...chtěla jsem NĚCO,
něco jiného, nového, zvláštního a současně nositelného. Tak jsem to riskla a
v krásném balení
Kashnoir Laboratorio Olfattivo
...chystala jsem se na rozbor vůně a přitom -
jako první mi dojmově naskočila L´Aura Vermi by Dara,
ale v takovém éteričtějším provedení, jakoby
nepolapitelná...
Vůně začíná křehoučkou, bezgravitační kombinací hebkých citronků, mohérového levandulového prachu s delikátně zelenkavou dřevitostí bergamotu.
A hned od počátku, současně s úvodem, vnímám i přítomné pačuli - zde v provzdušněně namedověle italsky vintage provedení,
lahodné, ultrajemně větrové, něžně pichlavé(možná uváděný koriandr, který jinak vůbec nevnímám).
Celá kompozice na mě působí hladce, hebce klouzavě a jemně mazlavě.
Další vůně, jež mě napadá, když si čichám k ovoněné pokožce, tak Marconi 3 Profumi del Forte, ovšem v provedení aristokratickém, velmi sofistikovaném.
Ve finále, při zachování své italské podstaty, se Kashnoir posune ještě i do roviny lehce naovocnělé(růže, pomerančový květ), čímž se stává, podle mě, nositelnější pro většinu
(a pořád ta nepolapitelnost...).
Intenzita spíše intimní.
Je to krásné, fakt jo.
Vyšlo to...
EDIT: ...no, zjistila jsem, že ve vůni je i živočišnost..!. Něco na způsob, jakoby z čisých parfémů Shalimaru a Samsary něžně vykuchali vnitřnosti a tavily je ve sklářské peci na oranžovozlatavou táhlou, horkem sálající hmotu, které pak šikovné ruce dají tvar...
...zápěstí spoutaná hedvábnou kravatou, delikátně naslanělá chuť zahřátých těl,
šílený tep a
v kašmírových přikrývkách klouzání...
...zbytky heboučkého pudru ulpělé ve vlhkých slabinách, v ústech z bílého vína dochuť namedovělá -
jak´s věděl.?, co já
mám za přání.?..
Jako vždy u této značky je vůně zvláštní, neotřelá, kterou prostě nemá každý. Má hodně výrazný začátek s citrusy a levandulí. Když se objevil pomerančový květ, myslela jsem, že půjde svěžím směrem, ale ne. Dost výrazné pačuli bohužel vše pokazí a už to není vůně pro mě. Cítím i kadidlo, které ve složení vůbec není, možná to dělá pryskyřičnatý benzoin. Nakonec musím říct, že se mi i líbila. Konec byl dlouhý, výrazný a nádherný, ale začátek nedám. Škoda. Výdrž neskutečná.
Aromatická citrusová vůně pro muže a ženy. Tedy více než vůně - prý smrtelná droga :-). Renomovaná návrhářka parfémů Cécile Zarokian inspirovaná dlouhým putováním po mysteriózním Východu prý do ní vtiskla moc, které zakrývá rozum, omráčí smysly a vede k zapomnění.
V první chvíli jsem si myslela, že mi omylem poslali místo Kashnoiru Alambar, protože jsou tam úplně stejné krásné citrusy (citronová kůra) a živočišno. Pak mi došlo, že to živočišné vyznění je z levandule. V další fázi vystoupila vůně máslových mandlových sušenek s vanilkou. Už už jsem vůni zatratila v očekávání další fáze - pudikového prášku, ale ten se nekonal, citronová kůra a levandule se znovu vrátily v té krásné ostré ambrově kořeněné podobě. Když už jsem zajásala, zvrhla se mi vůně do citronové buchty. Něco jako Shalimar Cologne (Guerlain) se stopou živočišna.
Znáte ty vůně, které vás překvapí tím, že jsou úplně jiné, než jste čekaly? Kashnoir není ani narkotická, ani v ní necítím tu údajnou ispiraci tajemným Východem. Tuhle vůni jsem prostě nepochopila, takže to vezmu čistě technicky.
Začíná poměrně chladnými svěžími citrusy, na prach rozdrcenou aromatickou levandulí a kořením. Odtud se pro mě tak trochu nepochopitelně stočí do gurmánské roviny: zavalí vás totiž čerstvý měkounký marcipán politý sladkou pomerančovou vodou. Sladkost pak ještě umocňuje hřejivý vanilkově pryskyřičnatý benzoin, který zřejmě v kombinaci s dalšími složkami vytváří celkem věrohodnou iluzi máslových sušenek. A nesmím zapomenout na vanilku v podobě pudinku :) .
Prašné zemité tóny pačuli je asi tak jediný náznak veškerého noir v celé vůni a zachraňují ji od vyložené přeslazenostii, ale v kombinaci s těmi gurmánskými tóny to na mě působí, jakoby se nám ty sladkosti vyválely ve špíně. Inu mám pocit, že v tomto případě vedení značky Cecile Zarokian zcela volnou ruku při tvoření ponechávat nemělo :) .
Hodně dřeva, hodně kouřového benzoinu, hodně sladkého koření, něco štiplavě nahořklého grepového oleje...začátek je tedy docela síla!!! Ovšem postupně se vše trochu usadilo a do benzoinu se prolnula suchá růže. Ale ani tak to není vůně pro třasořitky...
