parfémová polička uživatele wendulka
Kaboom
Kaboom (Efva Attling)

Ne, že bych nevěděla, že v recenzích můžu plně důvěřovat barbuše a jejímu dobrému vkusu, ovšem tady mě Seveřani opravu moc mile překvapili. Kaboom vás totiž s vůní nasládle zelené anděliky, jalovce a cedru vezme na velmi brzkou ranní procházku do lesa ve vašem oblíbeném semišovém kabátu a kožených botách. Díky jalovcovému chladu je les ještě zamlžený a cestou se přitom brouzdáte v napadaném listí a jehličí. Jerome Epinette by se měl jít učit k Efvy Attling, jak se správně pracuje s jalovcem.

Kalemat
Kalemat (Arabian Oud)

Jedna z mála vůní, u kterých oficiální popisky opravdu nelžou – hřejivá, vysoce kvalitní orientální vůně, i tu jistou dávku smyslnosti si dovolím odkývat. Na úplném počátku cítím borůvky. Ony tedy utečou asi do pěti vteřin, než je překryje kadidlo s kořením, z něhož je pro mě nejvýraznější skořice, ale vážně tam jsou (zkoušela jsem několikrát). Potom už přichází na řadu sladké dřevo, přes které se chvílemi líně převaluje karamel. I když se zdá, že té sladkosti už by mohlo být dost, ve finále se přidává vanilka s ambrou a karamel přechází do hustší medově sladké podoby a světe div se, ono to vážně ani tak nepůsobí přeslazeně. V barevném spektru přechází od čokoládově hnědých až po medově zlaté tóny. A ta výdrž je prostě geniální. Je malinko škoda, že tato značka produkuje pouze stovkové flakony , ovšem zase když už vás chytne za srdce a pro Kalemat se rozhodnete, buďte si jisté, že to je dobře zvolená investice na opravdu hodně, ale hooodně dlouhou dobu ;) .

Karenina
Karenina (Roja Parfums / Roja Dove)

Ano, křehká a romanticky založená Kitty se u tolaetního stolku s líčidly a pudrem vypravuje na ples, zatímco venku za pootevřeným oknem mrzne a poletují sněhové vločky. Pak se pozvolna Karenina přesouvá už na samotný ples, kdy tanečním parketem víří růže, máslově ovocný ylang, medová plumérie, nežná gardénie, sladký pomerančový květ a samozřejmě karafiát, který společně s palčivostí hřebíčku vyjadřuje tu chvilku vášně, kdy zamilovaná Kitty tančí s Vronským. A konečně v základu vanilka s bílým pižmem skutečně působí jako hebká kožešina přehozená přes šaty při odchodu z plesu zpět do zimy. Ale to není jediná věc, kterou Karenina potěší. Kombinací chladivých aldehydů, ylangu, pomerančového květu a hřebíčku totiž zároveň částečně tématicky navazuje na již neyráběnou Unspoken!

Karleidoscope
Karleidoscope (Karl Lagerfeld)

Z fialek ve složení mívám v poslední době vždycky obavu a tahle je opravdu atypická. Je v ní nepatrný náznak bonbónku, ale ten je okamžitě zneškodněn hořkostí neroli a anděliky a otočníkem. Ten se zde tentokrát projevuje osvěžujícím coca-cola tónem. K tomu se po rozvonění pačuli a trochu klestí, takže fialka díky tomu nabere i zemitější, nepatrně mechovou podobu. Aby avšak nepůsobila až příliš zeleně, přesto pořád dospěle, přidáme k provzdušnění trochu jemného pižma a lehce osladíme ždibcem "mandlové" tonky.

