Pecka vůně od začátku až do konce ...
Na patře mě hřeje slza silného a vážně dobrého malinového likéru. A čerstvých šťavnatých malin je všude tolik, že je mohu jíst po hrstích. Mezi ty, jejichž temně karmínový odstín huláká do okolí, že je nejvyšší čas nechat se utrhnout, se občas připletou i ty nedozrálé. Nevadí, i ty jsou dobré. Je příjemné, jak se sladkost snoubí s kyselostí. Zahrady jsou plné kvetoucích růží, od kterých je těžké odtrhnout nos. Jsem z nich prostě v rauši. Podobně jako z vůně jehličí, mechu, hlíny i pryskyřice v náruči lesa. No a když se všechny tyto požitky spojí v jeden, je to jednoduše … WOW!
Pro můj nos se jedná o velmi povedené ztvárnění růže, kterou zlehounka doplňují maliny a později suše zemitý tón, špetka jehličí a mechová nadýchanost. Vůně naprosto dokonalá na podzim.
Zpočátku navnadí sklenicí perlivé malinovky, malinových bonbónů s ovocnou náplní a kyticí pačuliových růží. Po rozvonění se ale do ní opře silný vítr a z krásné kytice a z původně slibného wow efektu zůstane jen pár okvětních plátků ambrové růže se vzdušným pižmem.
Složení vypadalo velmi slibně - maliny s růží v kombinaci mám ráda, a vůně s ambrou taky. Nebudu déle zdržovat. Nelíbí se mi, neee. Jediný (ale bohužel podstatný) důvod je, že pěknou poctivou hutnou růžovo-malinovou marmeládu tu mám doplněnou velice umělým tónem.
Když jsem byla na základce, letěly vystřihovánky z Ábíčka. A já vystřihovala jak divá - Karlštejn, Galaxie z Kruanových dobrodružství, Krab-Malý bůh. Aby mi déle vydržely, vždycky jsem je nakonec přelakovala mamčiným Lybarem na vlasy a vystavila jsem je na poličku, kde se ukázaly jako dokonalé lapače prachu. Když už byla vrstva prachu nesnesitelná, utřela jsem ji mokrým hadrem a vystřihovánku zase přelakovala. Kolem se vždycky vznášela jako jehličky řezavá vůně laku na vlasy a mokrého papíru, olfaktorický zážitek nic moc. No a přesně tak mi voní ten umělý tón ve Wow!
...vůně přesně odpovídá barvám flakonu, vůně
Wow! for Woman Joop
je tmavá a temná.
Rudá s fialovými podtóny.
Hutná, plná a současně svým způsobem křehká.
Je tak tmavá, až mám pocit, že cítím oud, prostě poctivé orientální tóny z Arábie.
A pačuli v ní je téměř černé, plné a těžké, jenže současně i jaksi moderní a to způsobuje, že se kolem vás vlní, jakoby popíralo zákony gravitace...
Jestli maliny, tak lesní, ty malé,
už hodně přezrálé, takže velmi, velmi tmavé, kdy jejich jinak typicky lahodná chuť nyní v ústech až pálí, jak je nadupaná cukrovou zralostí.
A k nim, k těmhle sluncem naducaným berryies se v mžiku přidává růže...
...ta růže z vůně Miss Dior Le Parfum - sytá, naovocnělá(hlavně broskvovými akcenty), nešizená, téměř až likérovitá.
A ono pačuli?
och ano, také přišlo ze zmiňované Miss Dior Le parfum...
...pačuli luxusní, distingovaně okázalé, nenuceně všudypřítomné.
Značka Joop je známa kvalitou svých vůní, ale že se vydá směrem k orientu a luxusu do řady k Dioru - to je příjemné překvapení.
Originalita.
Výše uvedená vůně Miss Dior Le Parfum je poněkud noblesní, krásná, elegantní, leč jemně upjatá.
Wow! for Woman je vůně typově podobná, ovšem má orientální akcenty a má v sobě nějakým způsobem zakomponovanou možná právě tu německou drzost/suverenitu, což jí dodává na jakési bezprostřednosti.
A ještě mě napadla Coco Noir, i s tou má Wow! styčné body.
Wow! for Woman vnímám jako moderní orientální chypré.
A ano, v dnešní době vůní na téma La Vie Est Belle a ovocnokvětinovek obecných je toto zjevení, je to
Wow!