...chtěla jsem NĚCO,
něco jiného, nového, zvláštního a současně nositelného. Tak jsem to riskla a
v krásném balení
Kashnoir Laboratorio Olfattivo
...chystala jsem se na rozbor vůně a přitom -
jako první mi dojmově naskočila L´Aura Vermi by Dara,
ale v takovém éteričtějším provedení, jakoby
nepolapitelná...
Vůně začíná křehoučkou, bezgravitační kombinací hebkých citronků, mohérového levandulového prachu s delikátně zelenkavou dřevitostí bergamotu.
A hned od počátku, současně s úvodem, vnímám i přítomné pačuli - zde v provzdušněně namedověle italsky vintage provedení,
lahodné, ultrajemně větrové, něžně pichlavé(možná uváděný koriandr, který jinak vůbec nevnímám).
Celá kompozice na mě působí hladce, hebce klouzavě a jemně mazlavě.
Další vůně, jež mě napadá, když si čichám k ovoněné pokožce, tak Marconi 3 Profumi del Forte, ovšem v provedení aristokratickém, velmi sofistikovaném.
Ve finále, při zachování své italské podstaty, se Kashnoir posune ještě i do roviny lehce naovocnělé(růže, pomerančový květ), čímž se stává, podle mě, nositelnější pro většinu
(a pořád ta nepolapitelnost...).
Intenzita spíše intimní.
Je to krásné, fakt jo.
Vyšlo to...
EDIT: ...no, zjistila jsem, že ve vůni je i živočišnost..!. Něco na způsob, jakoby z čisých parfémů Shalimaru a Samsary něžně vykuchali vnitřnosti a tavily je ve sklářské peci na oranžovozlatavou táhlou, horkem sálající hmotu, které pak šikovné ruce dají tvar...
...zápěstí spoutaná hedvábnou kravatou, delikátně naslanělá chuť zahřátých těl,
šílený tep a
v kašmírových přikrývkách klouzání...
...zbytky heboučkého pudru ulpělé ve vlhkých slabinách, v ústech z bílého vína dochuť namedovělá -
jak´s věděl.?, co já
mám za přání.?..
Jako vždy u této značky je vůně zvláštní, neotřelá, kterou prostě nemá každý. Má hodně výrazný začátek s citrusy a levandulí. Když se objevil pomerančový květ, myslela jsem, že půjde svěžím směrem, ale ne. Dost výrazné pačuli bohužel vše pokazí a už to není vůně pro mě. Cítím i kadidlo, které ve složení vůbec není, možná to dělá pryskyřičnatý benzoin. Nakonec musím říct, že se mi i líbila. Konec byl dlouhý, výrazný a nádherný, ale začátek nedám. Škoda. Výdrž neskutečná.
Aromatická citrusová vůně pro muže a ženy. Tedy více než vůně - prý smrtelná droga :-). Renomovaná návrhářka parfémů Cécile Zarokian inspirovaná dlouhým putováním po mysteriózním Východu prý do ní vtiskla moc, které zakrývá rozum, omráčí smysly a vede k zapomnění.
V první chvíli jsem si myslela, že mi omylem poslali místo Kashnoiru Alambar, protože jsou tam úplně stejné krásné citrusy (citronová kůra) a živočišno. Pak mi došlo, že to živočišné vyznění je z levandule. V další fázi vystoupila vůně máslových mandlových sušenek s vanilkou. Už už jsem vůni zatratila v očekávání další fáze - pudikového prášku, ale ten se nekonal, citronová kůra a levandule se znovu vrátily v té krásné ostré ambrově kořeněné podobě. Když už jsem zajásala, zvrhla se mi vůně do citronové buchty. Něco jako Shalimar Cologne (Guerlain) se stopou živočišna.
Znáte ty vůně, které vás překvapí tím, že jsou úplně jiné, než jste čekaly? Kashnoir není ani narkotická, ani v ní necítím tu údajnou ispiraci tajemným Východem. Tuhle vůni jsem prostě nepochopila, takže to vezmu čistě technicky.
Začíná poměrně chladnými svěžími citrusy, na prach rozdrcenou aromatickou levandulí a kořením. Odtud se pro mě tak trochu nepochopitelně stočí do gurmánské roviny: zavalí vás totiž čerstvý měkounký marcipán politý sladkou pomerančovou vodou. Sladkost pak ještě umocňuje hřejivý vanilkově pryskyřičnatý benzoin, který zřejmě v kombinaci s dalšími složkami vytváří celkem věrohodnou iluzi máslových sušenek. A nesmím zapomenout na vanilku v podobě pudinku :) .
Prašné zemité tóny pačuli je asi tak jediný náznak veškerého noir v celé vůni a zachraňují ji od vyložené přeslazenostii, ale v kombinaci s těmi gurmánskými tóny to na mě působí, jakoby se nám ty sladkosti vyválely ve špíně. Inu mám pocit, že v tomto případě vedení značky Cecile Zarokian zcela volnou ruku při tvoření ponechávat nemělo :) .
Hodně dřeva, hodně kouřového benzoinu, hodně sladkého koření, něco štiplavě nahořklého grepového oleje...začátek je tedy docela síla!!! Ovšem postupně se vše trochu usadilo a do benzoinu se prolnula suchá růže. Ale ani tak to není vůně pro třasořitky...