Během zkoušení se vůně ukázala jako velmi proměnná. Jednou z kompozice vykoukla přezrálá hruška, jindy převážil nad ostatními složkami medicinální jasmín. V průměru byl dojem následující: Višně v rumu podbarvené hořkou balzamickou davanou přecházejí přes nakyslou švestkovou šťávu a medicinální jasmín na fermežovitý šáchor a sametové zemité pačuli oslazené vanilkou, které v závěru překryje pižmová báze. Projekce je značná.
Mnoho recenzentů zmiňuje, že ač má tato vůně jasmín ve svém názvu, tak jej ve vůni samotné necítí. Já ano a mám z toho radost, protože je zde velmi příjemně zakomponovaný. Ale pěkně od začátku …
Wood Jasmin se otevírá ovocnými tóny. Cítím pěkně zralou sladkou hrušku společně se švestkou. Tedy úvod se nese v duchu ovocné sladkosti. Ovšem pro můj nos to začíná být zajímavé až za chvíli. Už se objevuje jasmín. Jemný, lehounce živočišný, nektarově sladký a omamný. Tato bílá květinová nota se začíná mísit s balzamickým akordem labdana, kadidla a sladkou vanilkou. A pak tu mám pelyněk, který svou hořkostí kontrastuje s okolní sladkostí a celou kompozici dělá ještě zajímavější.
Vůně barevného podzimu, hřejivých slunečních paprsků, teplých barev … moc pěkná.
Krásně sestavený parfém. A přitom se zprvu zdá velmi jednoduchý. Když jsem ho zkoušela poprvé, můj muž začichal a řekl: "Višňovice!" Musím souhlasit. Višňovice. Ale jaká? Ta, která zrála v dřevěném sudu v kostelním sklepení prosyceném kadidlem. Taky slivovice, filtrovaná přes jemné dřevěné uhlíky vonící kouřem a naplněná do čokoládových pralinek, těch s krustou z krystalků cukru uvnitř. A konečně jasmín, který je zlatou nitkou celou kompozicí nádherně propletený jako keltský uzel - strom života.
Skořicové dřevo naložené v hustém švestkovém likéru, sladce kouřový balzám a temná vanilkou zapudrovaná semišová růže - Hermessence Ambre Narguilé si dala rande s Plum Japonais a s Raghbou. Plum Japonais se asi cítila přespočetná a vcelku rychle zmizela po anglicku. A jasmín? Tak ten zůstal v hluboké ilegalitě. Obrovským plusem je famózní intenzita a skvělá výdrž - jenže je to zároveň i největší riziko, protože hranice otravnosti je v tomto případě velice úzká (ze stejného důvodu jsem před časem musela dát pryč i zmíněnou Raghbu).
Dřevo nasáklé hustou sladkou švestkovou šťávou a vanilkou, je balzamické a zakouřené, s jasmínem jen v pozadí. Kolem trochu čokoládového pačuli a ambrově semišové labdanum.
...alkoholová hruška.
No, pěkně zchlastaná, protože jí z úst táhne ještě i slivovice.
A pak, pak - čím zajíst divokej večer,
rozlučku se svobodou..?
Hm, zbytek hruškovýho kompotu ve sklenici a k tomu kousnutí do vanilkového loukhomu téměř bez cukru...
...místo cukru je v něm
jasmín.
Jasmín zlatý, hebkký jak mikrochloupečky na místech, kam žena hned tak někoho nepustí...
...měkce vlhká, pouze nepatrně nasládlá ovocnost, pouze nepatrně nasládlý vanilkový krém, či spíše nadýchaná pěna zahuštěná santalovým a ylangovým prachem.
...vznešenost z královny květin a hříšnost z pryskyřic - jemná kouřovost, balzamičnost.
Ano, tohle JE dřevitý jasmín.
Luxusně dřevitý,
jakoby ona dřeva byla utkána z hedvábí, orientálních afrodiziak(vanilka, stopy růže) a s přidanou hodnotou chladivě horkého, naslaněle nasládlého kouře, asi jako hluboký výdech...
...prachové, vlhce prachově i prachově vlhké.
Perfektně vyvážená nahořklost z pelyňku a rajcovní něžnost jasmínového saténu s hloubkou balzámů z dalekých zemí...
Křehké, podprahově hlubkoké,
krásné...
No, jenže konec - nějak se to posunulo do máslového ylangu s nesladkou vanilkou a rozjíždí se to do nijaka...
...škoda jen, že téhle vůni nepřidali volume u intenzity a hustoty - pak by to byla bomba. V tom nejlepším smyslu slova. Takto je to moc hezká vůně, ale taková opatrná, jakoby se bála odvázat... A škoda, že nezůstalo u hlavy a srdce.!
