořelým zvlhlým kadidlem a uhlíky, nádobky s nedefinovatelnými zbytky obětních lektvarů z květin, spodní vodou rozmáčené kdysi vonné balzámy, bojím se ohlédnout, abych ve studeném koutě nespatřila cosi děsivějšího a na prach rozpadlého.... navzdory úleku to vše krystalizuje v jakýsi svatostánek věčnosti a smíření, jakoby čerstvý vítr všemu vracel život a víru, z černé tmy vystupují terrakotově hnědočervené skříňky; ano, i dřevění mechem obrostlí bůžkové ožívají, jejich nabalzamovaná kůže dýchá a začíná hřát a lidštět, na stěnách se objevují prastaré malby, vyprávějící příběhy.... ale pozor na nádobky - pořád tu někde je ten hořce okořeněný hadí Poison...
Jak se mi kdysi při prvním zkoušení nepozdávala, tak mě právě teď naprosto uchvátila.

Avatar
daniela (03.8.2018 )

Vůně exotického stánku v botanické zahradě - orientální dřevěné sošky, tibetské zvonky, čokoládové bonbóny s polevou, zapálené vonné tyčinky... nasládlé, omamné, dřevité, s něčím živočišně balzamickým (asi díky styraxu a kastoreu). Pak se rozvoní mýdlo, je to čistě vymydlený pocit, zvlášť osvěžující a příjemný v horku. Vůně na mě působí trochu staromódně, ovšem ve velmi kvalitním a jemném provedení. Jako moderní "návrat klasiky". Mýdlo je po chvíli květinové, průsvitné a sladké. Po asi dvou hodinách se objeví kadidlo, jemný poprašek, jako by se mohl kadidlový kouř zhmotnit a zvolna klesat k zemi. Mám pocit, že tu vůni už dlouho znám... Cabotine! Nechci se rouhat, ale v Memoir je přesně ta vůně, jak voní klasická zelená Cabotine po několika hodinách, kdy se uprostřed zeleného mýdla a sladkých bílých květin objeví santalové vonné tyčinky s nádechem kadidla. V Memoir je tedy kadidla mnohem více a je prašnější. Navíc vůně tady ještě nekončí, voní dál a její výdrž mi připadá nekonečná. Vůně z arabského světa jsou opravdu vyšší level v horkém počasí, jsou kalibrované tak, že ani v horku netřeba vůni přiživovat během dne.

S Memoir se mi vybavily vzpomínky na několik vůní, které jsem dříve měla:
* Guépard Pour Femme (vonné tyčinky a živočišný tón orientálního obchůdku).
* Tendre Poison (květinově zelené mýdlo).
* 24, Faubourg (sladké květy se starodávným a elegantním chypré nádechem).
* už zmíněná Cabotine.
Díky těmto vůním bych k Memoir navrhla jiný flakón. Ze začátku ten černý sedí, vůně jako by prosakovala z šedočerného kamene, po rozvonění bych si ale k vůni představila průhledné barevné sklo, přecházející od sytě zelené do oranžové, s kouskem červené barvy.

Avatar
evik77 (07.6.2017 )

Razantní nástup, styrax smíchaný s kardamomem a dalším kořením mi evokuje temnotu. Flakon barevně odpovídá. Počáteční štiplavost mizí, vůně nabývá likérového nádechu a naštěstí se zjemní a lehce zesládne. Celkově působí kompaktně jako jednotný celek. Přesto se bez ní obejdu.

Avatar
slniecko (08.2.2015 )

Naozaj sa podobá na (starý) Poison, nie úplne, ale sú evidentne z príbuzenstva…len­že, kým Poison je uhladená, kultivovaná, aj keď temperamentná dáma, Memoir je komplikovaná, mnohovrstevná femme fatale, živočíšnejšia a drsnejšia v základe, hlbšia a mnohotvárnejšia v srdci a ostrejšia a vetrovejšia v hlave.