Kashnoir
Kashnoir (Laboratorio Olfattivo)

Znáte ty vůně, které vás překvapí tím, že jsou úplně jiné, než jste čekaly? Kashnoir není ani narkotická, ani v ní necítím tu údajnou ispiraci tajemným Východem. Tuhle vůni jsem prostě nepochopila, takže to vezmu čistě technicky. Začíná poměrně chladnými svěžími citrusy, na prach rozdrcenou aromatickou levandulí a kořením. Odtud se pro mě tak trochu nepochopitelně stočí do gurmánské roviny: zavalí vás totiž čerstvý měkounký marcipán politý sladkou pomerančovou vodou. Sladkost pak ještě umocňuje hřejivý vanilkově pryskyřičnatý benzoin, který zřejmě v kombinaci s dalšími složkami vytváří celkem věrohodnou iluzi máslových sušenek. A nesmím zapomenout na vanilku v podobě pudinku :) . Prašné zemité tóny pačuli je asi tak jediný náznak veškerého noir v celé vůni a zachraňují ji od vyložené přeslazenostii, ale v kombinaci s těmi gurmánskými tóny to na mě působí, jakoby se nám ty sladkosti vyválely ve špíně. Inu mám pocit, že v tomto případě vedení značky Cecile Zarokian zcela volnou ruku při tvoření ponechávat nemělo :) .

Kelly Calèche (Eau de Parfum)

No tohle je už je lepší než Ellenova tzv. andělská kůže, která se mi tak krutě mstí. Kelly Caleche voní jako dámská kožená kabelka, v níž najdeme pudřenku, rtěnku a pytlík fialkových bonbónů. Hlavně kvituju, že se mi v ní neprohání myši :) . (NT)

Kensington Amber
Kensington Amber (Penhaligon's)

Pláčete nad nedostupností původní Organzy Indecence a netrváte na švestkách? Je pro vás Ambre Narguillé příliš sladká? Pokud ano, potom doporučuji k laskavé pozornosti tuhle kensingtonskou ambru. Ona to sice vlastně není ambrovka v pravém smyslu slova, jelikož ambrový akord zde tvoří vanilka s labdanem a cedrem. V hlavní roli je tu totiž přírodní skořicová kůra! Pouze v úvodních minutách ji osvěží bergamot, jinak se jedná o téměř skořicový soliflor. Teprve v základu ji přisladí ambrovanilka s našlehanou tonkou. Jako protiváha zde ovšem působí již zmíněný cedr, který udržuje skořici v její dřevitě pikantní poloze.

Khaleejiah
Khaleejiah (Arabian Oud)

V prvních tónech na vás dýchne možná až lehce vánoční atmosféra díky směsi hřejivého koření, bylinně štiplavého šafránu, pomerančové kůry a sladkého sušeného ovoce, zejména švestek. Vedle toho máte ve váze kytici čerstvých, opět autentických, čerstvě rozkvetlých tulipánů s pižmovým pylem. Nakonec vše zlehka prosladí "pudrová" vanilka se špetkou dřev. Od Byreda je to teprve druhá tulipánová vůně, kterou jsem kdy poznala, ale tuto si tedy dovedu živě představit jako zahřívací pro chladné podzimní večery, třeba :) .

Khôl de Bahreïn
Khôl de Bahreïn (Stéphane Humbert Lucas 777)

K vyzkoušení téhle vůně mě kromě složení nalákal i název. "Khol" je totiž přírodní barvivo, které slouží k nalíčení očních partií. Jakou spojitost to ovšem má s Bahrajnem? Inu v muslimském světě je pro ženy klasické líčení zakázané. Jelikož jde však v tomto případě o přírodní produkt a oči jsou tím jediným, co smí muslimská žena s hidžábem ukazovat na veřejnosti, je prý "kohl" jimi hojně využíván. Avšak pokud jde o samotnou vůni, nemůžu říct, že bych tam nějaká líčidla našla. Tedy na začátku přivítá chladnými štiplavě pryskyřičnatými tóny, které bych v kombinaci s fialkovým pudrem mohla za onen "khol" snad považovat. Jenže zanedlouho nám fialka zbonbónkovatí a spolu s máslovým kosatcem, krémovým santalem a vůní karamelu nám vytváří spíše příjemně sladkou gurmánskou pochoutku, než něco, čímž bychom se chtěly líčit. Nakonec se přidává "prachová" ambra a pižmo a všechno nám to hezky pěkně prohřívají.

