Santalová růže … Růže lehce kořeněná, sladce pikantní, prohřátá exotikou santalového dřeva a nepatrně ochucená špetkou vanilky. Silná, takřka opulentní vůně s charakterem „osmdesátek“. A krásná!

Na bílém talířku ovocný dezert, ve štíhlé váze jediná sladce vonící oranžovočervená růže, lehký teplý vánek přinášející vůni kvetoucího jasmínu, blankytně modré nebe nad hlavou ... půvabná letní vůně! Příjemně sladká, decentní, odpočinková ...

Sluncem roztavený oud, táhlý a vláčný, nektarem z květin lehounce oslazený se postupně proměňuje v příjemnou suše dřevitou vůni, která působí měkce jako mechový polštářek.

Zdobím se korálky z bílé a zelené a koukám do dálky tam ... kde srdce mám ztracené. Krémová zeleň v probouzejícím se ránu a svět proměněný v duhové šmouhy, když se odráží v zářivých perlách rosy. Kyprá hlína vonící vlhkem a zbytky noci, trocha chladu s příslibem tepla dalších chvil … a já, která tu stojím korálky zdobená, do dálky koukám tak trochu zasněná. Zelená květinovka s patřičnou noblesou.

Růžová rosa … Nadýchaná křehkost květin a vodní vláha zašlehaná do hladkého krému vonícím po lotosu, křehké frézii a poupatech růží. Něžná vůně perel rosy na barevných květech probouzejících se zahrad. Romantická.

Vzduch voní mořem, solí a jemnou sladce pudrovou vůní kvetoucí mimózy. Je cítit i slaměnka, její útěšná bylinně dřevitá vůně se špetkou květinové sladkosti. A nálada je uvolněná, prázdninová. Povznášející vůně, která je trochu pudrově květinová, trochu slaná, lehounce bylinná a vzdušná. Zároveň má pro mě i osobitý francouzský šarm.

Jaro se probouzí, fialky rozkvétají a voní svou typickou pudrovou něhou. Dnes ale déšť zmáčel jejich křehkou krásu stejně jako kyprou hlínu, ze které vyrůstají. A ona se rozvoněla společně s nimi. Kořenitě, temně, zemitě … Velmi pěkná fialková vůně, ve které není ani špetka zbytečné sladkosti. Voní přírodně, přirozeně a nelze jí upřít také jistou důstojnost.

Koktejl letního odpoledne ... exotické ovoce proslazené vanilkou. Nekomplikovaná, mléčně akcentovaná vůně, evokující letní dovolenou na slunném pobřeží.

Sladký optimismus … Nad hlavou nebe a nos plný vůní, v ústech chuť laskomin a v srci jen tebe … gardénie, jejíž omamnost se topí v ovocných tónech a lehkém vanilkovém krému s nitkami rozpuštěného karamelu. Nadýchaná, lahodná, decentní a radostná vůně.

Nevěstin závoj ... kytice rozmanité květeny s nevšední jakoby větrovou aurou. Nevím, která složka má tuto větrovost na svědomí, ale vůbec to není špatné! Základ je spíše dřevitý než gurmánský, i když po delší době lze zachytit nuanci krémové čokolády. Této vůni sluší teplo. Čím tepleji, tím více se ke slovu dostává příjemně měkký pižmovo-gurmánský základ, který je v celé kompozici tím nejlepším.

Květinářství v podloubí klidného náměstí ... bohatá a krásná kompozice květin s fialkou v čele, které dává hloubku zemitý akord připomínající mi vlhkou hlínu a z ní rostoucí dřevité stonky. V samém základu nacházím špetku sladce vonícího pudru, který dodává Vjole jemnou nuanci starosvětskosti. Nejkrásnější v dešti či po něm, snese i teplo, ale příliš slunce jí nesvědčí. Pokud chcete fialku do sluníčka, sáhněte raději po Insolenci.

