Ze začátku sladká vůně malinového sirupu a mandlového marcipánu, po chvíli bonbóny fialky a červené želé a také průsvitný lesk na rty. S postupujícím časem mi vůně připadá kyselejší a čerstvější - má nějaký obrácený postup, než bych čekala, vůně přece většinou sládnou a jsou sušší... Po nějaké době vůně přece jen "seschne", cítím kyselé maliny a objeví se ta očekávaná rtěnka, nebo spíše Lipstick Rose se slaměnkami. Cítím i nesladké třešňové pecky a semišový kosatcový pudr. Dokonce jsem zachytila ozvěnu jiných guerlainovských vůní - Cuir Beluga, Myrrhe et Délires... Z vůně jsem trochu rozpačitá. Je tak dobrá, nebo tak průměrná? Vyvolává pocit tak starý a zkušený, že touží vrátit se do dětství plného očekávání? Nebo naopak pocit tak mladý, toužící být už konečně starší? Předchozí recenze to dobře vystihly - French Kiss je návrat do dětství, mlsání lízátek a červeného želé, a zároveň pokus malé holky o to být dospělá, pomocí rtěnky, máminých šatů a bot na podpatku. Spíše než v exkluzivní edici bych si vůni přece jen představila v řadě La Petite Robe Noire.
Při prvním zkoušení to byla mladá dáma, které se zastesklo po dětství. Na nočním stolku se vyjímá kytička drobných fialkek a vedle sklenice s usazeninou malinového sirupu leží nakousnutá makaronka. Jenom zřetelný rudý otisk rtěnky na sklenici a pootevřená pudřenka prozrazují, že nejsme v dětském pokoji.
Původně mi připadala jako nostalgický obrat k dětství, dnes mám pocit přesně opačný: pocit určité nedospělosti, přidrzlé a nezralé, přešminkované tak, aby působila zkušeně. Kyselé maliny osladíme cukrem.
Jako malá jsem již v sobě měla takový anti establishmet základ, protože moje oblíbená dětská hrdinka byla Pipi Dlouhá Punčocha. Strašně se mi líbilo, že si žije po svém už od útlého dětství, spí v botech, jezdí na koni s opicí na rameni a když se jí někdo snaží nastavit hranice, nechápavě kroutí hlavou a nakonec se jí smíchy roztáhnou pihovaté tvářičky. A víte proč jsem s ní chěla kamarádit ještě? Protože měla doma bednu plnou zlaťáků a nebyla lakomá. Dokonalá kombinace. Ale to ještě není ten hlavní důvod. Dodnes totiž nemůžu zapomenout na scénu, jak Pipi pozvala děti z celého městečka do cukrárny. Ale to nebyla cukrárna, do které jsem za vysvědčení chodila v 80. letech s rodiči, kde měli jenom jahodovou zmrzku a bonbonieru Tatiana! Tohle byla cukrárna snů! Bílé vitríny s pečlivě vyskládanými barevnými bonbony, estetické skleněné nádoby, do kterých pro změnu zase naaranžovali pruhovaná lízátka a těch zákusků, čokolád a křupavých makronek! A nakonec to všechno zapít nakyslou maliovkou s bublinkama...Pipi, i dnes bych s tebou chtěla spolknout tu pilulku proti stárnutí. Tobě je pořád 9 let, ale já koukám z balkonu a už nejsem malá, dokonce už mi chutná víc kafe a cigáro než bonbony, ale s tebou jsem si to dnes užila. :)
French Kiss je pro mě defilé různých podob malinového polibku.
- První pusa je jako svěží růžový květ plný malinového nektaru, který pomalinku ztěžkne na malinový likér. Koketní pusa.
- Druhá pusa je jako malinová makronka z mandlové mouky, jedlá a načechraná, potřená zlehka pikantní malinovou marmeládou. Pusa plná sladkých příslibů.
