Sluníčkem rozpálená usušená levadule - prostě levadulový soliflor jak vyšitý. Ale nezůstalo u levandule, do levandule se začalo prolínat syté, větrové pižmo - a z Jersey byla čistokrevná větrová pižmovka. Ale ani u pižma nezůstalo - postupně se začala vkrádat vanilka. Ale žádný vanilkový cukr, ale suchý vanilkový lusk, vlastně skoro nesladký. A ve vanilce je jasně rozpoznatelný mýdlová stopa - strouhnuté jemné luxusní bílé mýdlo....stopa vede naprosto neomyslně k No. 5 eau Premiere, milý Watsone.... Jsou to vlastně 2 typy vůní (teplá levandulovka a vanilkovka + ledová pižmovka) s vývojem od teplé ke studené a zase zpět. A taky 3 samostatné vůně - levandulovka + pižmovka + vanilkovka.
Jemná hladká levandule.
Hladce vonící levandulová bylina.
Bez cukru, ale i bez jakékoliv ostrosti či výrazného a tak typicky aromatického bylinného odéru.
Pak – chvíle – snad ani ne pár minut a vůně levandule jakoby zintenzivní,
jakoby jste ji promnuli mezi prsty a pod nos, mezi chřípí vám zvolna, jaké líné vlnění levandulových lánů v Provence, stoupá měkce levandulová silice.
Jako stín v zádech, pěkně tiše, po špičkách, ale neohroženě, přichází vanilka v krémovém provedení.
Jersey mi voní jako teple chladná levandule…,
…jako měkká flanelová, nebo právě žerzejová košile, kterou si navečer oblékáte na celodenním sluncem vyhřáté tělo.
Samotná košile chvilinku hebce chladivě hladí, než si ji sami přohřejete…
Barvy vůně jsou lila, našedlá zelenkavá, holubí šeď a stopy blankytně modré v pastelovém provedení se zlatavými odlesky slunce…
Po určité době Jersey jakoby sušše a teple sálá z kůže…
…něco jako peřiny horké od poledního slunce s pylem, který přinesl vítr od levandulových polí…,
a nebo právě žehlené tuhé bavlněné cíchy provoněné snítkami fialkových bylinek…
Sladká je tahle vůně akorát, skoro bych řekla méně než více.
Je to hedvábný vanilkový krém s vmíchanou levandulí.
Zpočátku je to opravdu čistá levandule, pěkně šťavnatá, zároveň i trochu ostrá, jako když ji někdo drtí v hmoždíři i s kořenem. Ke slovu se pak na chvílí dostává nepříliš sladký vanilkový pudr. Vyloženě sládnout začíná až postupně a mění se do podoby levandulového mýdla. Nakonec příjemně změkne, opravdu jako mohér, do něhož se zachumláte.
Sluníčkem rozpálená usušená levadule - prostě levadulový soliflor jak vyšitý. Ale nezůstalo u levandule, do levandule se začalo prolínat syté, větrové pižmo - a z Jersey byla čistokrevná větrová pižmovka. Ale ani u pižma nezůstalo - postupně se začala vkrádat vanilka. Ale žádný vanilkový cukr, ale suchý vanilkový lusk, vlastně skoro nesladký. A ve vanilce je jasně rozpoznatelný mýdlová stopa - strouhnuté jemné luxusní bílé mýdlo....stopa vede naprosto neomyslně k No. 5 eau Premiere, milý Watsone.... Jsou to vlastně 2 typy vůní (teplá levandulovka a vanilkovka + ledová pižmovka) s vývojem od teplé ke studené a zase zpět. A taky 3 samostatné vůně - levandulovka + pižmovka + vanilkovka.
Jemná hladká levandule.
Hladce vonící levandulová bylina.
Bez cukru, ale i bez jakékoliv ostrosti či výrazného a tak typicky aromatického bylinného odéru.
Pak – chvíle – snad ani ne pár minut a vůně levandule jakoby zintenzivní,
jakoby jste ji promnuli mezi prsty a pod nos, mezi chřípí vám zvolna, jaké líné vlnění levandulových lánů v Provence, stoupá měkce levandulová silice.
Jako stín v zádech, pěkně tiše, po špičkách, ale neohroženě, přichází vanilka v krémovém provedení.
Jersey mi voní jako teple chladná levandule…,
…jako měkká flanelová, nebo právě žerzejová košile, kterou si navečer oblékáte na celodenním sluncem vyhřáté tělo.
Samotná košile chvilinku hebce chladivě hladí, než si ji sami přohřejete…
Barvy vůně jsou lila, našedlá zelenkavá, holubí šeď a stopy blankytně modré v pastelovém provedení se zlatavými odlesky slunce…
Po určité době Jersey jakoby sušše a teple sálá z kůže…
…něco jako peřiny horké od poledního slunce s pylem, který přinesl vítr od levandulových polí…,
a nebo právě žehlené tuhé bavlněné cíchy provoněné snítkami fialkových bylinek…
Sladká je tahle vůně akorát, skoro bych řekla méně než více.
Je to hedvábný vanilkový krém s vmíchanou levandulí.
13/10/11
Zpočátku je to opravdu čistá levandule, pěkně šťavnatá, zároveň i trochu ostrá, jako když ji někdo drtí v hmoždíři i s kořenem. Ke slovu se pak na chvílí dostává nepříliš sladký vanilkový pudr. Vyloženě sládnout začíná až postupně a mění se do podoby levandulového mýdla. Nakonec příjemně změkne, opravdu jako mohér, do něhož se zachumláte.