Líbí se mi flakon, ovšem o jeho obsahu to říci nemohu. Umělotinou nadupané citrusy se v úvodu snaží navodit dojem slunečně zářivé svěžesti. A ve vteřině je tu oblak dusivě hutného práškového cukru, škrábajícího při každém nádechu. Potom to celé zkrotne, takže na pokožce zůstává jen jakási syntetická a zcela zapomenutelná sladkost s kapkou citrusovosti. Složení uvádí mech. A mohla bych ho vidět? Tedy vlastně cítit? Ne, celá tato vůně, bohužel stejně tak řada dalších současných výtvorů, mi připadá jako výsměch dřívějšímu parfumérství.

Noční let ... něžná starosvětská krása s pudrovým kosatcem, dotekem vanilky a příjemným chypre akcentem díky větvičníku. Nejraději jej mám v létě, kdy skvěle osvěží tělo i ducha.

Večerní růže ... Ospalé slunce hladí svět všude tam, kam nedosáhnou dlouhé stíny. Vše, čeho se dotýká, získává hřejivě zlatavý nádech a barvu jantaru. I sytá červeň růží se v tuto chvíli zdobí měkkým oranžovým světlem. Slunce zapadá a nádherné květy se zanedlouho zachumlají do měkké tmy. Jen omamně sladká vůně možná prozradí, kde v tichu spí. Wajd je nektarově sladká vůně, ve které prim hrají růže s ambrou a nechávají se doplňovat jemnými ovocnými tóny, měkkou pudrovostí a trochou suše zemitého pačuli.

Prachové dřevo ... velmi měkce působící vůně, ve které vnímám jak vůni květin a nasládlou vanilku, tak i zlehka zamíchanou pikanterii pepře. A to vše je položeno na prachově dřevitém základ. Jemná, transparentní vůně pro jakoukoliv příležitost.

Vůně plná pohody a klidu a zároveň radostné energie. Navozuje mi pocit čerstvého vánku vonícího kvetoucí přírodou, vodou, loukou a dřevem. Vše je to lehce prohřáté zlatým slunečním svitem. Krásné!

Balzamické nasládlo s pár zrníčky pepře a suchou dřevitostí cedru. Tichá, relaxační vůně, která mi skutečně navozuje poklidnou atmosféru knihovny, v níž jako by čas plynul pomaleji.

Snad lásky klam? Snad mámení? Jen Bůh ví sám ... a já. Tvé kůže sladký dech, Tvá aura něžné bělosti, mně žalářníky jsou jak v temné kobce tlustých zdech, když skládám k nohám Ti oběť svou. Mám ráda gardénii a White Gardenia Petals mi její křehkou krásu předkládá měrou vrchovatou. Sám název vůně věrně koresponduje s celkovým výrazem této kompozice. Gardénie je ústřední linkou, kolem níž se točí svět. Svět květin, jenž se stává mámením smyslů pro tuto chvíli. Sladká omamnost v lehce mýdlové tónině a kolem tiše našlapující chlad lilie jdoucí ruku v ruce s hravostí konvalinky. Éteričnost květinového ducha je zachycována dřevem pružných větví vzrostlých stromů, průzračnost jeho tónin přijímá v sebe hloubku dřevitých akordů. Zprvu takřka zářivá bělost záplavy květů postupně matní v tlumený jas a čerstvý vánek upadá s koncem letního dne v klidnou melancholii … White Gardenia Petals je zosobněním sofistikovanosti. Vůně propracovaná do nejmenších detailů, v níž každá složka splývá v druhou s dokonalou samozřejmostí. Celek působí dojmem klidné elegance, zralosti a ženské něhy.

Něžné šeříkové pohlazení … Cítím šeřík a lehounké krémově mýdlové tóny. Hezoučká, jemná, mazlivá vůně, která hladí duši.

