...první dojem - kolem mě létají molekuly ze Shalimaru.?!.
Ano, jakoby Shalimar bez guerlainovské hloubky a bohatosti barev vůně...
A taky, Kismet je svěžejší(strašné slovo...),
vzdušnější, a
mýdlovější.
A připomíná mi ještě něco od značky Guerlain, snad Jicky.?, nevím, nemám guerlainovské flakony na polici a jeho klasiku jsem zkoušela už dávno...
...zralá dáma v džínách a svižná chůze...
(pocitově)
Svěže nostalgická vůně pro šik babu/dámu
Kismet kombinuje orientální tóny s evropskou romantikou. Údajná indická princezna musela mít sice uhrančivý pohled, každou chvíli ale s nepředstíranou bezstarostností vyprskla smíchy. Vstup v podobě žlutých citrónů a ostrého bergamotu slibuje shalimarovsky potemnělý zážitek, jenomže na citróny se snese závěj vanilkového cukru, jako když se zatřepe těžítkem se sněhovými třpytkami. Do popředí se dere sametově hebká růže, vyrůstající z pořádně zdřevnatělého stonku, než se však stačí plně rozvinout jako symbol ženské smyslnosti, princezna Kismet si už zase pohraje s těžítkem a zasype ji růžovým pudrem. Těžítko pak bezmyšlenkovitě odloží a odběhne do vedlejší místnosti, za sebou nechává nasládlou pryskyřičnou stopu.
Nepřeslazená vanilka se prolíná s osvěžujícím citronem a bergamotem a lehce ovívají nádhernou, tmavě rudou, sametovou růži. Balzamické tóny opoponaxu dotvářejí obrázek luxusního orientu, vůně, která má v sobě noblesu i lehkost. A skvělou výdrž k tomu.
Rozšmelcovaná mokrá tráva s kopřivami v horké páře - začátek vskutku neortodoxní, ba přímo divný. Ovšem netrvalo dlouho a objevily se sladkokyselé gurmánské tóny v podobě plátku citrónu, zasypaného velkými krystaly cukru, které postupně sílily a sílily, doplněné jemnou suchou růží. Ale nejkrásnější je finále - sladce oříškový, peříčkově hladivý vetiver se sladkou pryskyřicí a prachovou pudrovou vanilkou.
Podzimu květ v mlhavém ránu,
rudá se odívá v okolní šeď,
na chvíli ozdobí stařičkou bránu,
za níž ticha se skrývá vzdálený svět …
Kismet je pro mě vůní, v níž se sladké aroma růže rozplývá v mlžném závoji prosyceném vlhkou zemitostí. Úvod na mé kůži je až drsný, citrusově dřevitý, nahořklý, drhnoucí … a chvíli trvá, než se nad tímto vstupem vyloupne skutečně krásná nektarově opojná růže. Když se jí to podaří, stává se královnou celé kompozice a své vlády se už nevzdá. Postupně se přidává jemný poprašek suché vanilky, takže sladkosti je najednou zase o trochu více, ale takřka současně s vanilkou začínám vnímat také pryskyřičné tóny, díky nimž Kismet jakoby tmavne a získává punc lehké dekadence.
Nádherná vůně!
Kismet je jako vrátit se domů, máte pocit, že tady to důvěrně znáte. Ten shalimarovský začátek, kde je bergamot a citron s probleskující trochu zakouřenou vanilkou. Jen tady je všechno jemnější, a navíc se brzy objeví rudá růže v jemném pačuliovém závoji, s hřejivou sladkou pryskyřicí a krásným koženým labdanem. A v balzamické a pudrové vanilce se pak růže pomalu rozpouští...
Jak je u Lubinu poměrně častým zvykem, jedná se o reedici jedné vůně z dvacátých let minulého století. Tehdy se jednalo o flakon ve tvaru slona, který byl prý navržen pro jistou princeznu, o níž se věřilo, že pocházela z Indie. Jmenovala se Kismet a v té době bavila pařížskou společnost. Mnozí věřili, že byla tajnou špiónkou Osmanské říše. Prý tehdy toužila po vůni, která by po ní zanechala nezaměnitelnou stopu v místnosti. Těžko odhadovat, jak původní verze voněla, v případě té současné jde o znovu maximálně povedenou pudrově květinovou vůni.
Úvodní bergamot s ledově vychlazenými plátky citrónu si co do bio kvality absolutně v ničem nezadá se Shalimarem Cologne. Dokonce je posypaný i stejným vanilkovým cukrem. Nicméně po pár minutách, jakmile vstoupí do hry růže, se podoba vytrácí. Je to stejný druh jemně kořenité růže s perlivými podtóny, jaká se představila už v Upper Ten for Her, avšak tato je mnohem méně sladká a zásluhou pačuli působí sametověji. V kombinaci s labdanem, pudrově pryskyřičnatým opopanaxem, bílým pižmem a vanilkou pak evokuje dámský růžový budoár, jiskřivé šampaňské a vůni líčidel.
Pokud bych měla být hodně kritická, možná není celkově tak propracovaná a originální jako Upper Ten for Her, ale to už bych byla opravdu extrémně přísná. Pro mě je podstatnější především to, že je méně sladká a momentálně přesně odpovídá mojí náladě. Navíc s ní má srovnatelnou intenzitu a výdrž. Komu se tedy líbí Shalimar, růže, případně Potiche (Les Voiles Depliées), může podle mě klidně zkusit i naslepo.
