...hebké cypřiše,
jakoby na mě mávaly svými vznešenými pažemi skrz otevřená vitrážová okna kostelů...,
jakoby měly na sobě háv z těžké tkaniny, nasáklé vlhkostí kamenného svatostánku a ten pléd váhy kamenů mi někdo položil na drobná ramena a ta se jemně poddala tíze a současně se schoulila do sebe, dovnitř sebe a chránila si vzniknuvší příjemné teplo...
...přivírám oči, a možná, pod tím zahřívajícím oděvem, nebo spíše nad ním vnímám i vrstvu kůže -
kůže už léty nošením jemně zteřelé, změklé do bezvládnosti, a
s patinou vzpomínek...
Tichá, ale hustě tkaná kadidlovka s cypřišovým žilkováním místo zlatých nití na ornament, ultra delikátní podprahová dřevitost, absolutní zpomalení, tíha dosaženého vlastního klidu,
rozjímání bez
časoprostoru...
Po mechu půjdu. Čistém. Zeleném. V srdci světlo pouličních lamp, co svítí jako hvězdy. Ne ty na obloze. Ne ty v odlescích a v odrazech. To ty v očích. Co zůstanou, až to všechno pomine. A jednou to pomine. Ta vůně ne. Ne ne ne ne ne. Zůstane měkká, pryskyřičná zeleň, světlo rozjasňující skla vitráží v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zelené trny myrhy v sametové vůni obětin. To nepomine. Ne ne ne ne ne...
Hustá zelená houština, vč. kapradí, do které s námahou proniká pár molekul stejně tak zeleného cypřiše. Po rozvonění pryskyřice, zelená, lehce krémová, s velkým množstvím sladkého hutného pižma s jemnou ovocnou stopou. Čekala jsem klasické kadidlo a la kostel, ale moje kůže kadidlo pojala jinak - jako zelenou pryskyřici.
Krásná kadidlová vůně. Kafrové jehličí přechází na kadidlovou pryskyřici s citrusovými podtóny, která sládne sametovou dřevitou myrhou a prohřívá se labdanem. Jako by Cardinal sloužil mši v gotickém chrámu vyzdobeném jehličím. Projekce je slabší, výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Jirka mě pozval na vánoční půlnoční mši. S rodiči jsme nikdy na Štědrý den ven nechodili, snad jen párkrát na malou procházku po večeři. Je to pro mě něco velmi svátečního. Kostel je plný lidí, voní kadidlo a chvojím ozdobený betlém. Mluví se šeptem, je chladno, od pusy jde pára, ale zároveň je tak lidsky teplo.... A víc nevím. Jirka mě totiž táhne pryč. Dopředu mi bídák neprozradil, že "Půlnoční" je jen krycí manévr pro cestu do hospody. :-)
Přesně tak voní La Liturgie des Heures. Jehličí a kadidlo, chlad i teplo. Sváteční vůně. A ta trvá velmi dlouho. Jenomže úplný konec se na mně bohužel zvrhne do nakyslé živočišné nepříjemnosti. V ten okamžik mám touhu zase cítit tu úvodní vůní chvojí a pryskyřic.
Tak v tomto případě název s hodinovou bohoslužbou sedí. V jehličnatém lese za mydlinkovou mlhou se před námi zjevuje starý zaprášený kostel. Vevnitř se nachází jen několik dřevěných lavic. Kamenné zdi kostela jsou sice chladné, ale vzduch uvnitř je prosycen suchým štiplavým kouřem teplého kadidla. A jako kostelní kadidlovka má pochopitelně neuvěřitelnou intenzitu a výdrž.
Letní bouřka, do borovice uhodil blesk, ale ustála to. Čerstvá pryskyřice pomalu usychá na slunci. Jehličí ještě s kapkami vody, která se odpařuje a voní. Náladovka zážitková, do kanclu asi ne..