- Třetí polibek voní jako rty natřené leskem. (Jako malá jsem takový lesk měla, v průhledné plastové dózičce, vyschl a táhl se jako žvýkačka. Prošmejdila jsem Evičce líčidla, jestli ho tam náhodou nenajdu a našla jsem jiný - od Witchek, ale voní úplně stejně růžovo fialkovo malinově. Rtěnkový tón je v něm jen nepatrný.) Polibky na rty, s přivřenými víčky.
- A poslední políbení je jako spočinutí dvou tváří blízko sebe, vnímáš teplou kůži, rtěnka je dávno slíbaná, ve vzduchu je cítit jen vzpomínka na ni.
Třešňové pecky macerované ve směsi griotky a šťávy z třešňového kompotu, ke kterým se následně přidalo pár plátků rudých růží a několik fialkových bonbónů. Pro mě je to La Petite Robe Noire EDT ve vyšším levelu.
- růžově vonící křupavá jablka
a
pudrově růžová rtěnka.
Parissiene bez bobulí s rtênkovými podtóny do růžova a titěrnými hoblinami marcipánu.
Třešně.
Rozloupnutý bonbon z bonboniéry Maraska - višně, likérové, v čokoládě.
Lehké "moučnatêní" + lehké namarcipánovatění.
Vůně se nedá chytit/podržet delší dobu v jedné podobě,
každou chvíli je intenzivnější jiná složka...
...jakoby taková hra na schovávanou.
Růžová jablka, moučnaté maliny, čokoláda, třešně, marcipán a rtěnky, mastnější pudrovost, křupavá sladkost, rozpustilost a něžné svádění,
bezstarostnost...
Je to pěkné.
Určitě opêt počin pro ty, tedy hlavně, kteří chtějí niché vůni,
ale ne příliš výklenkově komplikovanou a hlavně líbivou pro ostatní.
No, pěkná je, myslím, že muži se na ni budou chytat dobře.
Ale nejluxusnější je na ní její cena, resp. ta cena ji posunuje/povyšuje mezi super exkluzivní počiny.
Já osobně bych ji viděla tak sto euro max.
01/12/14
Zdá se, že letošní rok u Guerlainu je rokem maliny (LPRN Couture). Nastupuje hned po svěžím liči z Nuit d´Amour. Přesněji řečeno jsou to žvýkačkové bonbóny s obrovským množstvím tekuté náplně uvnitř, která se vám převaluje po jazyku. Až po té přichází na řadu růžová rtěnka v kovovém obalu.
Rtěnka ale rozhodně není tím určujícím prvkem v celé vůni. Jsou to spíš jen zlehka natřené rty, které se po žvýkačkové fázi zakously do jablka, o němž se zmiňuje Miru. V mém případě je pečené a moučnaté, obalené v polevě ze zkaramelizovaného cukru a posypané na prach rozemletými nahořklými mandlemi.
V základu, kdy už po malinách a rtěnce nezůstalo ani památky, se pak společně s "mandlovým" otočníkem hlásí o pozornost i fialkové bonbóny a jemný pudr (kosatec s pižmem). Osobně mi tak rovněž v jistém ohledu připomíná Insolence, co se pokouší dospět a celkem se jí to daří pro mne v akorát nastavené hranici sladkosti.
Pro mě je tato vůně spíš zklamáním. Na mně je FK od začátku téměř do konce prakticky jen malinová šťáva. Snesitelná je pro mě až na úplném konci, kdy maliny nejsou tak intenzivní, a objeví se vanilka s trochou pižma a celkem zřetelně cítím i suchý dřevitý tón, i když ve složení nic takového není. Protože je to Guerlain, je to poctivá práce - žádné chemické tóny, či přílišná ulepenost, velmi dobrá výdrž i slušná sillage. Své fanynky si jistě najde... Myslím si ale, že by se líp vyjímala mezi komerčními vůněmi než v Elixir Charnels.