Kid Mohair
Kid Mohair (Acqua di Biella)

Z úvodního zralého manga, svěží mandarinky a růžového pepře se díky meruňkovým tónům sametové vonokvětky a jemnému bílému pižmu opravdu promění v mohérový svetr, položený vedle kytice růží, který příjemně ambrově zahřívá.

Kiki (Eau de Parfum)
Kiki (Eau de Parfum) (Vero Profumo)

Levanduli jsem hodně dlouho považovala za výhradný součást pánských, příp. unisexových vůní a v dámských mi zase přišla na jedno brdo, protože se skoro vždycky objevuje s vanilkou. Jistě, najde se výjimka jako Love Potion No. 9 for Laidies, kde to není jen o té vanilce, přesto jsem úplně nevěřila, že by šla udělat skvělá dámská levandule úplně bez ní. Až přišla geniální dáma Vero Kern. Kiki se sice otevírá závanem klasicky suché, ostře bylinné levandule s trpkým bergamotem a plátkem čerstvého citrónu s masitou dužinou (jo, o tomhle můžu říct, že je stejně jako u April Aromatics fakt bio), díky čemuž by ještě mohla být považovaná za unisexovou, ale už během chvilky začíná měknout a příjemně sládnout, když na ni položíme několik tenounkých plátků šťavnaté maracuje. Jak se vůně rozvíjí, levandule ještě víc změkne pod nadýchanou přikrývkou z bílého pižma a ještě nepatrně zesládne, když na ni dopadne pár kapiček krémového karamelu. Prašná zemitost krotkého pačuli se však stará o to, aby se Kiki nestala vyloženou gurmánkou a levanduli tak zůstala její mohérová hebkost. Její jedinou slabinou je výdrž, po 3 hodinách je potřeba přiživovat. Zase se ovšem rozvoní nádherně i ve vedru, nemluvě o krásném balení.

Kiki (Extrait de Parfum)
Kiki (Extrait de Parfum) (Vero Profumo)

Úvod má o kapku víc bergamotovější, avšak jinak i zde najdete stejnou levanduli s plátkem bio citrónu. Levandule po chvilce začíná měknout podobně jako v EdP s tím rozdílem, že tady byla šťavnatá maracuja nahrazena šťávou z černého rybízu. Zesládne až v základu společně s tekutým karamelem a bílým pižmem, ale ve srovnání s EdP není tak vzdušná a mohérově hebká. Zato má ovšem moc krásný smetanový dojezd a pochopitelně lepší výdrž.

Kirkè
Kirkè (Tiziana Terenzi)

Jak asi víte, Kirké byla podle pověsti jednou z nejznámějších čarodějek řecké mytologie a jako dcera boha slunce Hélia a nymfy Persé žila na ostrově Aliaia nedaleko italského pobřeží. Zdejší občasné návštěvníky (nejznámější byl pochopitelně Odysseus) pak okouzlovala nejen svým zpěvem, ale i nejrůznějšími kouzelnými lektvary. Nic moc tajuplného ovšem od samotné vůně nečekejte. Kirké v tomhle podání je ovocnou mísou na teplé bílé písečné pláži. Najdeme tu hlavně sladkou maracuju jako v Cassiopea, jen tahle je trochu šťavňatější a kromě ní ještě sametovou broskev, zralé maliny, moučnatou a částečně kompotovou hrušku a černý rybíz, který má po rozvonění sklony sklouzávat k bonparám. A jestli už v Cassiopea hrály květiny okrajovou roli, tady tu konvalinku necítím už vůbec. Naopak ovoce v závěrečné fázi zasype ještě větší hromada cukru, tvořeného vanilkou, bílým pižmem. K tomu se ještě v dojezdu přidá coca-colový koncentrát (heliotropin) s pačuli, což v kombinaci s výše zmíněným sladkým ovocem a rybízovým bonparem působí už vyloženě ulepeně. (NT)