Avatar
Miru (16.1.2015 )

…no, Amouage Memoir Woman …
(nerada píšu o něčem, když vím, že to má velké fanoušky, potažmo je jím ZNALEC…
- to je velmi náročné…, tak jen zkusím své pocity… )
Jestli někdo umí popsat, zařídit to, aby jste měli pocit, že čtete tekutinu/parfém – tak jsou to u Amouagů…
Vůně pracuje.
Pomalu, s rozvahou.
Neotřesitelně si jede po stanovené linii, kterou jí parfumér určil, neuhne stranou ani o píď.
Jenže ty přeměny, přechody jsou nenásilné, jakoby nenápadné,
přesto zachytitelné –
no prostě tak, jakoby jste přelévaly olej, med nebo hustý likér…
Od začátku je vůně měkká, teplá.
Všechny složky jsou měkce hladce proslazené, ale ne přeslazené.
Takže první je pelyněk s pepřem –
a i tyhle dvě ingredience mohou – a tady jsou – být měkké, velmi příjemné, návykové
(jinde je z nich člověk otrávený a těší se až ustoupí do pozadí…), proslazené mandarinkovým neostrým sirupem, sametově hlaďounkým…
Pak si pomalinku začíná vykukovat – přiléváním nastupuje kadidlo delikátně šmrncnuté hřebíčkem.
A zase teplo, měkko…
Nakonec se vyloupnou růže i s jinými nerozluštitelnými květy,
ale jsou ukotveny v zlatavé mase,
usazeny a prohřáty pižmem(pižmo není cítit jako takové, ale dodává jakési lehounce smyslné ženské živočišno, pořád rozprostřené na růžích).
Jestli je přítomna kůže – tak jako rozprášená mlha ve vzduchu s mikrostopami labdana…
Dubový mech(poslední dobou mu hodně přicházím na chuť, protože:)
dodává jakousi šťavnatost.
Ale ne protivnou z liči, citrusů, broskví a bla bla…
Ale
šťavnatost zemitou a zároveň temně nasládlou, hutnou.
To jsem se snažila rozpitvat a zachytit, co se opravdu dá vyčíst/vyčichat/zachy­tit,
resp. z pomocí složení si jednotlivé složky celkem dobře uvědomíte
(na některé přijdete samozřejmě i sami).
Ale hlavně –
vůně působí velice decentně luxusně, žensky, trošinku tajemně, ale i samozřejmě, se špetkou orientu…
Je to velmi pocitová vůně, vůně krásného rozpoložení duše i těla…

No, nevím, jestli jsem pomohla.?. Jen jsem to tady zahltila…
Jsou typy vůní, které se MUSÍ zkusit…

…and one more time…:
…já tam taky necítím kůži jako takovou, resp. tak, jak je ve většině kožených vůní.
Jak jsem psala jinde – je to mlha ve vzduchu…
Dá se říci, že nepoznám, že tam kůže JE.
Ale kdyby tam nebyla zakomponována, byla by ta vůně jiná, možná ne tak zajímavá.

…souhlasím – s ostatními Amouagežkami je dost líbivá(i když to pro mě i Lyric a Eau de Ciel), ale je PROMAKANÁ – prostě má v sobě hodně složek a ty si hrají svoji symfonii, hladkou.

I když je moc povedená, mě netankuje.
V podstatě žádný Amouage…
15/10/10

Avatar
wendulka (12.1.2015 )

Křídla černé labutě dámské verze jsou složena ze štiplavého kardamomu, hořké zeleně, nasládlého růžového pepře a palčivě dřevitého hřebíčku. Jejich mohutným máváním víří prach v podobě drceného černého pepře a rozdmýchává oheň z pálených dřev a kadidla.

I zde je mramorové až prašné jako v pánské verzi, jen dostává o trochu méně prostoru. A v Memoir Woman se do toho temna podařilo zapracovat kromě dřevitých aspektů i ty květinové - směs bílých květů a růže, které jsou působením ohně lehce sežehnuté.

Po rozvonění se pak dočkáme zase trochu jiné černé labutě. Její křídla jsou sametově chyprová, zpevněná teplou, malinko živočišnou kůží. A i tato jsou neustále v pohybu, jen tentokrát místo koření, dřev a kadidla s sebou přináší kouř z dalších pryskyřic včetně "nasládlého" labdana. S ohromující intenzitou se právem řadí k tomu nejlepšímu, co může Amouage nabídnout.