...první dojem - kolem mě létají molekuly ze Shalimaru.?!.
Ano, jakoby Shalimar bez guerlainovské hloubky a bohatosti barev vůně...
A taky, Kismet je svěžejší(strašné slovo...),
vzdušnější, a
mýdlovější.
A připomíná mi ještě něco od značky Guerlain, snad Jicky.?, nevím, nemám guerlainovské flakony na polici a jeho klasiku jsem zkoušela už dávno...
...zralá dáma v džínách a svižná chůze...
(pocitově)
Svěže nostalgická vůně pro šik babu/dámu
Kismet kombinuje orientální tóny s evropskou romantikou. Údajná indická princezna musela mít sice uhrančivý pohled, každou chvíli ale s nepředstíranou bezstarostností vyprskla smíchy. Vstup v podobě žlutých citrónů a ostrého bergamotu slibuje shalimarovsky potemnělý zážitek, jenomže na citróny se snese závěj vanilkového cukru, jako když se zatřepe těžítkem se sněhovými třpytkami. Do popředí se dere sametově hebká růže, vyrůstající z pořádně zdřevnatělého stonku, než se však stačí plně rozvinout jako symbol ženské smyslnosti, princezna Kismet si už zase pohraje s těžítkem a zasype ji růžovým pudrem. Těžítko pak bezmyšlenkovitě odloží a odběhne do vedlejší místnosti, za sebou nechává nasládlou pryskyřičnou stopu.
Nepřeslazená vanilka se prolíná s osvěžujícím citronem a bergamotem a lehce ovívají nádhernou, tmavě rudou, sametovou růži. Balzamické tóny opoponaxu dotvářejí obrázek luxusního orientu, vůně, která má v sobě noblesu i lehkost. A skvělou výdrž k tomu.
Rozšmelcovaná mokrá tráva s kopřivami v horké páře - začátek vskutku neortodoxní, ba přímo divný. Ovšem netrvalo dlouho a objevily se sladkokyselé gurmánské tóny v podobě plátku citrónu, zasypaného velkými krystaly cukru, které postupně sílily a sílily, doplněné jemnou suchou růží. Ale nejkrásnější je finále - sladce oříškový, peříčkově hladivý vetiver se sladkou pryskyřicí a prachovou pudrovou vanilkou.
Podzimu květ v mlhavém ránu,
rudá se odívá v okolní šeď,
na chvíli ozdobí stařičkou bránu,
za níž ticha se skrývá vzdálený svět …
Kismet je pro mě vůní, v níž se sladké aroma růže rozplývá v mlžném závoji prosyceném vlhkou zemitostí. Úvod na mé kůži je až drsný, citrusově dřevitý, nahořklý, drhnoucí … a chvíli trvá, než se nad tímto vstupem vyloupne skutečně krásná nektarově opojná růže. Když se jí to podaří, stává se královnou celé kompozice a své vlády se už nevzdá. Postupně se přidává jemný poprašek suché vanilky, takže sladkosti je najednou zase o trochu více, ale takřka současně s vanilkou začínám vnímat také pryskyřičné tóny, díky nimž Kismet jakoby tmavne a získává punc lehké dekadence.
Nádherná vůně!
Kismet je jako vrátit se domů, máte pocit, že tady to důvěrně znáte. Ten shalimarovský začátek, kde je bergamot a citron s probleskující trochu zakouřenou vanilkou. Jen tady je všechno jemnější, a navíc se brzy objeví rudá růže v jemném pačuliovém závoji, s hřejivou sladkou pryskyřicí a krásným koženým labdanem. A v balzamické a pudrové vanilce se pak růže pomalu rozpouští...
Jak je u Lubinu poměrně častým zvykem, jedná se o reedici jedné vůně z dvacátých let minulého století. Tehdy se jednalo o flakon ve tvaru slona, který byl prý navržen pro jistou princeznu, o níž se věřilo, že pocházela z Indie. Jmenovala se Kismet a v té době bavila pařížskou společnost. Mnozí věřili, že byla tajnou špiónkou Osmanské říše. Prý tehdy toužila po vůni, která by po ní zanechala nezaměnitelnou stopu v místnosti. Těžko odhadovat, jak původní verze voněla, v případě té současné jde o znovu maximálně povedenou pudrově květinovou vůni.
Úvodní bergamot s ledově vychlazenými plátky citrónu si co do bio kvality absolutně v ničem nezadá se Shalimarem Cologne. Dokonce je posypaný i stejným vanilkovým cukrem. Nicméně po pár minutách, jakmile vstoupí do hry růže, se podoba vytrácí. Je to stejný druh jemně kořenité růže s perlivými podtóny, jaká se představila už v Upper Ten for Her, avšak tato je mnohem méně sladká a zásluhou pačuli působí sametověji. V kombinaci s labdanem, pudrově pryskyřičnatým opopanaxem, bílým pižmem a vanilkou pak evokuje dámský růžový budoár, jiskřivé šampaňské a vůni líčidel.
Pokud bych měla být hodně kritická, možná není celkově tak propracovaná a originální jako Upper Ten for Her, ale to už bych byla opravdu extrémně přísná. Pro mě je podstatnější především to, že je méně sladká a momentálně přesně odpovídá mojí náladě. Navíc s ní má srovnatelnou intenzitu a výdrž. Komu se tedy líbí Shalimar, růže, případně Potiche (Les Voiles Depliées), může podle mě klidně zkusit i naslepo.