ehm, KDE je ten fík? ale ne, je tam, jen ta dužina, zralá a tlumeně sladká, nic zeleného ani svěžího – a rozhodně není v hlavní roli. potom květiny, neomamné, ale pilně kvetoucí, kytice všech barev – žlutá, červená, bílá, růžová. údajný slaný vzduch od moře je spíš pořádný kýbl slané vody i s mořskými řasami, kterým někdo zalil ty kytky. a v základu je (minimální) špetka ambrové nasládlosti a vysušené dřevo. později se slaná voda s řasami snoubí se dřevem a už jsem ochotná uvěřit, že se tam najde i nějaká dřevitá tmavá zelenost větvičníku. a netrvá zase tak dlouho, než převezme otěže a vůně se začne točit kolem něj v květinovém víru. vůni hodnotím jako převážně tmavozeleno-květinovou, nerovnoměrně posolenou (občas se objeví, občas ne), příjemně tlumenou – nikde nic nehuláká, nestrhává na sebe pozornost. příliš pánská? ale kdeže. unisex? ano, zdařilý.

Zelená slupka nezralého fíku a dužina fíku zralého, z níž vší silou v dlaních mačkámě šťávu a ta nám odkapává do misky s pomalu se rozpoštějícím ledem (asi nemáme odšťavňovač :) ). Vůně je v této fázi až nepřirozeně vlahá, taková vodnatě ovocná svěžest. Postupně ale začíná dřevnatět, suchý cedr se vkrádá zpočátku nenápadně, až ke konci ve vůni zcela dominuje. Velmi povedená fíkovka, dle mého názoru jedna z nejlepších, ale ten začátek pro mě docela komplikuje nositelnost, nedovedu si představit, že bych s ní takto v létě vydržela; dřevitý konec je ovšem sktečně velmi příjemný.

kadidlo není štiplavé (hurá), borovice je luxusní, atmosféra je útulná, večerní, krbová, řekla bych až hradní s medvědím kožuchem :) jako by se pálily aromatické byliny a jehličí. výborné. ... těžký vonný dým z pálícího se borovicového jehličí a aromatických bylin. kadidlo není štiplavé, vůně působí docela meditativně. /// těžký vonný dým z pálícího se borovicového jehličí a aromatických bylin. kadidlo není štiplavé, vůně působí docela meditativně, jako posezení u krbu (na hradě).

Rovnou hlásím, že to je jedna z nejlepších svěženek, co jsem kdy potkala. Kvalita z ní dýchá na všechny strany, krásně drží, nepodobá se všem ostatním a není z toho čistič koupelen. Negativa? Nemá :) Začíná citrusovo bylinně a jeden by až pojal obavu, že je to nesladké a je to moc. Není. Ta bylinná svěžest začíná teple tát a objevuje se ovocný tón, snad broskev, ale ne ta zralá, sladká. Ukáže, že tohle není o zeleni a vitamínu C a zase se postupně vytrácí, aby uvolnila místo - olivám. Prostě si rozložíme deku někde ve Středomoří ve stínu olivovníků a vdechujeme svěží vzduch a klidnou atmosféru, sem tam nějaký kvítek, sem tam z dálky zašumí moře a na nose nás lechtá sluneční paprsek, který proklouzl mezi listím a zahřívá nás ambrovým nádechem s bílým pižmem a tuhle cítíme dřevo a onde zase čerstvou trávu a hlínu po kratičké přeháňce a je nám hrozně fajn.

Sytá, intenzivní vůně opiového květu omámí a přivede do rauše vše v okruhu deseti metrů od nositele. Je koncentrovaná, plná květového medu, vlhce horká, zpocená ve skleníkovém dusnu. Doplňuje ji sladká, tavící se skořice a římský kmín, vláčně tvárné a o konzistenci extrémně husté, lepkavé, pryskyřičnaté hmoty. A tady je ta chvíle, kdy na pódium jako hvězda večera, na kterou všichni čekali, vchází slaně živočišná, vyzrálá ambergris a všechny pohledy se upírají na ni. A najednou si to všechno sedne, jednotlivé dílky do sebe zapadnou, a co působilo jako zatuchlá sladká dusivost je najednou hříšně kořenitý nektar.

Zpočátku intenzivně uzený táborák, který ale přejde do hřejivé vůně suchého zakouřeného dřeva s kůží. Oheň už jen mírumilovně praská v krbu, komín konečně dobře táhne.

začátek je hlavně o zázvoru, o pár kilech zázvoru :) kvůli tomu jsem tuto vůni taky nejprv zavrhla. ale když se usadí, jde o vůni spíš dřevitou, pravděpodobně s cedrem, podbarvenou něčím nasládlým (ne kytky nebo ovoce, spíš koření) a hlavně pikantně šmrncnutou tím zázvorem. ne pikantně ve smyslu ostře, ale tak nějak dráždivě. vůně mi připadne opravdu unisexová, přirozeně mi inklinuje spíš k mužům, ale hodí se mi i k ženě, na které bude víc překvapivá a o to zajímavější. ... dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje, chtě něchtě by na muži zřejmě vynikla lépe /// dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje s medem, perníkové koření /// NOVÝ FLAKON - Pikantní zázvor a černý pepř, ledový černý čaj v dřevěném hrníčku a v něm máčené perníčky s medem. Ve srovnání s původní verzí je zázvor méně štiplavý a průrazný, dříve byl spíš jako kandovaný a v nálevu. Vůně je teď o něco sladší, méně dřevitá, perníčky jsou výraznější a kouřovo se prakticky nedostavuje. S vývojem vůně ubývá pikantnosti a začíná ji měkce zahalovat bílé pižmo, které není nijak hlasité, jen zahlazuje hrany.

Lipovy med, kvety lakaji vvely k opyleni

Opilá vanilka. Jako vanilkové lusky macerované v koňaku. Suchá, pikantně kořenitá, dřevitá, ale dřevo samotné není ve vůni patrné, prostě jen dokresluje Královnu vanilku. Nesladká. Potud velmi dobré. Ale ve chvíli, kdy se v té suchosti začne zřetelně vykreslovat kombinace kurkumy a pískavice řecké seno, začíná sklouzávat do vanilky kuchyňské (včetně mokrého hadru na horkém topení), i když si stále drží svůj výrazně alkoholový charakter. Později se zklidní, trochu zesládne a uhladí se do podoby kořenitě aromatických bylinek z orientu a suše dřevité vanilky a vedle cedrových třísek se přidá i hřejivé pižmo a pomalu doutnající, smolovitě husté balzámy. Do jisté míry mi - spíš v té první fázi - připomíná Fordovu Champacu, která je teda sladší, květinovější, hutnější, sametovější a ne tak suchá. Nebo mě na toto téma ještě napadá PG Felanilla, kde kombinace suchého sena, dřeva, kosatce a vanilky je sladší, měkčí a bez koňaku. Intenzita a výdrž velmi dobré.

svěženka. mimóza nepřítomna.

Molinard pojal fík hodně sladce a květinově, není to špatné, ale fík se mi do vedra hodí, zatímco tato sladkost (mírně umělá, ale nic hrozného) ani náhodou. a jak se tak dívám, složení žádné květiny neuvádí, zatímco já bych tipla orchidej, fík, pižmo a vanilku (a budiž ten cedr) ...