Ze začátku sladká vůně malinového sirupu a mandlového marcipánu, po chvíli bonbóny fialky a červené želé a také průsvitný lesk na rty. S postupujícím časem mi vůně připadá kyselejší a čerstvější - má nějaký obrácený postup, než bych čekala, vůně přece většinou sládnou a jsou sušší... Po nějaké době vůně přece jen "seschne", cítím kyselé maliny a objeví se ta očekávaná rtěnka, nebo spíše Lipstick Rose se slaměnkami. Cítím i nesladké třešňové pecky a semišový kosatcový pudr. Dokonce jsem zachytila ozvěnu jiných guerlainovských vůní - Cuir Beluga, Myrrhe et Délires... Z vůně jsem trochu rozpačitá. Je tak dobrá, nebo tak průměrná? Vyvolává pocit tak starý a zkušený, že touží vrátit se do dětství plného očekávání? Nebo naopak pocit tak mladý, toužící být už konečně starší? Předchozí recenze to dobře vystihly - French Kiss je návrat do dětství, mlsání lízátek a červeného želé, a zároveň pokus malé holky o to být dospělá, pomocí rtěnky, máminých šatů a bot na podpatku. Spíše než v exkluzivní edici bych si vůni přece jen představila v řadě La Petite Robe Noire.
Při prvním zkoušení to byla mladá dáma, které se zastesklo po dětství. Na nočním stolku se vyjímá kytička drobných fialkek a vedle sklenice s usazeninou malinového sirupu leží nakousnutá makaronka. Jenom zřetelný rudý otisk rtěnky na sklenici a pootevřená pudřenka prozrazují, že nejsme v dětském pokoji.
Původně mi připadala jako nostalgický obrat k dětství, dnes mám pocit přesně opačný: pocit určité nedospělosti, přidrzlé a nezralé, přešminkované tak, aby působila zkušeně. Kyselé maliny osladíme cukrem.
Jako malá jsem již v sobě měla takový anti establishmet základ, protože moje oblíbená dětská hrdinka byla Pipi Dlouhá Punčocha. Strašně se mi líbilo, že si žije po svém už od útlého dětství, spí v botech, jezdí na koni s opicí na rameni a když se jí někdo snaží nastavit hranice, nechápavě kroutí hlavou a nakonec se jí smíchy roztáhnou pihovaté tvářičky. A víte proč jsem s ní chěla kamarádit ještě? Protože měla doma bednu plnou zlaťáků a nebyla lakomá. Dokonalá kombinace. Ale to ještě není ten hlavní důvod. Dodnes totiž nemůžu zapomenout na scénu, jak Pipi pozvala děti z celého městečka do cukrárny. Ale to nebyla cukrárna, do které jsem za vysvědčení chodila v 80. letech s rodiči, kde měli jenom jahodovou zmrzku a bonbonieru Tatiana! Tohle byla cukrárna snů! Bílé vitríny s pečlivě vyskládanými barevnými bonbony, estetické skleněné nádoby, do kterých pro změnu zase naaranžovali pruhovaná lízátka a těch zákusků, čokolád a křupavých makronek! A nakonec to všechno zapít nakyslou maliovkou s bublinkama...Pipi, i dnes bych s tebou chtěla spolknout tu pilulku proti stárnutí. Tobě je pořád 9 let, ale já koukám z balkonu a už nejsem malá, dokonce už mi chutná víc kafe a cigáro než bonbony, ale s tebou jsem si to dnes užila. :)
French Kiss je pro mě defilé různých podob malinového polibku.
- První pusa je jako svěží růžový květ plný malinového nektaru, který pomalinku ztěžkne na malinový likér. Koketní pusa.
- Druhá pusa je jako malinová makronka z mandlové mouky, jedlá a načechraná, potřená zlehka pikantní malinovou marmeládou. Pusa plná sladkých příslibů.