Kismet (2016)
Kismet (2016) (Lubin)

Jak je u Lubinu poměrně častým zvykem, jedná se o reedici jedné vůně z dvacátých let minulého století. Tehdy se jednalo o flakon ve tvaru slona, který byl prý navržen pro jistou princeznu, o níž se věřilo, že pocházela z Indie. Jmenovala se Kismet a v té době bavila pařížskou společnost. Mnozí věřili, že byla tajnou špiónkou Osmanské říše. Prý tehdy toužila po vůni, která by po ní zanechala nezaměnitelnou stopu v místnosti. Těžko odhadovat, jak původní verze voněla, v případě té současné jde o znovu maximálně povedenou pudrově květinovou vůni. Úvodní bergamot s ledově vychlazenými plátky citrónu si co do bio kvality absolutně v ničem nezadá se Shalimarem Cologne. Dokonce je posypaný i stejným vanilkovým cukrem. Nicméně po pár minutách, jakmile vstoupí do hry růže, se podoba vytrácí. Je to stejný druh jemně kořenité růže s perlivými podtóny, jaká se představila už v Upper Ten for Her, avšak tato je mnohem méně sladká a zásluhou pačuli působí sametověji. V kombinaci s labdanem, pudrově pryskyřičnatým opopanaxem, bílým pižmem a vanilkou pak evokuje dámský růžový budoár, jiskřivé šampaňské a vůni líčidel. Pokud bych měla být hodně kritická, možná není celkově tak propracovaná a originální jako Upper Ten for Her, ale to už bych byla opravdu extrémně přísná. Pro mě je podstatnější především to, že je méně sladká a momentálně přesně odpovídá mojí náladě. Navíc s ní má srovnatelnou intenzitu a výdrž. Komu se tedy líbí Shalimar, růže, případně Potiche (Les Voiles Depliées), může podle mě klidně zkusit i naslepo.

Kiss Me Intense
Kiss Me Intense (Parfums de Nicolaï)

Patriciin příběh lásky vypráví o perlivě sladkém otočníku s najemno nasekanými mandličkami, lékořicovým anýzem a citronovým soufflé. Po rozvonění se otočník uchýlí do společnosti tropického ylangu s vůní zralých banánů, jasmínu a sladkého pomerančového květu, aby nakonec uvolnil místo husté krémové vanilce, kořeněné palčivě dřevitým hřebíčkem a nasládlou prachovou skořicí se špetkou bílého pižma, která Kiss Me Intense zařadí do kategorie vůní jako Terracotta Le Parfum, tady ovšem máme kromě toho léta a opalovacího krému v první fázi i trochu té gurmánštiny. Má s ní i srovnatelnou intenzitu a výdrž. Patriciina vůně je podle mě ovšem lepší a na rozdíl od Terracotta Le Parfum bych si i dovedla představit ji nosit.

Kiss My Name
Kiss My Name (Ramón Monegal)

Podobně jako v případě Lovely Day si i zde myslím, že název je neúplný a zasloužil by doplnit o přívlastek jako sunshine nebo tuberose, protože skutečně o tom je tahle vůně především: slunečná a květinová s velkou porcí meruněk. Vezměme to však hezky od začátku, kdy je zelená a kovově chladná jako trávník, který jste právě pokropili vydatným množstvím ledové vody. Po nich už nastupuje zmíněná tuberóza a líně se rozezpívává. První sloka je doprovázena medově sladkým pomerančem. Ten však po chvíli mizí a je střídán nahořklým neroli. To zase musí zanedlouho také ustoupit o krok do pozadí (ale nemizí!) a přenechat první hlas vedle tuberózy kopě šťavnatých meruněk. Tato dvojice si to pod žhavým sluncem užívá docela dlouho. V jistém smyslu by se mohlo zdát, že nám tady Ramón naservíroval další Fracas, naštěstí bez jeho ukřičenosti, jenže on se k nim ještě připojí pudrový kosatec s jemně drhnoucím cedrem, což vůni ubere na hřejivosti a krásně ji to odlehčí/osvěží. Na samotný závěr se celou vůní protáhne jemná balzamická, suše pryskyřičnatá linka a naši čtveřici schová do mazlivého, měkce nadýchaného objetí. Jak mě začátek téhle vůně malinko vyděsil, tak konec je k zulíbání.

