na začátku silná bergamotová pecka, když už jsem skoro přestávala doufat, začala se přehoupávat do jemně pudrových květinek. ale ani teď večer, ať se snažím sebevíc, tam žádný santal nemám. ne že by tam nebyl dřevitý podtón, ale to je asi tak všechno. není špatná, ale žádná hitparáda.

Svěží kolínská (no přinejmenším typově) s bílým čajem a bambusem, nesklouzává k žádným vlezlým citrusům, do veder musí být velmi příjemná.

Celá vůně je jemná a průsvitná, osvěžující, lehká. Začíná svíravě pikantním zázvorem s nahořklou kůrou z bergamotu s průsvitným kadidlem a svěžím, čistým mléčným pižmem. Je to v podstatě osvěžovadlo, ale sofistikované, protože se netopí v citrusovém čističi ani otravných vodních tónech. Přes nahořkle zelenkavé tóny neroli postupně přidává na intenzitě kadidlo a vůně a ovocně sládne. Po kratší pauze se vrací do středu pozornosti pižmo a s kadidlem a sladkou šťávou ze zralých středomořských citrusů vytvoří příjemnou kombinaci. Něčím mi připomíná Neroli d'Ispahan (Boucheron). Sice nezaplní místnost, ale při štědřejším dávkování má přiměřenou výdrž.

Rum...

drsný kosatec, i se zeleným stonkem, který někdo rozdrtil. kombo hyacint a galbanum řádí :)

Bertrand Duchaufour si vzal na paškál dřevo wenge a rozhodně se mu výsledek podařil. Vůně je hluboká, temně dřevitá, jako když bouchnete do velkého bubnu a ozve se dunivý zvuk dutého prostoru, i ty vibrace můžete cítit... Rozléhá se kolem v jednoduchém rytmu.. Černé kouřové wenge je doplněno mléčným nasládlým santalem, hladkým suchým cedrem a bylinným závanem levandule. Pánské složení jak vymalované, ale já byla dneska odvážná a vyrazila hojně navoněná hromadnou dopravou do práce. Cítila jsem se jako velký kus masivního leštěného nábytku křížený s kytarou :) Vlastně i ten název byl velmi příhodně zvolený. A vzpomínáte na Black Cashmere od Donny Karan? Tak kdyby se vám zastesklo...

Na první pokus mi z toho vylezl mentolový gel na bolavé svaly, dokonce s metalickým nádechem. Po ovoci ani památky a vlastně po čemkoli, možná tak ještě náznak hlíny nebo kamene se našel. O pár měsíců později začal Bat najednou vonět jako mlhou zastřené lehce přezrálé sladkokyselé tropické ovoce, vlhká, ale kyprá černá hlína, chladné kameny, po nichž stékají potůčky kondenzované vlhkosti, zvlhlá suchá tráva na zemi a kousky ohebných větviček, sametově kovová tma, že není vidět na krok, a živočišné teplo v ní. A do téhle jeskyně občas zavítá slabý závan omamné vůně vzdálených jasmínů z horkých letních nocí a smísí se s měkkou ovocnou nasládlostí a teplým dechem zahřívajícím hebkou kůži a tvořícím obláčky páry v prochladlém nočním vzduchu prodchnutém mineralitou…

zvláštní vůně, možná až divná :D je sladká prachovým kakaem, ale ta myrha mě trochu tahá za nos, v této podobě mi moc nesedí. vše zalité citronovým sorbetem – pokud může být citron krémově nasládlý. celek je hladký, nic nevystupuje, zpracování perfektní. kdo rád sladkou myrhu, může si poznačit jako velmi zajímavý tip. já váhám nad zelenám palcem za originalitu a zpracování, a neutrálem za osobní neshody s jednou z hlavních složek. /// Tak ještě jednou. Tohle je totiž jedna z těch vůní, které se v člověku zachytí a vrací se k němu ve vzpomínkách. Opravdu strašně zvláštní, neznám žádnou podobnou. O složkách už jsem tu psala, že je hlavně o myrze, sladké, líně tekuté jako hustý med. Kakaový poprašek s vůní méně sladkého granka, asi teda kombinace kakaa a vanilky. Složení udává pomerančový květ. No to už je na moje rozeznávací schopnosti v uhlazených, propojených složkách v extraitu trochu moc náročné Název prý znamená „tlukot křídel“. Poetické, což? A v kombinaci s vůní samotnou docela slušně emotivní a obrazotvorné. Byť klasifikovaná jako unisex (teda tím pádem vlastně neklasifikovaná), kloní se podle mě spíš k dámské stránce. Vytváří dojem takové té ženské, skoro až bezbranné křehkosti a zranitelnosti, té, pro kterou tu jsou hrdinní, silní a čestní muži, aby ji ochraňovali. Alabastrová, hladká pleť, dlouhé havraní vlasy; možná Eva a možná Venuše. No tohle by snad na chlapovi ani nešlo Je v ní něco tělesného, blízkého, ne pižmově nebo živočišně, ani vůně těla, jen pocit. Zajímavé, moc zajímavé…