- Třetí polibek voní jako rty natřené leskem. (Jako malá jsem takový lesk měla, v průhledné plastové dózičce, vyschl a táhl se jako žvýkačka. Prošmejdila jsem Evičce líčidla, jestli ho tam náhodou nenajdu a našla jsem jiný - od Witchek, ale voní úplně stejně růžovo fialkovo malinově. Rtěnkový tón je v něm jen nepatrný.) Polibky na rty, s přivřenými víčky.
- A poslední políbení je jako spočinutí dvou tváří blízko sebe, vnímáš teplou kůži, rtěnka je dávno slíbaná, ve vzduchu je cítit jen vzpomínka na ni.
Třešňové pecky macerované ve směsi griotky a šťávy z třešňového kompotu, ke kterým se následně přidalo pár plátků rudých růží a několik fialkových bonbónů. Pro mě je to La Petite Robe Noire EDT ve vyšším levelu.
- růžově vonící křupavá jablka
a
pudrově růžová rtěnka.
Parissiene bez bobulí s rtênkovými podtóny do růžova a titěrnými hoblinami marcipánu.
Třešně.
Rozloupnutý bonbon z bonboniéry Maraska - višně, likérové, v čokoládě.
Lehké "moučnatêní" + lehké namarcipánovatění.
Vůně se nedá chytit/podržet delší dobu v jedné podobě,
každou chvíli je intenzivnější jiná složka...
...jakoby taková hra na schovávanou.
Růžová jablka, moučnaté maliny, čokoláda, třešně, marcipán a rtěnky, mastnější pudrovost, křupavá sladkost, rozpustilost a něžné svádění,
bezstarostnost...
Je to pěkné.
Určitě opêt počin pro ty, tedy hlavně, kteří chtějí niché vůni,
ale ne příliš výklenkově komplikovanou a hlavně líbivou pro ostatní.
No, pěkná je, myslím, že muži se na ni budou chytat dobře.
Ale nejluxusnější je na ní její cena, resp. ta cena ji posunuje/povyšuje mezi super exkluzivní počiny.
Já osobně bych ji viděla tak sto euro max.
01/12/14
Zdá se, že letošní rok u Guerlainu je rokem maliny (LPRN Couture). Nastupuje hned po svěžím liči z Nuit d´Amour. Přesněji řečeno jsou to žvýkačkové bonbóny s obrovským množstvím tekuté náplně uvnitř, která se vám převaluje po jazyku. Až po té přichází na řadu růžová rtěnka v kovovém obalu.
Rtěnka ale rozhodně není tím určujícím prvkem v celé vůni. Jsou to spíš jen zlehka natřené rty, které se po žvýkačkové fázi zakously do jablka, o němž se zmiňuje Miru. V mém případě je pečené a moučnaté, obalené v polevě ze zkaramelizovaného cukru a posypané na prach rozemletými nahořklými mandlemi.
V základu, kdy už po malinách a rtěnce nezůstalo ani památky, se pak společně s "mandlovým" otočníkem hlásí o pozornost i fialkové bonbóny a jemný pudr (kosatec s pižmem). Osobně mi tak rovněž v jistém ohledu připomíná Insolence, co se pokouší dospět a celkem se jí to daří pro mne v akorát nastavené hranici sladkosti.
Pro mě je tato vůně spíš zklamáním. Na mně je FK od začátku téměř do konce prakticky jen malinová šťáva. Snesitelná je pro mě až na úplném konci, kdy maliny nejsou tak intenzivní, a objeví se vanilka s trochou pižma a celkem zřetelně cítím i suchý dřevitý tón, i když ve složení nic takového není. Protože je to Guerlain, je to poctivá práce - žádné chemické tóny, či přílišná ulepenost, velmi dobrá výdrž i slušná sillage. Své fanynky si jistě najde... Myslím si ale, že by se líp vyjímala mezi komerčními vůněmi než v Elixir Charnels.