Lehce mentolový, hutný balzám ze sušených bylin, roztíraný pomalu a pečlivě po horké kůži. Kdesi v pozadí praská oheň, vůně borovicové smoly prostupuje vzduchem. Nasládle živočišná vůně se mísí s modravým dýmem a olejovitou zemitostí, tenze pomalu povoluje, mysl se dostává do svého vlastního světa sametové tmy. Slaná ambra, jehličnatý les, spletené havraní vlasy, třísky oudového dřeva, skelný pohled, závoj doutnající šalvěje. Jako zatím každá vůně Christi Meshell je zpočátku neuspořádaná a postupně se spojí v neskutečně mnohovrstevnatý celek, co vypráví příběh, nebo spíš epickou ságu.

lógr + LVEB

Nanervylezouci, sladka, umela

Káva tak černá, až se vám zatočí hlava, espresso tak, jak má být - množstvím i intenzitou, Nikaragua s tóny čokolády a zralého ovoce, a k ní (nikoli s ní) venezuelský rum, reserva, krásně ovoněný dřevem dubového sudu. Znáte to teplo, co se vám rozleje tělem, když si dáte první hlt dobrého, kvalitního alkoholu... Postupně se vůně uhlazuje a mírně sládne tělovým pižmem a krémovou až smetanovou vanilkou... až na závěr dostanete pražené mandle v cukrové krustě a stále ještě k nim, teď už ve společnosti santalu, popíjíte to původní kafe - teda možná už druhé nebo třetí. Jediná vůně s kávou, kterou jsem ochotná (nadšeně) nosit.

Jako mentolové bonbóny s příchutí lesních plodů. Té větrově vyznívající elemi je tam fakt hodně. Jinak je to příjemná, vzdušná vůně, ovoce je autentické, působí to přirozeně, jako chladný horský vzduch na jehličnany zalesněných vrcholcích. Žádné přislazování, jen trochu měkkého bílého pižma vůni prohřeje takovým transparentním způsobem, aby se změkčily ty třísky suchého cedrového dřeva. Ale to neznamená, ze by byla slabá, naopak drží dobře. Nabízí se srovnání s Mure et Musc Extreme (L'Artisan, starý typ flakonu). Blackbird je méně sladká, víc autentická/přírodní, větrová, s lesem a dřevem. A ve vlasech zůstane vonět jako červené bonpari.

Víte, jak se Lutensova Fumerie Turque jmenuje a taky má vonět jako turecká kuřárna? Nu, to možná někdy v době ottomanské říše. Dnešní designová kuřárna vodních dýmek aka shisha lounge totiž voní jako Blackmail. Nejprve zapalujeme samozápalný uhlík. Úplně mu to nejde, trvá několik pokusů, než začne pořádně žhnout, takže místnost je plná kouře, nasládlého a trochu pikantního, ale je ho opravdu hodně. Tabák je sladce ovocný, černé a červené bobule, a jak vyfukujeme jemný dým, vůně ovocného tabáku se postupně mísí s kouřem a získává nad ním mírnou převahu. Vůni černo-červených bobulí podkresluje krémová vanilka – nejlepší část této vůně - a kouř mezitím získal dřevitý nádech. A tahle směs sladkosti a hřejivě drhnoucího kouře z tuctu dýmek zaplní celou místnost, vedlejší místnost, chodbu, a je cítit až venku před vchodem.