S touhle vůní otevírám prádelník, z jehož zásuvek se line jemná vůně mýdla, které tam dávala babička, aby se prádlo provonělo. Mýdlo voní květinově a lehounce, zpočátku spíše svěže, ale později se vůně prohřívá Barva: světle zelená. Taková ta zelená smíchaná s bělobou.

Chtěla jsem zkusit kvůli mandlím. Ty sice necítím, ale květinový buket je překrásný. Takhle voní květen...

Modrá z oblohy je už na ústupu, denní světlo už začíná tmavěmodrou oblohu válcovat a jasně vyhrávat nad temnotou noci. Vůně svítání, světla a naděje, že tenhle den přinese něco nového, hezkého a radostného...

Moc pěkná růže, sytá, tmavě červená. A ne jen jedna, je jich celý puget.

Žvýkačky Pedro, pak sladká aviváž. Ze složení neinentifikuju nic. Kde můj nos dělá chybu?!?

Zubní ordinace. Pak se vmísí sladkost. Je to takové divné, i když ne vyloženě odpudivé. Not my cup of tea.

jemná směs šalvěje, ovoce a kořeněné špičky.

Dubový sud nasáklý alkoholem. A později se skořicí a rozinkami.

Zvláštní, neumím pojmenovat složky, ale je tam něco co neznám. Kopálová pryskyřice? Dobrá vůně.

Levandule s bylinkami. Dobrá, ale za tu cenu asi ne.

Kadidlo se solí. Nic víc.

Jemná kůže.

Tohle je jediný mně známý Chanel, který není neosobní a bez duše. Právě naopak. Je to skutečná šelma. Kočkovitá šelma. Její kožíšek je měkký a hřejivý, ta vůně umí být mazlivá... Ale každá kočka má i drápy a špičaté ostré zuby - a když není v náladě nebo jí něco přelítne přes nos, umí kousnout nebo zatnout do vás drápy. A navíc, tohle není ledajaká kočka... je to lev, král zvířat, zapomeňme na to, že by se neprosadil, je to celkem silná pecka. Tahle vůně je kontroverzní. Jsou dny, kdy vyloženě sedne a mazlí se se mnou, a dny, kdy místo abych nosila já ji, vláčí ona mě. Těžko odhadnout předem, jaký den bude jaký. Kočce neporučíš a ona se teprve po nástřiku milostivě rozhodně, zda tě zahrne svou přízní. Ale... nakonec ani ty dny, kdy vláčí ona mě, nejsou tak špatné. Je to dobrodružství. Asi mám štěstí, že i v těch horších dnech jsem stále členem smečky a ona mi prostě jen připomíná svou nadřazenost. Dokážu si ale představit, že jiní to štěstí nemají a stanou se lvu kořistí.

Tak hlínu tam cítím. A trochu zeleně. Překvapivě malá výdrž.

Teple zelenohnědá vůně. Hustá a moc příjemná. Složky, co píše složení, tam nerozpoznávám. Působí to na mě jako směs kůže, whiskey, tabáku a něčeho dobrého k zakousnutí (medové perníčky?). Konzumováno v teple krbu, ale krb vůbec nevoní (žádné dřevo, kouř či popel tam nemám). O tu bych asi měla zájem na zimu...

Teplá, ovocně květinová, hustá. Stará škola a poctivá práce.

Tabák a pelyněk. A přísahala bych, že i další byliny. I rajčatové listy a trocha hlíny by se našla.

Po nástřiku mi připomíná Séville à l'Aube (pomerančový květ?), pak přichází trocha toho včelího vosku, což vůni pěkně zjemní, zaoblí. Ale vylezou mi do toho jakési houby, shnilé stonky či tak něco, grrr. Myslím, že tohle mi dělala lilie (složení ji neuvádí). Tak za mě nakonec asi ne, bohužel.

Růžové tělové mléko. Asi (neškodný) oud. Připomíná mi YR Rose Oud.

Pomeranč se zelenou snítkou, příjemná vůně.

Krásná, vzít od Pavla.

Jemné květiny, maličko pudrové. Později trochu avivážové.

Na kůži: šeřík v úvodu se mi nelíbí, nevoní šeříkově.

Věrný šeřík.

Tak to je klasika. Mýdlo, květiny. Víc než jasmín cítím růži.