...hebké cypřiše,
jakoby na mě mávaly svými vznešenými pažemi skrz otevřená vitrážová okna kostelů...,
jakoby měly na sobě háv z těžké tkaniny, nasáklé vlhkostí kamenného svatostánku a ten pléd váhy kamenů mi někdo položil na drobná ramena a ta se jemně poddala tíze a současně se schoulila do sebe, dovnitř sebe a chránila si vzniknuvší příjemné teplo...
...přivírám oči, a možná, pod tím zahřívajícím oděvem, nebo spíše nad ním vnímám i vrstvu kůže -
kůže už léty nošením jemně zteřelé, změklé do bezvládnosti, a
s patinou vzpomínek...
Tichá, ale hustě tkaná kadidlovka s cypřišovým žilkováním místo zlatých nití na ornament, ultra delikátní podprahová dřevitost, absolutní zpomalení, tíha dosaženého vlastního klidu,
rozjímání bez
časoprostoru...
Jak je Ti?
Zeleně?
Mně ano.
Po mechu půjdu. Čistém. Zeleném. V srdci světlo pouličních lamp, co svítí jako hvězdy. Ne ty na obloze. Ne ty v odlescích a v odrazech. To ty v očích. Co zůstanou, až to všechno pomine. A jednou to pomine. Ta vůně ne. Ne ne ne ne ne. Zůstane měkká, pryskyřičná zeleň, světlo rozjasňující skla vitráží v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zelené trny myrhy v sametové vůni obětin. To nepomine. Ne ne ne ne ne...
Hustá zelená houština, vč. kapradí, do které s námahou proniká pár molekul stejně tak zeleného cypřiše. Po rozvonění pryskyřice, zelená, lehce krémová, s velkým množstvím sladkého hutného pižma s jemnou ovocnou stopou. Čekala jsem klasické kadidlo a la kostel, ale moje kůže kadidlo pojala jinak - jako zelenou pryskyřici.
Krásná kadidlová vůně. Kafrové jehličí přechází na kadidlovou pryskyřici s citrusovými podtóny, která sládne sametovou dřevitou myrhou a prohřívá se labdanem. Jako by Cardinal sloužil mši v gotickém chrámu vyzdobeném jehličím. Projekce je slabší, výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Jirka mě pozval na vánoční půlnoční mši. S rodiči jsme nikdy na Štědrý den ven nechodili, snad jen párkrát na malou procházku po večeři. Je to pro mě něco velmi svátečního. Kostel je plný lidí, voní kadidlo a chvojím ozdobený betlém. Mluví se šeptem, je chladno, od pusy jde pára, ale zároveň je tak lidsky teplo.... A víc nevím. Jirka mě totiž táhne pryč. Dopředu mi bídák neprozradil, že "Půlnoční" je jen krycí manévr pro cestu do hospody. :-)
Přesně tak voní La Liturgie des Heures. Jehličí a kadidlo, chlad i teplo. Sváteční vůně. A ta trvá velmi dlouho. Jenomže úplný konec se na mně bohužel zvrhne do nakyslé živočišné nepříjemnosti. V ten okamžik mám touhu zase cítit tu úvodní vůní chvojí a pryskyřic.
Tak v tomto případě název s hodinovou bohoslužbou sedí. V jehličnatém lese za mydlinkovou mlhou se před námi zjevuje starý zaprášený kostel. Vevnitř se nachází jen několik dřevěných lavic. Kamenné zdi kostela jsou sice chladné, ale vzduch uvnitř je prosycen suchým štiplavým kouřem teplého kadidla. A jako kostelní kadidlovka má pochopitelně neuvěřitelnou intenzitu a výdrž.
Letní bouřka, do borovice uhodil blesk, ale ustála to. Čerstvá pryskyřice pomalu usychá na slunci. Jehličí ještě s kapkami vody, která se odpařuje a voní. Náladovka zážitková, do kanclu asi ne..