někdo dal použitou Pedro žvýkačku do krabičky od šňupacího tabáku, která ještě nebyla úplně prázdná. žvýkačka se pěkně obalila a zbytek tabáku už je nepoužitelný, i kdyby se byl býval dobrovolně oddělil od růžového gumového cucku, protože od něj dost zásadně načichl. nejde o sladký dýmkový tabák jako v jiných vůních, ale o poněkud levnější, drsnejší verzi. (marně) přemýšlím nad využitím této vůně a vkrádá se mi na mysl zejména „pro zajímavost“. (P. S.: po cigaretách ani památky; nekuřákům zkouška umožněna bez újmy.)

Zpočátku panuje důvodná obava, že se tu neblaze smísí indoly a živočišné pižmo a mýdlo a bude to jedna velká nevydýchatelná pohroma. Obava je ovšem lichá. Jasmín zjemní na úroveň orosených okvětních plátků, v nichž tepe vláha, cítíme čerstvou zeleň zapudrovanou nánosem nesladkého pudru, cítíme hebké bílé pižmo, to obláčkově jemné, cítíme dřevitost větviček jasmínového keře a živočišnost se proměnila na milé tělové teplo, zlehýnka přislazené velmi střídmou, hladkou vanilkou. Je to jako kříženec Artemisie a Baiser Volé (bez hnijících stonků), ale o několik tříd výš od obojího, a spíš než jasmín mi to voní jako křehká, citlivě zpracovaná lilie. Můj favorit od této značky.

Začíná jako zářivá slunečná vůně, kde medovým pylem těžknoucím květům jasmínu v podvečerním horku sekunduje máslový, lehce gumový ylang. A postupně se stmívá až do pomalu žhnoucí noci. Pnoucí se rostliny měkce zeleně drhnou, doplněné popraškem štiplavého suchého zázvoru a pepřem na hrubo pomletým na kousky s ostrými špičkami a hranami. Hřejivě pikantní, na troud suchá skořice už tak horkou vůni rozpaluje ještě víc. Nahořkle kořenitá šalvěj omámí smysly a její aromatická větrovost je podpořená kardamomem. Kombinace s pikantním kořením a průsvitně kouřovou bylinností je na bílokvětinovku příjemně neobvyklá. Vlastně je ta vůně omamná, jen ne samotnou intenzitou květin, ale tím, že člověka s blaženým úsměvem přepne na jinou vlnovou délku, zatímco se tělo zahřívá a vůní začíná prostupovat kožené labdanum a tmavá zakouřená dřeva.

Jasmín kvete sytě a na povrchu je jako pískované sklo, bílý a poloprůsvitný a přitom pevný. Spolu s drhnoucím semišem s malinko omítkovým nádechem vytváří skvěle sladěnou dvojici. Je intenzivní, trochu na steroidech a trochu v oblacích, a má sladce ovocné podtóny nejblíž připomínající nesladce pudrovou bílou broskev z Peche Cardinal (MDCI). Není v něm ani snítka zeleně, ani lísteček, jen tyhle veliké jasmínové květy čouhající z designové kabelky, prohřáté a trochu zemité, nadýchané pižmem, a za zvuku klapajících podpatků se v pohupujícím rytmu nesou koridorem přihlížejících. Z nějakého důvodu tohle není vůně přírody, ale moderní pojetí jasmínu. Složení někde vedle semiše uvádí i kokain, tak předpokládám, že měli na mysli vůni od Rammstein, což by celkem sedělo. Novější formulace by měla upozaďovat drhnoucí broušenou kůži a jasmínu dávat zelenější, svěžejší rozměr jasmínového čaje.

Shehrazade jde s tou drevitou lekorici i do zelena a jasmin (sambac) neni vylozene dominantni a neni indolicky nebo omamny. Subjektivne je zajimava a neobvykla, libi se mi, na noseni jeste nevim.

Zpočátku byla hlavně rumová a poněkud drhnula, ale pak se z ní vyloupl moc pěkný unisex. Sladký karibský rum s dřevitě medovými podtóny, vlhce vonící dýmkový tabák a hodně syté kouřové vanilky. Je poměrně sladká, ale tu sladkost příjemně utlumují ostatní dřevité a zemité složky, včetně podtónu suchých bylinek. Nakonec si člověk může představit přítmí a atmosféru malého jazzového klubu s dřevěným interiérem, kde ty rumové skleničky fakt nahřívají a kde vás nechají si zapálit doutník, když sledujete hemžení lidí kolem a změť hlasů a hudby.

sladká, ovocná a kořenitá, hodně podobná těm „víc arabštějším“ olejům (El Nabil je pro mě velmi evropsky únosná varianta), návyková

Nejprve kokosová lázeňská oplatka, sladká veselá vůně dětství. Poté (naštěstí) potemní, jinak by to byl dost divný Lutens :roll: Dál řekla bych teplé mléko s hustou našlehanou pěnou a nevím proč cítím lékořicový pendrek. Kokosová oplatka se pomalu vrací a promíchává, vylepšená o perníkový posyp na plátku meruňky (až tu mám ze složení a postupně je zřetelnější, zbytek je tam opravdu dobře rozeznatelný). Vůně sladkého dezertu ke kávě (bez kávy), který máte na stolku u okna, za nímž se pomalu stmívá. Sedíte v oblíbeném křesle, za vámi praskají polena v krbu a vás přepadá nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství, které už je nenávratně pryč. /// kokosové lázeňské oplatky, teplé našlehané mléko a pendrek, nostalgická bezstarostnost.

pikantní kosatec s koriandrem, velmi pomalu se uhlazující a prolínající s teplým, sladce pižmovo-vanilkovým základem s trochou pačuliové zemitosti. velmi elegantní, odtažitá a zároveň vřelá vůně. /// karafiát. a koriandr. je to celé takové ostřejší, štiplavé, mírně agresivní. když to největší koriandrový nápor začíná vzdávat, objevuje se bergamotová růže a vůně se opravdu hodně lehce uhlazuje a sládne od základu. určitě tam korzuje i pačuli.. bohužel nakonec micallefovsky zesládne.

hmm, z toho vzorečku voněla tak pěkně levandulově..... no tak příště budu radši inhalovat jen ten vzorek... protože to, co to vyrobilo na mně, je strašlivé, nosrvoucí, dědečko koženo živočišno… no jdu si umýt ruku, nedá se svítit :( ...podoba: Davidoff Zino

pudr v lila barvě

ale kdeže chryzantémy, tuhé mýdlo Fa s ovocnou/ovocnokvětinovou parfemací

poměrně nevinná fialka, štiplavá až nakyslá nečekaně velkou dávkou kadidla. to ovšem zanedlouho ustupuje stále výrazněji se projevujícímu sladšímu fialkovému pudru, až po kadidle nezůstane téměř ani stopa – ale jenom téměř. podoba: J.C. Brosseau Violette-Menthe (tím „typem“ pudrovosti, ale jinak samozřejmě bez máty). na mainstream hodnotím jako velmi vydařený, zajímavý počin. nositelná mi připadne bez problému, raději mimo letní období.

hledala jsem tam taky někde opěvovaný vystoupivší santal a našla jsem jakousi umělou verzi. evidentně spolu nekorespondujeme. nebo možná srovnání s Guerlainem jí nesvědčí :) ani není taková silná, jak jsem čekala.