levandule

Spousta čerstvé rozcupované zeleně plné nahořklé šťávy, nic jarního, se postupně mění na rašelinovitou lesní hlínu s podhoubím a dřevitými podtóny. Celkem neočekávaně z nich vystoupí bělostná krémová tuberóza, ani příliš ovocná, ani příliš zelená, ani příliš omamná. Postupně zjemňuje a nakonec zůstane jako stín na nejjemnější, nejtenčí kůži vonící měkce nasládle a tělově živočišně, položené na listech suché trávy se zeleně oříškovým nádechem. Hlína už úplně vyschla a někdo si do ní kreslí vyřezávanou hůlkou z vzácných dřev zapovězené ornamenty, než se do té jemné, návykově nasládlé kůže (vonící snad po tuberóze, sušených bylinách, vanilce a mošusovém semínku) zahalí. Po vyzkoušení více vůní této značky mi dobrá polovina připadne jako inspirovaná různými rituály svázanými s přírodou. Složky jsou celkově jemné a vůně mnohovrstevnaté, s bohatým vývojem, křehké, trochu tajemné a neobvyklé.

tož není to špatné, sladké červené ovoce, rybíz a tak, ale podle mě opravdu leda tak pro prezentovanou náctiletou cílovou skupinu. pro mladý holky fajná.

Sladce umělá broskev s maracujou, povidly nastavovanými rozvařeným jablkem a s ovocným jasmínem, velmi medovokořenitě mýdlové. Jako když teda máte mýdlovou hmotu s přidaným medem, v barvě zářivě lososové žíhané fialovou, jsou v tom tmavočervené třpytky a vyklepnete to z formičky ve tvaru jednorožce, květu růže a nebo mašličky... a jediná zakázaná věc je, když to vyškubáváte tříleté Mařence, která už to stačila ožužlat, z ruky se slovy, že se to nepapá. Za pár let, až bude Mařence sladkých -náct a půjde hrát pexeso se spolužákem z vedlejší třídy, možná si na to mejdlíčko vzpomene, až Bóďa vytasí broskvovej prezervativ, co šlohnul staršímu bráchovi z jeho dovolenkových zásob. Pardon, ale tato vůně je pro mě jeden z kruhů parfémového pekla.

Jemná až průzračná vůně zeleného mladého jehličí, na začátku trochu zapařená, což se mi u jehličnanů běžně stává. Potom se přes čerstvou křupavou dužinu nashi dostane k bíle opaleskující citronové polevě z Maherovy Crystal Moon, pod níž dýchají cypřišové vonné tyčinky.

cítila jsem velké množství lékořice, levanduli bych tam asi nenašla. černá ta vůně je, to ano, taková neotřele elegantní, tajemná. ... zkusit znovu :)

Foxy má být olfaktorickým ztvárněním lišky a řekla bych, že se to povedlo. Evokuje zrzavou barvu podobně jako Lutensova Rousse (ačkoli si nejsou podobné). Jde o příjemně živočišnou, hřejivou ambru, která je na začátku doplněna lehce alkoholovým tónem zlatavé whisky skladované v dubových sudech a přezrálými jablky a postupně přes srdce nenápadně podkreslené nektarem z pomerančových květů, sladce kořenitými karafiáty a nazelenalými broskvovými slupkami přechází do hřejivých tónů zvířecí srsti doplněné temně zeleně dřevitým mechem. Koncentrace Voile de Parfum má olejovou konzistenci (vůně je bez alkoholu) a drží se hodně u kůže.

dodnes jsem si myslela, že tuberóza je jedna z mých nejneoblíbenějších parfémových složek. ale! pak jsem zkusila tuhle zbraň hromadného ničení a ono se mi to líbí 8o netuším co budu říkat při další zkoušce, možná mám porouchaný čich, ale dnes tvrdím, že je to vynikající propracovaná kvalitní vůně s až obdivuhodnou náloží omamných bílých květin v čele s tuberózou, s tóny sladkého přezrálého ovoce, na dřevitém/chypre základu. i přes svou – řekněme exotičnost, neobvyklost – dokáže výborně splynout s pokožkou a předvést… nevídané :D doporučuju zkusit úplně všem, minimálně ze studijních důvodů. ... královna. božská omamná tuberóza, která postupně ovocně sládne, až se dostane k dřevitému základu, na kterém sálá krémovou ženskostí. neskutečně fascinující vůně.

Zeleně drhnoucí galbanový úvod je krátce nato zalit džbánkem husté sladké smetany a zasypán popraškem nastrouhaného muškátového oříšku a čerstvě natrhanými lístky bazalky. Působí to skoro až gurmánsky, ale galbanum se nenechá překrýt, jen se promísí a zjemní, ale stále je patrné. Místy probleskne ovocná dužnatost, ale prostor nedostane. Příležitostné proužky kadidlového kouře si ale během vývoje vybojují svoje místo a společně s tím, jak vůně prosychá a kalorická smetana se ztrácí, vytváří nasládle kouřovou auru spolu se suchým kořením. Ve výsledku to ovšem nedopadá úplně ideálně, protože se v té směsi něco začíná připalovat, nejprve nenápadně a po úplném rozvonění to tam prostě je a neodbytný pocit prázdného hrnce na rozehřáté plotně je na světě.

Jedna z mých nejoblíbenějších od Francesky, velmi dobře nositelná. Začíná směsí zelené mandarinky a ještě ne zcela zralého tropického ovoce se zeleně pryskyřičným nahořklým galbanem, která postupně přechází přes krásně zpracovaný, jemně nadýchaný kosatcový pudr do měkce zakouřeného, hřejivě nasládlého dřevita. Minimálně od rozprašovače působí zářivě barevně a ta tropická zelená vyloženě razí, ale na kůži je mnohem jemnější a klidnější, přesto příjemně a velmi kultivovaně optimistická. Myšlenku kosatcového pudru v zeleni známe už z jiných vůní, od klasiky Vol de Nuit přes Lebretonovu L'Eau de Merzhin, ale říznutá tím nazelenalým ovocem je mi tak nějak nejbližší.

Vůně velmi klasicky aldehydová, konzervativní a zdrženlivá, málo květinová a i málo sladká. Strohé jelenově mýdlové aldehydy s nahořklou citrusovou kůrou na hladkém dřevě a řezavém vetiveru. Až na samotném konci se trochu prohřeje měkkým santalem s pudrovou tonkou. Do té doby jí chybí elegantní květinovost, měkkost a vábivost pětkového Chanelu. Upjatá jako pančelka, co se nikdy nevdala. Sice je upravená a elegantně oblečená, ale na druhý pohled si všimnete, že svetřík nosí pečlivě zapnutý až po bradu a kdyby tam bylo ještě o 5 knoflíčků víc, zapne je taky.