Zní to jako klišé, ale první věta, která mě napadla: „Jé, to je ale hezké“. Se zápěstím u nosu slastně přivírám oči a hlavou mi běží vzpomínky. Hrdě držím v ruce misku, jdu na maliny, jsem přece u babičky na prázdninách. Je mi necelých šest a jsem už skoro školačka. Miluji vůně a tady voní maliny trochu jinak, všechno je u babičky „tak nějak více“ - více šťavnaté maliny, sladší, červenější. Jednu do pusy, druhou do misky. O kousek dál kvetou mé oblíbené rudé růžičky, jsou taky jiné, rostou na keři a je jich spousta a voní tak jemně, jejich vůně mě hladí, když do nich zabořím nos. Babička mi říká: „Ty moje malá čmuchalko“, ví, že si všechno musím očichat. Nejvíce miluji vůni peřin, které se celý den hřály na sluníčku a večer do nich uložím své unavené dětské tělo, které v rychlosti odříká modlitbičku, babi to tak chce. Sice nevím proč, ale tady se mi líbí úplně všechno. Něžné pohlazení a zdálky slyším: „Ráno budeš mít na snídani bublaninu s malinami a kakao“…
Když nechám doznít vzpomínky, cítím tichou, něžnou růžičku, není to žádná svůdnice, ale voní hodně a sladce. Nekřičí, nepoutá na sebe pozornost, ale dere se do prostoru - možná více, než některé „velké“ růže. Maliny jsou lehce rozmačkané, jemná zrnka a sladkokyselá šťáva (to bude možná rebarbora, kterou přímo nevnímám). A potom už zřetelně vnímám vůni jemné koženky, není to semiš, je to ta nejjemněji zpracovaná kůže, tak hladká, měkká. Vůně je sladce pižmová, je celá taková „ženská“. Jde nádherně do prostoru, určitě bude krásná na podzim, je vyloženě líbivá. Není v ní nic, co by vyčnívalo, je jako uhlazená slečinka. Pro milovnice „divokých vůní“ by mohla být mírně nudná, ani já bych nešla do stovkového flakónu, ale malinký si pořídím určitě, ta se musí líbit okolí a určitě bude sběratelkou komplimentů.
Jediné, čemu nerozumím, proč Wow! - ten efekt ve mně vůbec nevyvolává - je to spíše introvertní vůně s potenciálem pro extrovertní ženy. Flakón není můj šálek kávy, připomíná mi lahvinku malinového likéru s okvětními plátky růží. Nicméně malinké balení bude taková „placatka“, ale přiznám se, že tady bych flakón klidně oželela.
Pecka vůně od začátku až do konce ...
Na patře mě hřeje slza silného a vážně dobrého malinového likéru. A čerstvých šťavnatých malin je všude tolik, že je mohu jíst po hrstích. Mezi ty, jejichž temně karmínový odstín huláká do okolí, že je nejvyšší čas nechat se utrhnout, se občas připletou i ty nedozrálé. Nevadí, i ty jsou dobré. Je příjemné, jak se sladkost snoubí s kyselostí. Zahrady jsou plné kvetoucích růží, od kterých je těžké odtrhnout nos. Jsem z nich prostě v rauši. Podobně jako z vůně jehličí, mechu, hlíny i pryskyřice v náruči lesa. No a když se všechny tyto požitky spojí v jeden, je to jednoduše … WOW!
Pro můj nos se jedná o velmi povedené ztvárnění růže, kterou zlehounka doplňují maliny a později suše zemitý tón, špetka jehličí a mechová nadýchanost. Vůně naprosto dokonalá na podzim.
Zpočátku navnadí sklenicí perlivé malinovky, malinových bonbónů s ovocnou náplní a kyticí pačuliových růží. Po rozvonění se ale do ní opře silný vítr a z krásné kytice a z původně slibného wow efektu zůstane jen pár okvětních plátků ambrové růže se vzdušným pižmem.
Tak bohužel u mě se žádné Wow! nekoná - zpočátku jemná řídká ovocná vodička a po rozvonění slaboučká nasládlá růžička s takovým vodně vzdušným pižmem.
Složení vypadalo velmi slibně - maliny s růží v kombinaci mám ráda, a vůně s ambrou taky. Nebudu déle zdržovat. Nelíbí se mi, neee. Jediný (ale bohužel podstatný) důvod je, že pěknou poctivou hutnou růžovo-malinovou marmeládu tu mám doplněnou velice umělým tónem.
Když jsem byla na základce, letěly vystřihovánky z Ábíčka. A já vystřihovala jak divá - Karlštejn, Galaxie z Kruanových dobrodružství, Krab-Malý bůh. Aby mi déle vydržely, vždycky jsem je nakonec přelakovala mamčiným Lybarem na vlasy a vystavila jsem je na poličku, kde se ukázaly jako dokonalé lapače prachu. Když už byla vrstva prachu nesnesitelná, utřela jsem ji mokrým hadrem a vystřihovánku zase přelakovala. Kolem se vždycky vznášela jako jehličky řezavá vůně laku na vlasy a mokrého papíru, olfaktorický zážitek nic moc. No a přesně tak mi voní ten umělý tón ve Wow!
