Lilly_Ku Drzim ti palce. To jak to popisujes mi nezni jako nejake hrozne riziko a prace, ktera te bude naplnovat, za tu zmenu urcite stoji. Od partnera ale urcite zamrzi, tak snad mu to dojde casem taky.
Stěžovací vlákno
Lilly_Ku nedaj sa ním zneistit, tiež myslím, že sa ťa tým len snaží ochrániť. Alebo je to tým, že on by mal strach z takej zmeny a tu neistotu projektuje do teba. Ale kedy, keď nie teraz?
Ja mam tiež 37, ale k tomu dve malé deti a rozmýšľam nad úplnou zmenou kariéry, ale ze úplnou. Čiže to by zahralo niekoľko rokov štúdia v úplne inom obore. To teda s dvoma malými deťmi neviem ako dám
Lilly_Ku Jít za tím, čím bych se chtěla živit, jsem se odhodlala až ve 40 letech. A ještě tři roky trvalo, než jsem našla tu správnou firmu a další dva roky, než jsem se vypracovala na pozici, ve které jsem spokojená. Začátky byly jedna velká nejistota a nižší ohodnocení, tehdy to mělo dopad i na rodinu. Dnes si užívám mimo jiné i důvěry vedení, která nese svobodu v tom, kdy, co a jak udělám. A nechce se mi ani představovat, že bych se realizovala až teď, kdy už nemusím brát ohled na rodinu. Když o tom teď přemýšlím, vlastně všechno tak nějak šlo hladce, zapadlo do sebe. Myslím, že ženská vycítí, že dělá něco správně/špatně, je/není na změnu vhodný čas.
Lilly_Ku Souhlasím, že je to nejlepší věk na změnu. Mně už se po 40 a s dvěma relativně malými dětmi nechtělo. Jako zkušená jsem si obvykle vyžrala tu nejhorší práci, postup žádný, peníze střídmé.
Taky záleží na důvodech... změnila jsem prostředí i styl života až ve 47, protože se mi prostě naopak už chtělo. Je to individuální
Lilly_Ku moc mi to mrzí, chápu jak je to otravný (mám něco podobnýho od kamošky). Stará na to rozhodne nejsi, naopak ja když tě tu dycky čtu, jak píšeš o tý práci, tak tě obdivuju a fandim ti a přijde mi, že postupuješ fakt dobře a máš to v hlavě srovnaný.
To je nějakém věku pozdě na zmenu? Jen abych věděla, je mi o deset víc, tak ať nejsem za diblíka nebo tak něco.
Lilly_Ku Taky bych se nestresovala. Splň si svůj sen, zase takhle z toho co píšeš, tak to nijak rizikově nevypadá. Je to změna, člověk má obavy, ale dělat další roky něco, co tě úplně nenaplňuje, to je mnohem horší představa.
Můj manžel uvažoval o odchodu z korporatu dlouho, řekla bych, že ho to celé roky štve. Teď už mi přijde, že je tam na takové pozici, že se mu nechce odejít, protože něco vybudoval, má tam nějaký plat a postavení a spokojený mi moc nepřijde. Občas si myslím, že by do té práce ani nemusel, ale on má z nějaké změny strašné obavy, tak to raději nechává tak.
Lilly_Ku Ja bych si s ním o tom normálně promluvila.
Obecně ti určitě nemá co kecat do prace, na druhou stranu, pokud spolu žijete, bude to mít dopad i na něj a třeba má i o tebe strach. Takže bych mu zkusila normálně vysvětlit proč to děláš a jak to máš rozmyšlené, co to pro tebe znamená. Je možné,že to úplně nepochopí, protože tyto věci jsou celkem nepřenosné, ale třeba to pomůže.
Další možnost je měnit práci tak často, až si na to partner zvykne. Byly doby, kdy byl ten můj z mé výpovědi úplně hotovej, teď mi na každou pracovní stížnost poradí, ať dám teda výpoveď.
to mě pobavilo, tak uvidíme napřesrok Viatori nám to určitě prozradí
Mě teda v prvním chvíli lehce zamrazilo. V garáži jsem byla pro kola a zašitá krabice s motorovkou tam není. Já mu věřím, ozvu se 25.
Lilly_Ku stara urcite nejsi.... drzim pesti, at to klapne podle tvych predstav
Dekuju vam moc za vsechny komentare, z kazdeho - opravdu z kazdeho jednotliveho - jsem si pro sebe neco vzala.
