Zábavné parfémové příhody

a možná to je ten hodně sladký, potenciálně vlezlý pačuliový základ.

"Mně tak napadá, není třeba člověk, který hodně zkouší vůně daleko víc odolnější k "divnovůním"? Řekla bych, že jo."

To máš určitě pravdu.

K tomu jasmínu - opravdu tisíc podob podle typu, podle množství, podle souhry s ostatními složkami...  

A je pačuli vždy sladké?

To ne. Pačuli vůní zemito-dřevitě, může mít nasládlé balzamické podtóny, ale není sladké. 

Tak dám jasmínu ještě šanci. Někde byl na mě moc silný, musím se podívat doma do vzorečků, co to bylo.

Shlédla jsem všechna videa k jednotlivým složkám, ale zatím poznám s určitostí asi jen vetiver, ten je hodně typický.

Děkuji, tak pačuli také ponechám na seznamu možných, přijatelných složek :) Zemito-dřevité můžu.

A ještě přidám pro zajímavost, že jsem našla tu rostlinu, která mi voněla a všem smrděla. Je to Rojovník bahenní a píše se o ní:

"Rojovník bahenní kvete od května do června, přičemž celá rostlina silně voní.  Germáni rostlinu používali jako hořké koření piva, ovšem vyšší dávky působí narkoticky, omamně a jsou i jedovaté. "

Tak už mám jasno, proč mi voní, hořké vůně já můžu a jak je to ještě narkoticky omamné...

Ale pozor: "Éterické oleje, které jsou v rojovníku obsaženy (ledol a další), vyvolávají agresivitu a záchvaty zuřivosti. " 

A někdy má pačuli i podtón hořké čokolády.

Teda, to je ale fakt zajímavá rostlina, že já ji v té chráněné krajinné oblasti nenarvala
Každopádně záchvaty zuřivosti mi občas způsobuje manžel, to už by mohlo být moc

Ty složky jsou pěkně zákeřné, kdo to má potom rozpoznat

Tak ono ve finále jde hlavně o to, aby byla vůně harmonická, hladká, aby se líbila, aby se trefila do vkusu.  Bez ohledu na složky a na to, kolik jich člověk rozpozná nebo ne.  

Můžu tě ubezpečit, že s tím rozpoznáváním je to ošemetné a bez nápovědy v podobě oficiálně deklarovaného složení (resp. jen jeho části) by spousta i těch zasvěcenějších tápala. 

Každopádně, pro seznámení se základníma složkama jsou docela fajn vonné olejíčky.

Jedna věc jsou složky, druhá věc to, že momentálně ještě pořád letí výrazně sladké vůně, kdy ta sladkost může být až omračující pro nepřipravený nos a zhusta tam nechybí ani to (nebo ta) pačuli, viz Muglerův Angel, La Vie Est Belle, zmiňovaná Flowerbomb... bez pačuli, ale potenciálně též vražedně sladká je třeba Olympea (hrozí smrt vanilkou) nebo Poison Girl.

Některé tyto vůně jsou víc květinové, jiné čistě "jedlé", někde jedlost obstarává oříšková čokoláda, jinde mandle nebo prostě jen cukrová vata, případně karamel (Prada Candy)... narveme to tam lopatou a pořádně přisladíme, to je v kostce filozofie podobných počinů. Představu, jak voní jednotlivé složky - kromě těch čistě kuchyňských, u kterých to člověk ví - bych si raději dělala jinde (a to říkám jako člověk, který slaďárny vyloženě může).

Já měla za to, vlastně stále mám, že rozpoznání složek ulehčí výběr a hledání parfému, který sedne. Nečekám, že se ze mě stane znalec, k tomu vede jistě dlouhá cesta, jen bych se ráda trošku orientovala. Já vlastně stále nevím, co mám ráda. Lásku na první přičichnutí jsem zažila jen dvakrát (i když taky už jsem tu zjistila, že to nemusí být okamžité, že je možné se k oblíbené vůni pročichat - to je skoro jak s partnerským vztahem ). O zkoušení pomocí olejíčků už jsem tu četla, to je dobrý nápad Budu to muset zrealizovat.

Já jsem si koupila vzorek Flowerbomb, protože jsem na základě opěvných recenzí očekávala záplavu květin, ale jemné, květiny mám vždy spojené s jemností. Nechtěla jsem testovat u této vůně jednotlivé složky. Spíš jsem se teď dotazovala, abych věděla, čemu se příště vyhnout, když sladké nemůžu a je jedno, jestli květinové či jedlé. Ale pokud to způsobilo pačuli, které jindy sladké není, tak je to jedno. O nic nejde, jsem smířená, že při hledání mi toho bude vonět méně než více, alespoň zatím to tak je

Určitě se vyhni všemu, co jsem vyjmenovala   jestli vadí pačuli vždy a všude, to bych zkusila třeba na Coco Noir.

Vyhnu a Coco Noir vyzkouším, pokud seženu, děkuju

"O nic nejde, jsem smířená, že při hledání mi toho bude vonět méně než více, alespoň zatím to tak je "

To bys byla šťastná žena

Že bych byla moc náročná? Je fakt, že jsem omezena finančně, takže zkouším spíš mainstream a levnější vůně. Dle recenzí mám pocit, že čím dražší, tím větší pravděpodobnost, že je vůně kvalitní=pěkná, i když je mi jasné, že to není 100% pravidlo.

Podle mě je to bohužel tak ze 70% pravda, naštěstí ne ze 100% Ale je tu ještě otázka "drahosti" - při prohlubujícím se zájmu o vůně se tato nenápadně posunuje: dříve pro mě byla drahá vůně za 2000,-. Nyní za šestku až sedmičku