...vůně přesně odpovídá barvám flakonu, vůně
Wow! for Woman Joop
je tmavá a temná.
Rudá s fialovými podtóny.
Hutná, plná a současně svým způsobem křehká.
Je tak tmavá, až mám pocit, že cítím oud, prostě poctivé orientální tóny z Arábie.
A pačuli v ní je téměř černé, plné a těžké, jenže současně i jaksi moderní a to způsobuje, že se kolem vás vlní, jakoby popíralo zákony gravitace...
Jestli maliny, tak lesní, ty malé,
už hodně přezrálé, takže velmi, velmi tmavé, kdy jejich jinak typicky lahodná chuť nyní v ústech až pálí, jak je nadupaná cukrovou zralostí.
A k nim, k těmhle sluncem naducaným berryies se v mžiku přidává růže...
...ta růže z vůně Miss Dior Le Parfum - sytá, naovocnělá(hlavně broskvovými akcenty), nešizená, téměř až likérovitá.
A ono pačuli?
och ano, také přišlo ze zmiňované Miss Dior Le parfum...
...pačuli luxusní, distingovaně okázalé, nenuceně všudypřítomné.
Značka Joop je známa kvalitou svých vůní, ale že se vydá směrem k orientu a luxusu do řady k Dioru - to je příjemné překvapení.
Originalita.
Výše uvedená vůně Miss Dior Le Parfum je poněkud noblesní, krásná, elegantní, leč jemně upjatá.
Wow! for Woman je vůně typově podobná, ovšem má orientální akcenty a má v sobě nějakým způsobem zakomponovanou možná právě tu německou drzost/suverenitu, což jí dodává na jakési bezprostřednosti.
A ještě mě napadla Coco Noir, i s tou má Wow! styčné body.
Wow! for Woman vnímám jako moderní orientální chypré.
A ano, v dnešní době vůní na téma La Vie Est Belle a ovocnokvětinovek obecných je toto zjevení, je to
Wow!
Zní to jako klišé, ale první věta, která mě napadla: „Jé, to je ale hezké“. Se zápěstím u nosu slastně přivírám oči a hlavou mi běží vzpomínky. Hrdě držím v ruce misku, jdu na maliny, jsem přece u babičky na prázdninách. Je mi necelých šest a jsem už skoro školačka. Miluji vůně a tady voní maliny trochu jinak, všechno je u babičky „tak nějak více“ - více šťavnaté maliny, sladší, červenější. Jednu do pusy, druhou do misky. O kousek dál kvetou mé oblíbené rudé růžičky, jsou taky jiné, rostou na keři a je jich spousta a voní tak jemně, jejich vůně mě hladí, když do nich zabořím nos. Babička mi říká: „Ty moje malá čmuchalko“, ví, že si všechno musím očichat. Nejvíce miluji vůni peřin, které se celý den hřály na sluníčku a večer do nich uložím své unavené dětské tělo, které v rychlosti odříká modlitbičku, babi to tak chce. Sice nevím proč, ale tady se mi líbí úplně všechno. Něžné pohlazení a zdálky slyším: „Ráno budeš mít na snídani bublaninu s malinami a kakao“…
Když nechám doznít vzpomínky, cítím tichou, něžnou růžičku, není to žádná svůdnice, ale voní hodně a sladce. Nekřičí, nepoutá na sebe pozornost, ale dere se do prostoru - možná více, než některé „velké“ růže. Maliny jsou lehce rozmačkané, jemná zrnka a sladkokyselá šťáva (to bude možná rebarbora, kterou přímo nevnímám). A potom už zřetelně vnímám vůni jemné koženky, není to semiš, je to ta nejjemněji zpracovaná kůže, tak hladká, měkká. Vůně je sladce pižmová, je celá taková „ženská“. Jde nádherně do prostoru, určitě bude krásná na podzim, je vyloženě líbivá. Není v ní nic, co by vyčnívalo, je jako uhlazená slečinka. Pro milovnice „divokých vůní“ by mohla být mírně nudná, ani já bych nešla do stovkového flakónu, ale malinký si pořídím určitě, ta se musí líbit okolí a určitě bude sběratelkou komplimentů.
Jediné, čemu nerozumím, proč Wow! - ten efekt ve mně vůbec nevyvolává - je to spíše introvertní vůně s potenciálem pro extrovertní ženy. Flakón není můj šálek kávy, připomíná mi lahvinku malinového likéru s okvětními plátky růží. Nicméně malinké balení bude taková „placatka“, ale přiznám se, že tady bych flakón klidně oželela.