Kdyby někoho napadla hříšná myšlenka na unisex, nechť ji okamžitě zatratí. Velmi výrazná až trochu ostrá kůže, intenzivně zakouřená a tmavá, až skoro térová řekla bych. Drobátko odlehčená jalovcem, který dodává takové ty typické "pánskosvěží" tóny, a ohlazená navlhlým zemitým pačuli. Těžkotonážní zábava pro... no, netroufám si odhadnout, zkrátka někoho, kdo to unese.

překvapení večera. nečekala jsem nic a ze 4 dnes zkoušených určitě nejlepší a co je hlavní: originální. balzám s vůní až hořkého kakaového prášku a kandované ovoce? přinejmenším mi to tak připadne. ale bez cukru, bez medu, možná spíš sušené, ale ne úplně na troud, se zbytky šťavnaté dužiny. a potom do kontrastu s temnějším balzamičnem a tímhle ovocným (oranžová barva, až skoro do červena) ještě náznak sušených květin. výborné, doporučuju.

nejprve výraznější, ostřejší květinovka, trochu omamná, ale překvapivě docela rozumná. později se přehoupne do mírné zeleně a časem trošku nahnívá. veškeré dění netrvá dlouho - výdrž za moc nestojí. sečteno a podtrženo, nečekala jsem nic a nebylo to tak zlé.

Med s kondenzovaným mlékem Piknik smíchaný a našlehaný do konzistence a textury "tureckého" medu, ovoněný kořením na perníčky. Je servírovaný na hladkém, měkkém santalovém dřevě s pryskyřičně vanilkovým benzoinem, nadlehčeným hebkým bílým pižmem. Právě jsme upekli Marlenku a voní jí celá kuchyně až na zahradu... Vůně je hodně sladká a intenzivní, ale přesto ji nevnímám jako přeslazenou. Je celá taková jemná a hebká a chce se obejmout. Jedna z těch líbivějších a snáze nositelných od Zoologist - pokud máte rádi gurmánky.

Květou ovocné stromy, kvetou keře mimózy a šeříku, kvete jasmín a trávník je pokrytý kobercem žlutých pampelišek. Sem tam to protne trochu drhnoucí zemité zeleně. Všechno je plné sladkého zlatavého pudrového pylu a zásoba medu bude letos hojná.

hm, tak tohle se mi nezdá jako moc povedené zpracování oudu. co je dobré, není vůbec živočišný. ale je takový poněkud trpký a svíravý, trochu opravdu jako plísní chycené, provlhlé, tlející dřevo. nic moc víc. možná ještě, jak jsem už párkrát popisovala, je tam zachytitelné to, co považuju za ten cypriolový olej/nagarmotha a trocha pačuli.

slabý tabák do vodárny, nejpíš jablkový. a čaj, asi šípkový. možná s trochou instatntního.

vanilkově sladká květinovka, která vynikne spíš v chladnějším počasí a disponuje sympatickou výdrží a intenzitou. voní jako orchidej zalitá hutným, sytým vanilkovým krémem, okořeněná pikantním zázvorem a obalená tenoučkou zcukernatělou krustou. bílé pižmo a asi tuna kašmeranu dodávají takovou tu teplou chumlavost a nádech nasládlé dřevitosti. vývoj se nijak zásadně nekoná, je spíš statická. odlehčenou částečnou obdobou je CK In2U.

Těžké červené barikové víno s výraznějšími tříslovinami. Barva je karmínově rudá, sytá. Aroma připomíná nesladké, balzamické slaměnky s nádechem suché hlíny a lékořice. Chuť je plná, výrazná, jsou patrné tóny bobulí, zejména ostružin a moruší, a v dochuti můžeme rozeznat vlhkostí zčernalé dubové dřevo a jemnou vanilku. Hodí se k jakékoli příležitosti vám libo, nejlépe však na večer, k pomalému vychutnávání. Sommeliér ze mě asi nebude a tohle není vůně, která se zalíbí napoprvé. Ve srovnání s Bloody Wood z téže kolekce této značky je co se týče inspirace vínem o krok dál.