Určitě mi něco pripomíná. Nějakou složkou, která mi hrozivě navaluje. Karafiát. Safryš v čem (staršího data) byl ještě tak výrazný? :think: A zalili ho vanilkou a myrhou, zasypali meruňkovými peckami, přihodili ještě pár kytek, krémových a plných pylu, a nějaké to přezrálé, částečně kvasící ovoce a… No já jdu mýt... Podoba s PC Amber Ylang Ylang se nekoná. Na klasiku jsem zkrátka přimalá a řádí na mně dost zdivočele.

dobrá, ale voní jako můj oběd s tím vším rozmarýnem, zázvorem, kmínem, jalovcem, skořicí...

Zpočátku to vypadalo na vetiver osvěžený nahořklou citrusovou kůrou se štiplavě kořenitým zázvorovým popraškem, ale bohužel jsem ve vůni začala cítit rybinu.

nádherná pánská sladce aromatická vůně

Bvlgari Jasmin Noir původní edp vs. nová Splendida verze: původní - krémovější mandlemi a lékořicí, dřevitější nová - vyniká hlavně jasmín, který je trochu "ostřejší" až mírně indolický, chybí mandle a lékořice = na první dojem a pro netrénovaný nos jsou si velmi podobné, celkové vyznění zůstává, ale původní je zkrátka lepší podle mě.

překvapivě příjemný suše dřevitý citrus, zajímavé

Studeny kameni, dubovy drevo, alkohol

Min sladka Sova, ale porad sladke dost. Tabak a seno.

Moučná hruška mi i přes zjevnou rozdílnost v kvalitě surovin neodbytně připomíná ve své době velmi oblíbenou Perceive od Avonu. Dokreslena je papírovým pačuli, za něž má u mě bod, a dál květinovým, nepříliš sladkým pudrem pastelových barev, který vlhne a těžkne. Vanilky a bílého pižma je tu nadávkováno akorát pro nasládlou nadýchanost. Pačuli volně přechází do hladkého, suchého cedrového dřeva a na něm kvetoucí kořenitý karafiát vůni pozvedá do zajímavých kvalitativních výšin. Co ovšem nechápu je to, čím má jako evokovat podpatky na libovolné avenue. Svým způsobem velmi příjemná, ale současně bych ji nenosila ani omylem.

Cedrové nebe čerstvě ostrouhaných tužek číslo dva (číslo jedna je Tam Dao od Diptyque). Slušná dávka suchého pačuli k tomu suchému cedrovému dřevu, a kapka nebo dvě toho avizovaného rumu, v podstatě jen na „dochucení“, zasypané lehkým popraškem čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku. Vůně je spíš do pánska a na mně připomíná křížence Tam Dao a částečně, minimálně, náznakem, jistým způsobem, v určitém ohledu ještě L’Air du Desert Marocain a Borneo 1834. Převážně o dřevě, jinou pointu nějak nenacházím…

čekala jsem rozumnou ambru z kategorie cenově nenáročných a dočkala jsem se slabého závanu dusivě suché hlíny a náznaku zatuchlého hadru. pokud tam nějaká ta mírně nasládlá ambra je, pak je natolik evidentně syntetická, že to nepovažuju za vůni. kde udělali soudruzi z Francie chybu?!