Lilly_Ku Já bych řekla, že je to věk přesně akorát na to do toho šlápnout a jít do změny. A hlavně seš sama za sebe, jako kdyby byl tvůj muž na rodicaku s dětma a ty ses nějak riskantne realizovala, tak chápu, že by vyjádřil nějaké obavy. Tak držím palce ať jsi spokojená;-).
Lilly_Ku Já si myslím, že trochu žárlí. Na odvahu, na nové možnosti, na to, že na něj budeš mít míň času a k tomu nové podněty, přesně nevím. Možná má o tebe jen strach, že třeba budeš zklamaná, nebo litovat. Jediná cesta, jak to vyřešit je si o tom v klidu promluvit. Držím ti pěsti, myslím, že stará nejsi vůbec, navíc ani neměníš obor nějak od základu, pokud to správně chápu. To chci udělat já a nepůjde to dřív, než po padesátce. :-)
Lilly_Ku Nejsi stará a jednou by Tě mohlo mrzet, že jsi to nezkusila. Já dneska ve svých 56 letech občas přemýšlím, jestli jsem na tom správném místě, ale už nemám energii zkusit něco zcela jiného. Tak si říkám, že už to doklepu tak, jak to je, ale pyšná na to teda nejsem.
Lilly_Ku na změnu není nikdy pozdě. Chystám se na ni taky, a to mám na krku ty dva čerty. Obor stejný, ale úplně jiný způsob práce. O korporátní benefity taky přijdu, ten nejlepší - dorovnání platu do plné výše v případě nemoci, mě mrzí teda hodně. Ale asi tu změnu potřebuju. Teď se vracím na čas ještě do své původní práce, zrovna jsem tam byla ještě něco vyřídit před nástupem, a nějak mě to ani netěší. I když se toho hrozně moc bojím, přeju si, aby klapla ta další možnost a začalo něco nového.
Ta nepodpora partnera zamrzí, to plně chápu. Ale věřím, že to vážně myslí v dobrém. Uvědomuju si, že jsem taky muže někdy možná trochu odrazovala od změny, protože jsem se asi bála, že nebude spokojený. Dám si na to při případném příště pozor.
Lilly_Ku ja prekopala svuj zivot totalne uderem petatricitky. Odesla jsem z mista statniho urednika s pracovni dobou od-do a sla do soukrome firmy s praci od nevidim do nevidim, obcas vcetne vikendu. Ucila jsem se uplne nove veci, jednani s lidma, dost slozite pro me jako totalniho introverta. A protoze tuhle zmenu manzel neunesl, mimo moje jine drzosti, zmenila jsem i manzela
Vše používám na zahradě u chaty a jako dobrý, ale tyhle praktický věci nemám problém si koupit sama a ráda bych dostávala něco hezkýho. Dostaneš balík, strhneš papír a tam krásny zeleny elektricky nůžky....
Víš co, kup mu na oplátku šicí stroj, háček, pletací jehlice a vlnu z Alpaky.
Lilly_Ku Práci a i život jsem překopala několikrát, neříkám, že to vždy bylo správné. Ale ta zatím poslední a největší změna proběhla v 44, práce, manžel, místo bydliště, komplet a v podstatě najednou. Je ale fakt, že v mém oboru se místo/zaměstnavatel mění poměrně často.
Na to prostě nikdy není pozdě, pokud z toho máš ty dobrý pocit a víš, že pro tu práci uděláš maximum a bude tě naplňovat, tak není o čem přemýšlet. Partner má možná obavy, že zrovna v téhle době by to chtělo spíš to teplé bezpečné místečko, ale nakonec tě zcela určitě podpoří.
Lilly_Ku Já myslím, že to s tebou myslí dobře, jen bys prostě ocenila podporu. Zrovna podobný přístup jsem si včera vyslechla od mamky. Požádala jsem jí o hlídání, protože jdu na pracovní pohovor, což ona úplně přešla bez reakce. Tak jsem se k tomu ještě vrátila a tak mi řekla, ať se moc netěším, že z toho pravděpodobně nic nebude, ať s tím počítám. To je prostě její přístup, čekat to nejhorší a předčasně se neradovat, aby nebyla zklamaná... No naštve to, ale já už jí znám, má to od své matky
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články