Nerozumíte umění
Už dlouho jsem se u žádné recenze tak nanasmála ("působí jako pacient nelegální kliniky, kde se pokoušejí léčit Alzheimera pikem"...to je trefný
).
Čo vás dnes rozosmialo?
11. srpna 2014 15:54
profesionální „prdič“ populárních písní 
Teda tady je venkovanu dneska, v tramvaji je zabava
Mutziputzi Se skoro bojím jít ven... ale musim. Nabitá Praha - Gott, hokej, signal festival.
Mutziputzi Treba dostanes kus rizku!
Karja a chleba s Májkou
Karja Sem s nim hele!
Vy se smějete, ale já jsem byla v pondělí na očním v olomoucké fakultce a do čekárny si sedla paní celkem mladého věku, na sobě nepadnoucí džíny, vytahanou mikinu s kapucí, pětibarevné vlasy několik dní nemyté, tenisky jak Franta Jetel a vytáhla chleba se salámem a asi nějakou výraznou pomazánkou a skleničku se sterilovanýma okurkama. Fascinovaně na ni zíralo celé osazenstvo čekárny. Moc pěkné, ještě že jsem seděla vedle okna, které se dalo otevřít.
Alena_In já bych si to dala, mně tyhle věci teda nesmrdej, kyselý okurky 
Potrefenáhusa To bys musela slyšet i ten zvukový doprovod.
Potrefenáhusa v cekarne u doktora???? nikdy!
ovsem doma jo.
Zarinya já nerozporuju, ze je to třeba společensky nevhodný, nebo i trochu nechutný, ale cas od času se tu pranyruje, ze někdo jedl něco aromatickýho, z čeho se ostatním navalovalo...tak já mám na to vetsinou chuť a zavidim jim to :-)
Chleba so škvarkovou pomazánkou a uhorkami
Ale pekne v súkromí domova :D
paktofonika Mnam!
Se priznavam, ze snim lecjakou prasarnu, ale teda skvarky mi prijdou mimoradne odpudivy, ani ochutnat bych to nedokazala.
Mutziputzi Tak to radsi nechutnej....to ochutnas aand ses v haji:-D Nebo spis ochutnej nejaky hnusny ze supermarketu at te ta nechutnost furt drzi;-))
To mi připomnělo, jak v čekárně u zubaře vytáhla jedna paní z kabelky flašku ústní vody Listerine a přímo tam si cvakla pořádný doušek. Chvíli kloktala, vyplachovala a já fascinovaně dumala, kam to pak vyplivne. Nikam, normálně to spokojeně spolkla
Karja Idem si rovno dať!
Mutziputzi Víš prdlajs, co je dobrý :-). Když se řeknou škvarky, tak si vždycky vzpomenu na scénku, kdy sedíme se ségrou a její tehdy dvouletou dcerou u naší mámy, kecáme, máma něco kuchtí a jen tak mezi řečí šoupne tý malý do pusy švarek. Pěkně velkej, osolenej... Nastala několika vteřinová pauza, bylo mi jasné, že nastane scéna, ségra se skoro rozbrečí a do toho ticha to dítě, který doposud bylo jen na super zdravým jídle, volá: dóóbrýýý...
.
