vařit pro sedm lidí musí být teda výzva. já teda uplně minimálně vařím brambory, protože naprosto nesnáším loupání no a samozřejmě osazenstvo se bleskurychle ztratí, když by je člověk zrovna potřeboval, nebo jim to trvá tak, že bychom místo večeře mohli rovnou snídat. ale naštěstí se muž fakt zapojuje, když je zrovna doma, a nejmíň jednou do týdne to vezme na sebe uplně. jinak bych se na to asi brzo...
no počkej ohřívat v mikrovlnce se dá všecko!:-)) ale nejvíc nejlepšejší jídla jsou typu guláš s chlebem, samozřejmě. vaří se snadno, ohřívá taky a ještě uležením nabývá na chutnosti;-P a v menším počtu strávníků fakt stačí vařit na dva dny. ve větším množství už to moc nejde, nebo teda mně ne, těch 5-6 dospělých porcí je asi max co běžně jakžtakž zvládnu
vono teda to každo/obdenní vaření není uplně životně nezbytný, jenže když si vezmeš kolik by tolik lidí pojedlo nějakýho pečiva "s něčím" tak to stejnak nebudeš stačit kupovat no a pokud se aspoň trošku staráš co jedí, tak dostat do dětí/chlapů třeba nějakou tu zeleninu a ovoce atak, aby nebyli imrvere o rohlíku se salámem, je to jednodušší uvařit a dát na stůl
Se dostáváme do témat. No mě taky přijde, že třeba moje mamka prala míň, než já teď na dva lidi. Ale je to tim, že jak se děti dostanou z toho věku "zprasím každý den co mám", tak na ně není potřeba prát tak často a zvládnou nosit věci víc dní než dospělí, mi přijde, že se tolik nepotí, či co.
Vaření pro víc lidí praktikuju u rodičů, hrůza, klidně 10 porcí. V tomto množství se už 90 % věcí, které lze označit za rychlé a jednoduché mění na stejný voser jako jiný jídlo pro dva lidi.
nepotí, no. do puberty;-)
jo ještě teda když si vzpomenu na holčičku mou zlatou milovanou (jak milosrdně člověk zapomíná;-)) byla schopná se v určitým věku pětkrát za den převlíct a aby to nemusela skládat do skříně, hodila to do špíny. grrrrrrrr
jídlo pro dva lidi je totiž téměř bezpracný:P 10-12 porcí děláme když přijede rodina na návštěvu, ale to bych teda sama nedělala ani náhodou:-(
Já teď už vařím jen pro dva. Teda zvyknout si na menší dávky mně stále ještě nejde. Ale o víkendu mám pozvaných zase 8 lidí na svíčkovou. No, moc se mně do toho nechce, ale co už..
Ve všední den jsem nikdy nevařila. Jednak jsme měli všichni teplé jídlo přes den a jednak jsme se stejně scházeli každý jinak, takže ke společnému stolování u večeře nikdy nedošlo. Naštěstí to po mně nikdo nevyžadoval.
Gratuluji :)
No nepotí, ale smrdí školní jídelnou :-/ brr, to úplně nesnáším! Nevím co to je-kombinace umělohmotných tácků, jídla, nevím čeho?? Ne pokaždé teda, ale stejně. A pak jsou komplikace typu "dneska nemůžu jít v tomhle protože máme tělák, výtvarku, kroužek, nevímco protože se to špatně převléká, špiní, je to moc růžový a tak." :-/
Svíčkovou pro 8-10 lidi taky občas vařím, a ještě s tím, že "kdyby mami zbylo, tak mi to dáš domů, viď ". Ale zrovna tohle jídlo mi přijde stejně pracné pro 10 jako pro dva, spíš mám problém s velikostí nádob, protože jsem se už zajela na tu domácnost ve dvou.
Tak to já se ani po dvou letech, co holky vylítly z hnízda, nenaučila vařit jen pro dva. Vždycky jak pro regiment a choť úpí, že ho překrmuju (ale přeci to nevyhodím, ne? 
)
Obří hrnec jsem si schovala. My jsme vždycky chodili na svíčkovou k mé mamince. Ale ona má narozeniny a já jsem nechtěla, aby musela ještě vyvařovat, když je oslavenec. Spíš mám strach, že když mně na tom bude extra záležet, tak se něco nepovede.
Já mám opačný problém, neumím vařit pro víc než 4 lidi. Nakonec to teda nějak zvládnu, ale jsem z toho zpocená až na ...
Respektive takhle - jednorázově pro návštěvu ve velkém množství navařím celkem bez potíží, ale když k nám do Londýna přijede víc lidí na víc dnů, tak mám problém - na mě většinou nezbude.
zrovna tu svíčkovou nebo třeba kačenu bych asi neuměla uvařit dvě porce, to snad ani nejde:-) je fakt že ty klasiky mi nijak zvlášť pracný nepřijdou (svíčkovou nešpikuju, páč to neumím, a zeleninu koupím mraženou), co mi dělá větší problém je vaření víc chodů, to normálně fakt nedělám, nestíhám to a neumím načasovat aby to bylo hotový naráz. když už, tak si to připravuju den předem. ale už mě to pak dost štve, že spolu s tou návštěvou to zabere celej víkend. ještě že to neni moc často
ale připomíná mi to že musím koupit novej římskej hrnec, prasknul a žádnej jinej tak velkej pekáč s poklicí nemáme, tenhle byl uplně naknop přes celou troubu, na dvě kuřata nebo kačeny:-)
Blahopreju! At se vam obema dobre dari!
Mně o víkendu taky praskl římský hrnec, a to jsem ho tak opatrovala. 
Postavila jsem ho prkýnko a po chvíli koukám, že je pod ním solidní mastná louže. A já v něm tak ráda pekla. Teď ale přemýšlím, že si koupím litinový pekáč, ten vydrží navěky.
Tak my už jsme načali devátý rok, ale taky mi to trvalo.
@viktorka_od splavu
Tak vaření je jedna z mála věcí, no možná jediná, co mi hlediska rychlosti a organizovanosti fakt jde, zvládnu i dost chodů. Občas chytnu náladu a po práci dělám večeři, obědy, polívku, něco upeču a ještě udělám paštiku a ještě přitom zvládnu udržovat tu kuchyň v přijatelně uklizeném stavu. Třeba si to o své šikovnosti jen myslím, mám doma velkého pochlebovače, ale i máma říká, že se na mě vždycky pěkně kouká. (A pak dodá, že taková taky byla a od 50 to šlo do hajzlu:-D)
no tybrdo! ja mam teda obecne malo energie a pravda, vekem to jde jeste vic do kopru:-( zas jak je clovek klidnejsi uz mu to tak nevadi;-) no, takze je jasny ze by ti veelika rodina moc slusela:-D
Já jsem vařila každý den dvacet let 
. Kdysi mě to i bavilo. Teď naštěstí jen o víkendu pro dva a i tak je to otrava. Dotáhla jsem to tak daleko, že už jen z pachu vařeného jídla se mi dělá zle.
A nejhorší na tom vaření je, že to, co sama uvařím, mi většinou nechutná. Nebo lépe řečeno - nebaví mne to jíst. Vím, jaké to bude, ochutnala jsem při procesu, žádné překvápko.
Já své okolí rozčiluju tím, že zásadně neochutnávám. Většinou je to OK a u jídel, kde je ochutnávka nezbytná, tak chutná dobrovolník. Já už bych to pak nejedla.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