Zdá sa, že tu to tak trochu prehnali s balzamickými tónmi a s artemíziou. Tá prvá rana do nosa ma normálne aj po tých rokoch skúšania kadečoho dokázala rozkašľať. Balzamy sa postupne roztápaju do teplej zlatohnedej zmesi s likérom a rozvarenými slivkami, kde tu sa mihne niečo, čo by teoreticky mohla byť ruža. No a v celom tom virvare aj na ten jazmín dôjde! Ide o temný, vlhký, dosť indolický jazmín, už trochu zamrelý, ktorý by kdekoľvek inde ovládol priestor. Tu ale proste nemá šancu. Tak len niekde pohodený vkúte čaká, kým pôjde na kompost. No a potom sa to celé taknejako zjednotí a výsledkom je teplá hutná vôňa, ktorá mi akosi pripomína krásnu žiarivú jeseň.
Vím, že zkouším vzorek označený jako Wood Jasmin, ale říkám si, že je to asi omyl. Proč by voněl jako tekutá švestkovo-višňová náplň pralinky s tenkou vrstvou hořké čokolády? Na květy dojde posléze, ovšem žádný jasmín, nýbrž světlounce fialový a mírně omamný šeřík s dřevnatým stonkem, kvůli kterému ve váze uvadne během několika hodin. Na zkušebním předloktí je to jako dárek k svátku: bonboniéra, kytice šeříku a přípitek sherry. Chuť sherry na patře a vůně ze dna vypité skleničky.
1. vyuzené dřevo hrušně a švestky
2. cítím marmeládu! marmeládu jak se vaří v hrnci, babiččin široký nízký smaltovaný hrnec a na dně zredukovaná marmeláda, hustá, přichytává se na stěnách
ježiš to je krásný!
Přezrálá šveska, tolu a zkapalněné kadidlo, nádech terpentýnu a temných, nejtemnějších pryskyřic, nahořklé a dřevité, podkreslené semišovým labdanem.
Jasmín? Jako aura nad obzorem.
Hustý balzamický lektvar v dřevěné nádobě, která za ty roky nasákla všechna aromata sladkých pálených pryskyřic, hořkých likérů, macerovaných švestek i křehkých okvětních plátků. Meditativní, magické.
Podobu s Aziyadé nevnímám, nejblíž asi Boxeuses (Lutens) nebo Plum Japonais (Ford), kvůli těm švestkám.
Voní jako švestkový kompot se skořicí a hruškový kompot s hřebíčkem, na které jste pozváni do kamenného vinného sklípku, vyzdobeném tureckými růžemi a jasmínem, abyste po usazení na kůží polstrované židle kromě nich ochutnali i lahodnou medovinu zdejšího sklepmistra. Uvnitř to přitom voní kadidlem a smetanovou madagaskarskou vanilkou. Milovníci Aziyadé by tuto návštěvu měli podniknout povinně!
Během zkoušení se vůně ukázala jako velmi proměnná. Jednou z kompozice vykoukla přezrálá hruška, jindy převážil nad ostatními složkami medicinální jasmín. V průměru byl dojem následující: Višně v rumu podbarvené hořkou balzamickou davanou přecházejí přes nakyslou švestkovou šťávu a medicinální jasmín na fermežovitý šáchor a sametové zemité pačuli oslazené vanilkou, které v závěru překryje pižmová báze. Projekce je značná.
Mnoho recenzentů zmiňuje, že ač má tato vůně jasmín ve svém názvu, tak jej ve vůni samotné necítí. Já ano a mám z toho radost, protože je zde velmi příjemně zakomponovaný. Ale pěkně od začátku …
Wood Jasmin se otevírá ovocnými tóny. Cítím pěkně zralou sladkou hrušku společně se švestkou. Tedy úvod se nese v duchu ovocné sladkosti. Ovšem pro můj nos to začíná být zajímavé až za chvíli. Už se objevuje jasmín. Jemný, lehounce živočišný, nektarově sladký a omamný. Tato bílá květinová nota se začíná mísit s balzamickým akordem labdana, kadidla a sladkou vanilkou. A pak tu mám pelyněk, který svou hořkostí kontrastuje s okolní sladkostí a celou kompozici dělá ještě zajímavější.
Vůně barevného podzimu, hřejivých slunečních paprsků, teplých barev … moc pěkná.
Krásně sestavený parfém. A přitom se zprvu zdá velmi jednoduchý. Když jsem ho zkoušela poprvé, můj muž začichal a řekl: "Višňovice!" Musím souhlasit. Višňovice. Ale jaká? Ta, která zrála v dřevěném sudu v kostelním sklepení prosyceném kadidlem. Taky slivovice, filtrovaná přes jemné dřevěné uhlíky vonící kouřem a naplněná do čokoládových pralinek, těch s krustou z krystalků cukru uvnitř. A konečně jasmín, který je zlatou nitkou celou kompozicí nádherně propletený jako keltský uzel - strom života.
Skořicové dřevo naložené v hustém švestkovém likéru, sladce kouřový balzám a temná vanilkou zapudrovaná semišová růže - Hermessence Ambre Narguilé si dala rande s Plum Japonais a s Raghbou. Plum Japonais se asi cítila přespočetná a vcelku rychle zmizela po anglicku. A jasmín? Tak ten zůstal v hluboké ilegalitě. Obrovským plusem je famózní intenzita a skvělá výdrž - jenže je to zároveň i největší riziko, protože hranice otravnosti je v tomto případě velice úzká (ze stejného důvodu jsem před časem musela dát pryč i zmíněnou Raghbu).