Život si vybarvím bíle a růžově a klidně i černě tak aby nezůstal pouze jen šedivým kolem i ve mně … Lehounce svěží bergamotový tón odstartuje kouzelnou hru sametové růže s kulatou pivoňkou, tajuplného koriandru s měkkým pižmem a suše zemitého pačuli s dřevem provoněným vánkem. Pačuli se slastně protahuje na měkkém pižmovém poštáři v odstínu vanilkové a blahosklonně se nechá zasypat pastelově růžovými okvětními plátky růží a pivoněk. A také by to chtělo špetku malého uličnictví, co rozežene nudu, a o to se postarají oranžově vyznívající semena koriandru hrající si v té veškeré nadýchanosti na schovávanou. Nad vším se vznáší jako nit tenký proužek dýmu ze zapálené vonné tyčinky a malířka života může začít … Měkký, šmrncovní, tajemný prožitek.

Jak myška šedá … Sametový myší kožíšek, který se kdoví kde otřel o zvonek konvalinky a odnesl si s sebou trochu květinové omamnosti. A pak se jen mihne a honem letí po takřka neviditelných cestičkách, očím ukrytých pod vrstvou starého listí a větviček, honem do svého myšího domečku, kde čeká měkoučká myší postýlka s peřinkou vonící vypráním, sluncem a špetkou pudru … ano, tak to chodí v jiné zemi, v jiném světě, kde čas není a kouzla znějí v každé větě. A mluví ke mně beze slov dvě černé špendlíkové hlavičky zdobící samet slečny myšičky. Prý jen chvilku natáhne se na postýlku, jen chvilinku malou ... ale pak rychle alou! Postaví rendlík na plotýnku a míchat bude sladkou kaši, tu pohádku mládí pro mou duši ... Šedobílá vůně, suchá a prachová … jak myška šedá.

Ztotožňuji se s komentářem Vendulky. Úvod se nese v duchu umělohmotných broskvových tónů, za nimiž se ukrývá již notně vyčichlý kokosový stromeček do auta. Celek působí synteticky a lineárně.

Jahodové léto ... jemnější a sladší klasická Womanity. Docela polívačka, která moc nedrží.

Mnoho recenzentů zmiňuje, že ač má tato vůně jasmín ve svém názvu, tak jej ve vůni samotné necítí. Já ano a mám z toho radost, protože je zde velmi příjemně zakomponovaný. Ale pěkně od začátku … Wood Jasmin se otevírá ovocnými tóny. Cítím pěkně zralou sladkou hrušku společně se švestkou. Tedy úvod se nese v duchu ovocné sladkosti. Ovšem pro můj nos to začíná být zajímavé až za chvíli. Už se objevuje jasmín. Jemný, lehounce živočišný, nektarově sladký a omamný. Tato bílá květinová nota se začíná mísit s balzamickým akordem labdana, kadidla a sladkou vanilkou. A pak tu mám pelyněk, který svou hořkostí kontrastuje s okolní sladkostí a celou kompozici dělá ještě zajímavější. Vůně barevného podzimu, hřejivých slunečních paprsků, teplých barev … moc pěkná.

Pecka vůně od začátku až do konce ... Na patře mě hřeje slza silného a vážně dobrého malinového likéru. A čerstvých šťavnatých malin je všude tolik, že je mohu jíst po hrstích. Mezi ty, jejichž temně karmínový odstín huláká do okolí, že je nejvyšší čas nechat se utrhnout, se občas připletou i ty nedozrálé. Nevadí, i ty jsou dobré. Je příjemné, jak se sladkost snoubí s kyselostí. Zahrady jsou plné kvetoucích růží, od kterých je těžké odtrhnout nos. Jsem z nich prostě v rauši. Podobně jako z vůně jehličí, mechu, hlíny i pryskyřice v náruči lesa. No a když se všechny tyto požitky spojí v jeden, je to jednoduše … WOW! Pro můj nos se jedná o velmi povedené ztvárnění růže, kterou zlehounka doplňují maliny a později suše zemitý tón, špetka jehličí a mechová nadýchanost. Vůně naprosto dokonalá na podzim.