Kisses Rain
Kisses Rain (Renier Perfumes)

Má na rozdíl od dvou předchozích trochu opačný příběh a Renier k ní obraz teprve dokončuje. Spojuje v sobě gurmánské a orientální prvky. V první fázi je to jemně oudová růže, osvěžená bergamotem a posypaná chladivým kardamomem, která se záhy promění v růži marcipánovou, kdy je nám k ní mimo jiné i s pomocí sladce aldehydového heliotropinu naservírován lahodný moučník, posypaný najemno nasekanými mandlemi a plněný vanilkovým a kávovým krémem. Balzamická ambra jí pak v základu společně s dalšími pryskyřicemi opět dodá lehounký orientální nádech. A pozor, přežije nejen sprchu, ale na kůži vydrží až do druhého dne!

Kissing Burns 6.4 Calories An Hour. Wanna Work Out?

Je důkazem toho, že ne všechny konvalinkové vůně, podbarvené růží a svěžím bergamotem, musí bezvýhradně působit jako svatební. Tahle nevěsta se sice oblékla do šatů, navoněla se, ale nakonec se rozhodla dát přednost hrnku teplého mléka s kandovaným cukrem, zatímco venku za okny mrzne, až praští a padá sníh.

Kiste
Kiste (Slumberhouse)

Vůně má být údajně inspirovaná létem, stráveným v Savannah, nicméně mně osobně už úvodní závan marmelády z červeného ovoce mi je něčím povědomý, byť je pikantnější a provází ho trpká zeleň. Tohle odněkud znám. A přestože se po pár minutách přidá další, tentokrát broskvová zavařenina, lépe řečeno vůně sladkých broskví, které jsme právě prudce osmahli na pánvičce, aby nám krásně zkaramelizovaly, s nádherným aromatickým tabákem s koženými podtóny, povědomý pocit se stále neztrácí. Sladký pačuliový základ s medem a hustá krémová tonka mi pak moje podezření jenom potvrdily. Kiste je luxusně zpracovaný, na tabákový level posunutý Angel Muse a místo lískooříškového latté s hořkou čokoládou tu máme pralinky z klasického Angela, akorát tyhle jsou zásluhou tonky z bílé čokolády. Vůně jde krásně do prostoru a na kůži vydrží bezproblémově půl dne.

Kitrea
Kitrea (Maria Candida Gentile)

Citrusovky obvykle nebývají můj šálek čaje, ale tohle je opravdu netypický druh "svěženky". Kombinuje trpkou bergamotovou a citronovou kůru a fíky, namočenými do medu, který vůni dodává nepatrný gurmánský podtón. Vzápětí se ovocnou složkou začnou prolínat příjemné slané mořské tóny s ambrou a včelím voskem a společně tak vytvoří dojem teplého letního dne, ovocné mísy a šumění příboje, narážejícího na útesy. A tentokrát můžu pochválit i dobrou výdrž.

Klitō
Klitō (Mirko Buffini Firenze)

Je zásluhou hřebíčkového karafiátu květinovou aldehydovkou z rodiny L´Air du Temps a díky máslovému tropickému ylangu s vůní přezrálých banánů čáštečně i z rodiny chanelovské Pětky. Od obou se ovšem odlišuje moderním rtěnkovým akordem, tvořeným růží a sladce bonbónovou fialkou. V nadýchaném pižmovém základu s vanilkou a drhnoucím cedrem se pak podoba s Ninou Ricci i Chanelem vytratí už docela.