Dřevo nasáklé hustou sladkou švestkovou šťávou a vanilkou, je balzamické a zakouřené, s jasmínem jen v pozadí. Kolem trochu čokoládového pačuli a ambrově semišové labdanum.
...alkoholová hruška.
No, pěkně zchlastaná, protože jí z úst táhne ještě i slivovice.
A pak, pak - čím zajíst divokej večer,
rozlučku se svobodou..?
Hm, zbytek hruškovýho kompotu ve sklenici a k tomu kousnutí do vanilkového loukhomu téměř bez cukru...
...místo cukru je v něm
jasmín.
Jasmín zlatý, hebkký jak mikrochloupečky na místech, kam žena hned tak někoho nepustí...
...měkce vlhká, pouze nepatrně nasládlá ovocnost, pouze nepatrně nasládlý vanilkový krém, či spíše nadýchaná pěna zahuštěná santalovým a ylangovým prachem.
...vznešenost z královny květin a hříšnost z pryskyřic - jemná kouřovost, balzamičnost.
Ano, tohle JE dřevitý jasmín.
Luxusně dřevitý,
jakoby ona dřeva byla utkána z hedvábí, orientálních afrodiziak(vanilka, stopy růže) a s přidanou hodnotou chladivě horkého, naslaněle nasládlého kouře, asi jako hluboký výdech...
...prachové, vlhce prachově i prachově vlhké.
Perfektně vyvážená nahořklost z pelyňku a rajcovní něžnost jasmínového saténu s hloubkou balzámů z dalekých zemí...
Křehké, podprahově hlubkoké,
krásné...
No, jenže konec - nějak se to posunulo do máslového ylangu s nesladkou vanilkou a rozjíždí se to do nijaka...
...škoda jen, že téhle vůni nepřidali volume u intenzity a hustoty - pak by to byla bomba. V tom nejlepším smyslu slova. Takto je to moc hezká vůně, ale taková opatrná, jakoby se bála odvázat... A škoda, že nezůstalo u hlavy a srdce.!
Zdá sa, že tu to tak trochu prehnali s balzamickými tónmi a s artemíziou. Tá prvá rana do nosa ma normálne aj po tých rokoch skúšania kadečoho dokázala rozkašľať. Balzamy sa postupne roztápaju do teplej zlatohnedej zmesi s likérom a rozvarenými slivkami, kde tu sa mihne niečo, čo by teoreticky mohla byť ruža. No a v celom tom virvare aj na ten jazmín dôjde! Ide o temný, vlhký, dosť indolický jazmín, už trochu zamrelý, ktorý by kdekoľvek inde ovládol priestor. Tu ale proste nemá šancu. Tak len niekde pohodený vkúte čaká, kým pôjde na kompost. No a potom sa to celé taknejako zjednotí a výsledkom je teplá hutná vôňa, ktorá mi akosi pripomína krásnu žiarivú jeseň.
Vím, že zkouším vzorek označený jako Wood Jasmin, ale říkám si, že je to asi omyl. Proč by voněl jako tekutá švestkovo-višňová náplň pralinky s tenkou vrstvou hořké čokolády? Na květy dojde posléze, ovšem žádný jasmín, nýbrž světlounce fialový a mírně omamný šeřík s dřevnatým stonkem, kvůli kterému ve váze uvadne během několika hodin. Na zkušebním předloktí je to jako dárek k svátku: bonboniéra, kytice šeříku a přípitek sherry. Chuť sherry na patře a vůně ze dna vypité skleničky.
1. vyuzené dřevo hrušně a švestky
2. cítím marmeládu! marmeládu jak se vaří v hrnci, babiččin široký nízký smaltovaný hrnec a na dně zredukovaná marmeláda, hustá, přichytává se na stěnách
ježiš to je krásný!
Přezrálá šveska, tolu a zkapalněné kadidlo, nádech terpentýnu a temných, nejtemnějších pryskyřic, nahořklé a dřevité, podkreslené semišovým labdanem.
Jasmín? Jako aura nad obzorem.
Hustý balzamický lektvar v dřevěné nádobě, která za ty roky nasákla všechna aromata sladkých pálených pryskyřic, hořkých likérů, macerovaných švestek i křehkých okvětních plátků. Meditativní, magické.
Podobu s Aziyadé nevnímám, nejblíž asi Boxeuses (Lutens) nebo Plum Japonais (Ford), kvůli těm švestkám.
Voní jako švestkový kompot se skořicí a hruškový kompot s hřebíčkem, na které jste pozváni do kamenného vinného sklípku, vyzdobeném tureckými růžemi a jasmínem, abyste po usazení na kůží polstrované židle kromě nich ochutnali i lahodnou medovinu zdejšího sklepmistra. Uvnitř to přitom voní kadidlem a smetanovou madagaskarskou vanilkou. Milovníci Aziyadé by tuto návštěvu měli podniknout povinně!