Tropické bílé květiny. Hutné a silné. Ylang-ylang, jasmín. Je orientální starší a víc sexy sestřičkou Fleur de Lalita, což dokazuje především v drydownu, kdy jsou si obě velmi podobné. Ale do fáze nesnesitelnosti se dostane až po dvou dnech na papírku. Na kůži se chová ukázněně.
Máslové květiny, máslový ylang, opravdu cítím máslo, jeho konzistenci, vidím jeho barvu. A přitom zase - celková kompozice je lehká, hladká, neomamná, neobtěžuje. Určitě by se dalo říct, že Mélodie je exotická (bílo)květinovka, ale narozdíl od mnohých dalších svého druhu není agresivní, bolehlavová ani uječená. Ba je až uklidňující. Její sladkost hraničí s gurmánštinou, byť jediné co zde údajně má být jedlé, je med, který nevnímám (a že ho nemám ráda!). Pro mě jsou všechny květinové parfémy z této řady krásné a jaksi jinak zpracované. Vanilkový našlehaný krém s ylangem a bílými květy.
Dobre vyzbrojená armáda bielych kvetov, voči ktorej sa Fracas od Piqueta otočí na útek a cestou v panike odhadzuje výzbroj. Akurát tu ju miesto hyacintu odlahčuje konvalinka. Dobrá správa je, že keď sa aplikuje opatrne, opakujem, ooooopatrne, tak je výsledkom veľmi príjemná klasická krémová bielokvetinovka s príjemne žuvačkovou tuberózou v čele.
Krajina vybarvená letním podvečerem ubíhá kolem nás a teplý vzduch proudící staženými okny dovnitř auta mi čechrá vlasy a mysl opíjí sladkou volností. V nose mě šimrá zvláštní směs vůní. To se broskvový polibek léta rozplývá v našlehaných tónech květin. Především lahodné tuberózy, která se mísí s vůní kožených sedaček a živočišného jasmínu. A nechybí ani lehounká stopa benzínu. Směs vůní, která lahodí a hřeje stejně tak, jako tvá ruka držící tu mou.
Hřejivá blízkost dvou přetavená do vjemů voňavých.
Sladká parafinová gardénie osvěžená broskvovou slupkou a podbarvená květinovým medem přechází na pryskyřičně vonné dřevo jalovce virginského oslazené vanilkou, které se uhlazuje krémovým pižmem. Výdrž přesahuje 3 hodiny.
Tropické bílé květiny. Hutné a silné. Ylang-ylang, jasmín. Je orientální starší a víc sexy sestřičkou Fleur de Lalita, což dokazuje především v drydownu, kdy jsou si obě velmi podobné. Ale do fáze nesnesitelnosti se dostane až po dvou dnech na papírku. Na kůži se chová ukázněně.
Máslové květiny, máslový ylang, opravdu cítím máslo, jeho konzistenci, vidím jeho barvu. A přitom zase - celková kompozice je lehká, hladká, neomamná, neobtěžuje. Určitě by se dalo říct, že Mélodie je exotická (bílo)květinovka, ale narozdíl od mnohých dalších svého druhu není agresivní, bolehlavová ani uječená. Ba je až uklidňující. Její sladkost hraničí s gurmánštinou, byť jediné co zde údajně má být jedlé, je med, který nevnímám (a že ho nemám ráda!). Pro mě jsou všechny květinové parfémy z této řady krásné a jaksi jinak zpracované. Vanilkový našlehaný krém s ylangem a bílými květy.
Dobre vyzbrojená armáda bielych kvetov, voči ktorej sa Fracas od Piqueta otočí na útek a cestou v panike odhadzuje výzbroj. Akurát tu ju miesto hyacintu odlahčuje konvalinka. Dobrá správa je, že keď sa aplikuje opatrne, opakujem, ooooopatrne, tak je výsledkom veľmi príjemná klasická krémová bielokvetinovka s príjemne žuvačkovou tuberózou v čele.
Láska všedního dne …
Krajina vybarvená letním podvečerem ubíhá kolem nás a teplý vzduch proudící staženými okny dovnitř auta mi čechrá vlasy a mysl opíjí sladkou volností. V nose mě šimrá zvláštní směs vůní. To se broskvový polibek léta rozplývá v našlehaných tónech květin. Především lahodné tuberózy, která se mísí s vůní kožených sedaček a živočišného jasmínu. A nechybí ani lehounká stopa benzínu. Směs vůní, která lahodí a hřeje stejně tak, jako tvá ruka držící tu mou.
Hřejivá blízkost dvou přetavená do vjemů voňavých.