Knightsbridge (Eau de Parfum)

Jinak se chová při ťupkání a přímém nástřiku. V tom prvním případě jsem v ní ze začátku ten ovocný likér ze švestek v první fázi měla. Při nástřiku byl ten likér najednou kořenitý a pak mi rovnou přešla k růži postrouhané muškátovým oříškem. Po rozvonění už se mi tam ale ten likér znovu objevil, ten jablečný nebo spíš pečená zkaramelizovaná jablka, macerovaná v likéru. Potvrzuju i ten kosatcový pudr se semišovými rukavičkami a to celé zahuštěné lehce připálenou mandlovou tonkou s mléčným santalem. Knightsbridge je v nejnovější produkci značky rozhodně TOP ve všech ohledech.

Knot Eau Absolue
Knot Eau Absolue (Bottega Veneta)

Neroli v ní působí jako hřejivé podzimní slunce, kolem něhož místo paprsků perlí kokakolové bublinky. Slunce, k němuž se vzpínají semišové rukavičky, svírající svazek sušené levandule, kterou postupně rozemíláme na jemný prach těsně před tím, než se na ně pozvolna začne snášet pryskyřičnatý soumrak. Knot Eau Absolue je pro mě velmi příjemným překvapením na rozdíl od klasiky, která se na mně vyloženě nevyvedla.

Knowing (Eau de Parfum)
Knowing (Eau de Parfum) (Estée Lauder)

Je jednou z mála poctivých mainstreamových vůní. Úvodní aldehydy s hořkým zeleným galbanem příjemně osvěžují a pak to přijde...růže s tuberózou, medovým jasmínem a přezrálou švestkovou dužinou s koženými podtóny, nemůžu si pomoct, připadá mi, jakoby se Jean Kerleo inspiroval tehdy ještě jen osobním parfémem Le Parfum de Therése a stylem legendárního Edmonda Roudnitska. Jen ubral na švestce a místo toho přidal květin, které osvěžil po rozvonění pomerančovým květem, díky čemuž Knowing vyzní ve srovnání s ní něžněji. Chyprový základ pak rozšířil o zemitost pačuli a živočišnou cibetku. Ten pak následně v mírně poupravené podobě použil ještě i v dnešní již vintage verzi Sublime EdP (Jean Patou). Takže kdo rád tuhle starou školu, Knowing se mu bude určitě líbit.

Kobako (1982)
Kobako (1982) (Bourjois)

Tak pokud jde o to přirovnávání vůně Kobako k Opiu, za sebe říkám vychytralé „jaein“. Jsou tam určité náznaky, ale ne tak výrazné, abych ho já osobně jako mohla považovat za plnohodnotnou náhradu, na to je pro mě na rozdíl od Opia přece jen malinko nesourodé. Rozhodně k němu má však nejblíž, že všech vůní, které jsem zatím měla možnost vyzkoušet. Určitě největším překvapením jsou ty chyprově zelené tóny s kapkou citrusů, většinou se jich člověk dočká až po rozvonění, tady je to naopak. Pak už se před vámi otevírá ta starodávná dřevěná skříňka. Univtř skrývá zapálené vonné tyčinky santalu a květinové mýdlo – nejprve převažuje jasmín, pak se přidává i karafiát. Krabička ukrývá i nějaké to koření: hřebíček a skořici. Zde by byly ty styčné body s Opiem. Když ovšem toto všechno z krabičky vyndáte, ukáže se, že je vespod vykládaná kůží a říkejte si, co chcete, dno ukrývá pačuli se zeleno-zemitými tóny . Na druhou stranu když uvážím cenu, skutečně musím souhlasit s tvrzením, že je to vůně, která za málo peněz nabízí docela hodně muziky.